O budoucnosti otáčivého hlediště v zámecké zahradě v Českém krumlově
9.12.2009
O budoucnost otáčivého hlediště v Českém Krumlově jednal na podzim ministr kultury Václav Riedlbauch s představiteli jihočeské samosprávy, ředitelem Jihočeského divadla a poslanci zvolenými za Jihočeský kraj. Jednání mělo tuto budoucnost zajistit, protože se to ale nepodařilo, uložil ministr kultury zpracování variant možného řešení.
Ministerstvo kultury na základě toho rozeslalo počátkem týdne jihočeským partnerům tři možné varianty zajištění trvale udržitelné existence otáčivého hlediště v Českém Krumlově:
1. Ponechání současného stavu
2. Vybudování divadla s otáčivým hledištěm mimo zámeckou zahradu
3. Národní centrum exteriérového divadla v zámecké zahradě
Ministr kultury požádal hejtmana Jihočeského kraje, primátora Českých Budějovic, starostu Českého Krumlova a poslance zvolené za Jihočeský kraj, aby se k materiálu vyjádřili a zvolili variantu, která podle jejich názoru zajistí trvalou udržitelnost otáčivého hlediště v Českém Krumlově. Pan ministr požádal o stanoviska do konce tohoto roku s tím, že předpokládá, že další jednání zainteresovaných stran by se mělo konat do konce ledna příštího roku.
Český Krumlov – zámecká zahrada – varianty řešení
Varianta 1 Ponechání současného stavu
Tato varianta spočívá v maximální možné prolongaci provozu stávající konstrukce otáčivého hlediště a neřeší situaci po ukončení provozu z technických důvodů. Tedy zda by po ukončení provozu z technických důvodů bylo v Českém Krumlově nadále provozováno otáčivé hlediště, kdo by ho provozoval a v jakém místě a z jakých prostředků by byla financována jeho výstavba. V současnosti není k dispozici odborná studie, která by doložila, jak dlouho vydrží stávající konstrukce hlediště v provozu bez velkých nákladů na rekonstrukci, zda by její rekonstrukce vůbec byla možná a hospodárná, jak vysoké náklady by na ni bylo třeba vynaložit a jaké finanční zdroje by se daly využít. Proto není jasné, na jak dlouhou dobu tato varianta situaci s otáčivým hledištěm řeší.
Výhody varianty 1:
je finančně nenáročná (ale jen za předpokladu, že stávající konstrukce bude fungovat delší dobu bez větších nákladů na údržbu a opravy)
vyhovuje představitelům politického života České republiky, Jihočeského kraje, Města České Budějovice a Města Český Krumlov a tudíž nevyvolává politický neklid
vyhovuje scénickým a ekonomickým požadavkům Jihočeského divadla
Nevýhody varianty 1:
nezaručuje dlouhodobě udržitelný provoz divadelních představení (k posouzení míry závažnosti této nevýhody je nutná výše uvedená odborná studie)
vyznačuje se nízkou kvalitou a komfortem pro diváky i divadelníky, nemá zázemí odpovídající požadavkům současnosti
znamená nevyužití možnosti získat prostředky z EU na řešení, které výrazně zvýši kvalitu a komfort pro diváky i divadelníky a přitom bude dlouhodobé
z hlediska památkové péče je stavba na základě rozhodnutí ministra kultury na stávajícím místě zamítnutá
je „kauzou“ pro Výbor světového dědictví a aparát Centra světového dědictví (navíc platí závazek ČR demontovat stávající otáčivé hlediště do 31. 10. 2015) a má negativní vliv na další nominace do Seznamu světového dědictví
Varianta 2 Vybudování divadla s otáčivým hledištěm mimo zámeckou zahradu
Řešení spočívající ve vybudování exteriérového divadla s otáčivým hledištěm má počátky v polovině devadesátých let. Návrh Územního plánu města Český Krumlov, zpracovaný v roce 2005, umožňoval využít pro umístění nového otáčivého hlediště lokalitu „bývalého zahradnictví za zámeckou zahradou“, přiléhající k zámecké zahradě. Po zamítavém vyjádření MK ČR však bylo funkční využití této lokality v návrhu územním plánu změněno. V současnosti připravuje Město Český Krumlov změnu územního plánu, která umožní v dané lokalitě vybudovat přírodní divadlo. V této lokalitě však panují složité vlastnické vztahy k pozemkům (kromě Města Český Krumlov jsou vlastníky pozemků 3 fyzické osoby, u některých pozemků je podaná žaloba na určení vlastnického práva). Případné vybudování otáčivého hlediště se zázemím a dopravním napojením bude posuzováno z hlediska ochrany krajinného rázu podle § 12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Z tohoto hlediska by se nakonec mohlo jevit jako účelnější vybudování otáčivého divadla mimo Český Krumlov, prakticky v jakémkoliv místě s příhodnějšími podmínkami.
Výhody varianty 2:
řeší koncepčně a bez kompromisů zahradní divadlo s otáčivým hledištěm a přitom využívá prostředí Českého Krumlova (vazba na Český Krumlov je ovšem slabší, varianta může být realizována, dokonce za určitých podmínek výhodněji, i jinde)
zaručuje dlouhodobě udržitelný provoz divadelních představení (výrazně déle než provoz stávající konstrukce),
je bezkolizní z hlediska památkové péče a zcela vyhovuje postojům Výboru pro světové dědictví
zajišťuje vyšší komfort a kvalitu poskytovaných služeb pro návštěvníky
Nevýhody varianty 2:
je nákladná (není však jisté, zda a o kolik je ekonomicky nevýhodnější než případná rekonstrukce stávající konstrukce) a není zřejmé, z jakých zdrojů by se dala financovat
je nerealizovatelná bez změny územního plánu města Český Krumlov
i v případě schválení změny územního může vzhledem ke složitým vlastnickým vztahům narazit na problém se zajištěním pozemku
komplikace může způsobit povinné posuzování stavby z hlediska ochrany krajinného rázu (může minimálně prodloužit proces schvalování a také omezit kapacitu a zázemí a tím bránit případnému rozšíření experimentálních a odborných funkcí)
Varianta 3 Národní centrum exteriérového divadla v zámecké zahradě
Tato varianta počítá s řešením otáčivého hlediště jako součásti širšího projektu, jehož cílem je vytvořit v Českém Krumlově v zámecké zahradě a jejím nejbližším okolí Národní centrum exteriérového divadla. Projekt rozvíjí záměr, s nímž Český republika seznámila Výbor pro světové dědictví prostřednictvím dopisu ministryně kultury v roce 2007. V rámci projektu bude zámecká zahrada vybavena novou, moderní, pro diváky komfortnější a pro prostřední zahrady vhodnější konstrukcí otáčivého hlediště, která bude v zahradě umístěna jen po dobu divadelní sezóny. Po zbytek roku (od října do května) bude volný prostor sloužit k demonstraci mizejícího a vzácného fenoménu – parterového a kobercového zahradnictví. Kromě řešení otáčivého hlediště projekt zahrnuje restauraci zámecké zahrady včetně Bellárie a vybavení zahrady zařízením, které nenaruší její autentické hodnoty, ale založí podmínky pro exteriérová slohově rozmanitá divadelní představení v dílčích zahradních prostorech (fontána, jezírko, hudební pavilon, boskety). Ve staré broskvovně v sousedství zámecké zahrady bude vybudováno v současnosti chybějící zázemí pro účinkující a divadelní provoz (šatny, sklady kulis a techniky), pro návštěvníky zahrady (občerstvení, WC) a odborné a vzdělávací aktivity centra (tvůrčí dílny, kursy apod.). Projekt vybudování centra může být zpracován jako žádost do výzvy IOP, Prioritní osy 5 Národní podpora územního rozvoje, Oblasti intervence 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví, aktivity 5.1 c Zdokonalení infrastruktury pro moderní kulturní služby s vyšší přidanou hodnotou.
Výhody varianty 3:
řeší komplexně obnovu zámecké zahrady s důrazem na její nové (staronové) využití pro divadelní umění v exteriéru
řeší koncepčně, ale s kompromisy vyplývajícími z daného historického prostředí exteriérové divadlo s otáčivým hledištěm,
zajišťuje vyšší komfort a kvalitu poskytovaných služeb pro návštěvníky nejen otáčivého hlediště, ale celé zámecké zahrady
poskytuje mnohem lepší scénické možnosti
je kompromisní z hlediska památkové péče
zaručuje dlouhodobý (dlouhodobější než varianta 1) provoz divadelních představení
neměla by narazit na problém se zajištěním pozemku a s ochranou životního prostředí
umožňuje získat na řešení dotaci (85% způsobilých výdajů ERDF, 15% z SR), oproti předchozím variantám tedy existuje poměrně reálný zdroj financování varianty 3
Nevýhody varianty:
je nákladná (při získání dotace z IOP však méně nákladná pro veřejné zdroje ČR než varianta 2 či případná rozsáhlejší rekonstrukce stávající konstrukce)
bude obtížnější přesvědčit o její správnosti Výbor pro světové dědictví
musí vyhovět podmínkám IOPu, které limitují náplň a rozsah provozu po dobu 5 let (provozované činnosti nesmějí mít komerční charakter, přitom musejí být ekonomicky udržitelné, ale zároveň nesmějí vytvářet tzv. čistý příjem (všechny příjmy musí být použity zpět na úhradu provozních nákladů projektu), musí se dosáhnout a po dobu udržitelnosti projektu plánovaného počtu návštěvníků
bude obtížné najít takovou formu spolupráce a zapojení jednotlivých subjektů (včetně určení příjemce dotace) do projektu, která bude odpovídat kritériím přijatelnosti IOP a zároveň bude vyhovovat všem zúčastněným subjektům
