Příběhy slavných italských vil

3.11.2010

Umělecko-historický průvodce
Napsala Jana Máchalová
Fotografie Ivan Chvatík
Vydává nakladatelství KANT

Kniha je vyprávěním o putování napříč Itálií za jejími slavnými vilami. V těchto stavbách, které prosluly nejen svými architekty, nýbrž i událostmi ze všech oblastí kulturních a politických dějin, se odehrály příběhy tolikrát převyprávěné, až se staly neskutečnými. Kniha je psána nejen s vědomím, jak marná je touha zmocnit se plně těchto staveb, a to jak z vnějšku, tak zevnitř, nýbrž i s pocitem, že je třeba stále znovu se o to pokoušet.

Na severu Itálie směřuje pouť k slavným vilám benátského mistra Palladia a k pitoresknímu komplexu D’Annunziově na břehu jezera Garda. Ve Florencii a jejím okolí je pozornost věnována renesančním vilám, jejichž prostory hostily osobnosti, které stály u zrodu novověké evropské civilizace. V okolí Říma mapuje kniha několik pozoruhodných vil a zahrad postavených zámožnými kardinály. Nevynechává ani bizarní „posvátný háj“ Bomarzo. Cesta končí na Sicílii u vily Palagonia, před kterou stanul v úžasu i na ledacos zvyklý Johann Wolfgang von Goethe.

Jana Máchalová sleduje příběhy renesančních italských vil
Praha 2. listopadu (ČTK) - Vyprávění o slavných stavbách napříč Itálií přináší ve své nové knize Příběhy renesančních italských vil historička módy Jana Máchalová. Spolu s autorem fotografií, filosofem Ivanem Chvatíkem mapuje osud 21 objektů od severu Itálie, přes Benátky, Florencii, Řím až k Sicílii. Publikaci, kterou dnes autoři představili v Muzeu Karlova mostu, vydalo v rozsahu více než 400 stran nakladatelství KANT.

"Miluji historii a příběh, aby se tam něco odehrávalo a vázalo k nějaké osobnosti. Zajímá mě tajemství a hloubání o lidech, kteří tam žili a zanechali po sobě umělecká díla," řekla ČTK Máchalová.

Na severu Itálie kniha vypráví o slavných vilách, které vytvořil benátský mistr Andrea Palladio. Další část je věnována "pitoresknímu" komplexu D’Annunzio na břehu jezera Garda. Ve Florencii a jejím okolí je pozornost zaměřena na renesanční vily, jejichž prostory hostily významné osobnosti novověké evropské civilizace. V okolí Říma pak přibližuje několik vil a zahrad postavených zámožnými kardinály. Nevynechává ani zahradní komplex v okolí vily Bomarzo a cesta končí na Sicílii u vily Palagonia, kterou prý byl "doslova zhnusen" německý básník Johann Wolfgang Goethe.

Italské vily jsou podle autorky výjimečné svou architekturou, vnitřní výzdobou i zahradami. "Kulturní program vily připravovali vzdělanci. Souvisel s mentalitou zadavatele. Byli to velmi vzdělaní lidé," upozornila autorka. Zdůraznila, že například kardinálské vily v okolí Říma byly postaveny zejména pro krásné zahrady a "spočinutí duše". "Budovy často neměly ani ložnice. Jezdilo se tam pro duchovní rozjímání a uchovávaly se tam cenné umělecké sbírky," uvedla.

Pode ředitele Ústavu dějin umění Lubomíra Konečného fenoménu italských vil nebyla dosud v Česku věnována dostatečná pozornost. Jedna z mála českých publikací nazvaná 400 let benátských vil (1404-1797) od Martina Kubelíka vyšla v češtině v roce 1993. V záplavě evropských knih o italských vilách pak převládají obrazové publikace. "Většinou jde o faktografické práce, které popisují stavební historii. Tato kniha přináší příběhy, které se tam odehrály," řekl Konečný na dnešní tiskové konferenci.

Podle autorů bylo náročné proniknout do objektů, které kniha představuje. Většinou nejsou obydlené a využívají se k reprezentaci, pro slavnostní příležitosti, svatby nebo plesy. Vzhledem k tomu, že jde o chráněné budovy, bylo ke vstupu často nezbytné povolení ministerstva kultury a dalších institucí. "Snažili jsme se poodhalit to, co průvodce běžně neobsahují," uvedl Chvatík.

Máchalová, která absolvovala stáže ve Velké Britanii, Singapuru a Spojených arabských emirátech, je autorkou knih Móda 20.století, Módou posedlí, knihy povídek a sbírky básní Stín radosti.