Pórobeton pod drobnohledem termovizní kamery

19.3.2010

Dosahování stále vyšších tepelněizolačních schopností je u masivního zdiva možné pouze snižováním objemové hmotnosti materiálu (pórobeton) nebo jeho vylehčováním četnými vzduchovými dutinami (pálené cihly). To samozřejmě naráží na jisté technologické limity a nemůže pokračovat donekonečna. Vylehčování vede ke snížení pevnosti a únosnosti zdiva a představuje významný faktor, který může do budoucna limitovat uplatnění jednovrstvých konstrukcí v udržitelném stavění. Již při pouhém pohledu na tepelněizolační schopnosti tvárnic je přitom zjevné, že kategorie pasivních domů je tradičním jednoplášťům zapovězena.

Někteří výrobci se přesto snaží nabídnout svým zákazníkům zdicí prvky „vhodné“ pro pasivní stavby, ale pouze s hodnotou součinitele prostupu tepla těsně kolem nepsané hranice pasivních stěn U = 0,15 W/(m². K). Hodnotu doporučenou pro nízkoenergetické domy U = 0,25 W/(m². K) nicméně v přijatelných tloušťkách dosahují tvárnice prakticky od všech významných výrobců na současném trhu.
Mezi nejvýznamnější zastánce jednovrstvých energeticky úsporných stěn u nás patří výrobce pórobetonu Ytong, který v současné době doporučuje zákazníkům tři základní druhy konstrukcí pro obvodové stěny (stejně jako systémová řešení pro šikmé i ploché střechy) v rozdílných energetických standardech. Dvě z nich, první určená pro energeticky úsporné a druhá pro nízkoenergetické domy, jsou tradiční jednoplášťové stěny bez zateplení.
Ytong svými tepelněizolačními schopnostmi nad ostatními zdicími systémy skutečně vyniká, a to již ze samotné podstaty materiálu. Největším relevantním argumentem odpůrců jednovrstvého zdiva ale bývá složité dosažení staveništní přesnosti a obtížná eliminace tepelných mostů u jednovrstvých zděných stěn. Podobně jako jiné jednovrstvé zděné stěny i Ytong vyžaduje přesné zdění a pečlivé provedení detailů, aby se vlastnosti dokončené stěny přiblížily teoretickým výpočtovým nebo laboratorně změřeným hodnotám.
Termovizní snímky pórobetonových objektů však dokazují, že je z Ytongu možné bez větší námahy postavit kvalitní jednoplášť, který vykazuje minimální tepelné mosty. Stěny z pórobetonu se vyznačují tak vysokou kompaktností, že i při detailním pohledu na termovizní snímky vypadají jako stěny s vysokou vrstvou tepelné izolace.

Nestejnorodé vlastnosti limitují většinu pálených tvárnic
Typickým problémem viditelným na většině jednoplášťových staveb při termovizích je použití zdicích prvků s jinými, horšími, izolačními vlastnostmi. Nejčastějším příkladem bývá použití rozbitých nebo poškozených tvarovek. Tento problém se vyskytuje převážně u stavebních prvků se složitou geometrickou strukturou, jako jsou dutinové tvárnice. U nich tepelná izolace přímo závisí na vzduchových komorách a i malé poškození při zdění nebo nešetrném zacházení může značně snížit izolační schopnost prvku. Podobné je to i s dělením tvárnic mimo modulový rozměr. Naopak u pórobetonu tyto problémy prakticky odpadají, protože i rozbité prvky lze velmi jednoduše tvarovat a přesně napojovat a vytvořit tak homogenní stěnu bez zbytečných nepřesností a tepelných vazeb.

Systém velké stavebnice
Dalším slabým místem většiny zděných stěn jsou tepelné vazby mezi jednotlivými stavebními prvky. Velkou roli zde hraje přesnost výroby jednotlivých tvarovek a také preciznost zdění. Na tepelné vazby v podobě vodorovné zdicí spáry má vliv zejména tloušťka maltového lože. Trend v tomto směru udává opět pórobeton. Jeho výrobní rozměry jsou velmi přesné a tvárnice mají mi-nimální rozměrové odchylky. Ytong se vyzdívá na minimální maltovou spáru tl. 1 až 2 mm, což představuje ve srovnání s 10 mm silným maltovým ložem u pálených cihel zcela zanedbatelný tepelný most.
Ostatní výrobci se snaží v poslední době tento náskok pórobetonu dohnat výrobou přesnějších broušených cihel, které se stejně jako pórobeton „lepí“ na tenkovrstvou maltu, nový technologický způsob však v případě cihel přináší jistá úskalí. Tenkovrstvá malta vertikálně neuzavře vzduchové dutiny a nezamezí cirkulaci vzduchu v obvodovém plášti.
Dalším problémem u cihel se vzduchovými komůrkami bývá svislá spára s perem a drážkou. Díky statice a geometrii tvárnic je po obvodu dutinových cihel použita větší hmota nosného materiálu. Při spojení dvou tvárnic vedle sebe tak často vzniká poměrně široká část stěny bez vzduchových izolačních dutin, která vede teplo výrazně lépe než zbytek cihly. Pórobetonové tvárnice jsou oproti tomu zcela homogenní a ani ve svislých spárách nedochází k žádnému izolačnímu oslabení stěny.

S milimetrovou přesností i do detailu
Běžné tepelné vazby mezi tvárnicemi snižují izolační schopnost stěny a neměly by ve většině případů způsobovat problémy s kondenzací vody na vnitřním povrchu
stěn. To ale neplatí u tepelných mostů, jako jsou nároží, sokly, ostění, překlady, ztužující věnce atd. Při špatném provedení těchto detailů nedochází pouze k tepelnému oslabení stěny a ke zvýšení tepelných ztrát domu. Povrchová teplota na kritických místech vnitřního povrchu obvodových stěn může poklesnout pod teplotu rosného bodu a ve svém důsledku vést k nežádoucímu vlhnutí konstrukce. To samozřejmě dále zhoršuje izolační schopnost detailu a okolních konstrukcí a navíc negativně ovlivňuje kvalitu vnitřního klimatu a hygienu stavby. U zdicích prvků s vnitřními dutinami, které mají diametrálně odlišné (nižší) izolační vlastnosti ve svislém směru než ve směru vodorovně kolmo na stěnu, to vyžaduje komplikovaná řešení mostů pomocí různých dílčích zateplení (ostění, sokl, atiky, překlady…), která stavbu prodražují. Opro¬ti tomu pórobeton se stejnými vlastnostmi ve všech směrech dokáže většinu tradičních tepelných mostů vyřešit velmi jednoduše bez dodatečných opatření. Řadu detailů jako například ostění oken je navíc možné elegantně a jednoduše zaizolovat přímo drobnými přířezky z pórobetonu.

Na závěr
Jak dokládají termovize konkrétních domů z Ytongu, ať už realizovaných dodavatelskou firmou nebo svépomocí, z pórobetonových tvárnic je reálné vyzdít i bez zateplení velmi přesné obvodové stěny pro nízkoenergetický dům, a to zejména díky odlišné technologii zdění a podstatně vyšší průměrné staveništní přesnosti. Výrobce Ytongu si je vědom toho, že právě přesné provedení stavby je alfou a omegou jednoplášťových konstrukcí. Proto dbá na proškolování a vzdělávání profesionálů z oblasti stavebnictví a svým zákazníkům doporučuje využít bezplatných služeb, jako je založení rohů první řady tvárnic vlastními předváděcími mistry, využití technických poradců v celém průběhu stavby aj. Každý tak může snadno a bez zbytečných výdajů dosáhnout na stavbu, která se bude vyjímat svou kvalitou i nízkou spotřebou.

1, 2: Snímky dvou nezateplených domů v Černé Hoře na Moravě pořízené ve stejný den
Když dva dělají totéž, nemusí to být totéž. To je zjevné již na první pohled při porovnání dvou domů v bezprostředním sousedství v Černé Hoře. Zatímco první je typickou ukázkou jednovrstvého zdění z pálených materiálů, druhý vypadá jako pečlivě zateplený. Přitom se jedná o NED dům z tvárnic Ytong Lambda tl. 500 mm bez zateplení. Tloušťka zdiva i cena materiálu a náklady na zdění jsou přitom u obou variant přibližně stejné.

3a, 3: Ploché překlady nad okenními otvory
Přesně vyzděné ostění ani nadpraží složené z plochých překladů Ytong neoslabují obvodový plášť stavby výrazným tepelným mostem. Termokamera neodhaluje jednotlivé zdicí prvky ani jejich spoje. Napojení rámu a stěny významně zlepšuje také jednoduché oblepení ostění tenkým přířezem z pórobetonu Ytong Multipor nebo Ytong Lambda.

4a, 4: Stěny kolem dveřního ostění
Shodné vlastnosti pórobetonu ve všech směrech pomáhají řešit většinu klíčových detailů bez dodatečných složitých úprav a nákladných materiálů. Přesným dělením tvárnic je možno bez tepelných mostů řešit i části stavby mimo modulové rozměry jako například stěny kolem obvodových dveří.