Velkorysé jesle ve čtvrti z padesátých let
Architekt: Alejandro Muñoz Miranda
Místo: El Chaparral, Albolote, Granada, Španělsko
Spolupráce: Gregorio Morenate Navío y Nayra Fernández-Valencia Caballero
Statika: Jesús Muñoz Miranda
Stavební projekt: Patricia Muñoz Arenas
TZB: Antonio Blas Pérez García
Umělec: Jose Manuel Darro
Klient: Město Albolote
Dodavatel: UCOP
Pozemek: 915 m2
Rozpočet: 617 078,24 €
Dokončení: 2010
Foto: Fernando Alda
Podstata projektu spočívá v různém řezu zdí, příček a stropů, takže prvky tvoří sled sevřených a uvolněných prostorů. Změny řezu určuje funkce (chodba, třída, koupelny, třída, krytá chodba vnější pavlače, zahrada, vnější kryté hřiště), ale také pohyb slunce během dne a podélný svažitý pozemek.
Hra se sevřeným a otevřeným platí pro zmíněné podélné i příčné prostorové sekvence (učebna – ložnice – učebna).
Orientace ke světovým stranám vytváří napětí, vyjadřené systémem průzorů. Prostorové otvory směrem k severu a do dvora mají vekoplošná okna, kdežto z jihu a od veřejného prostranství je světlo propouštěno jenom prosklenými „puklinami“. Štěrbiny do chodby a k vnějšímu krytému hřišti jsou živě barevné, do tříd bylo použito jen čiré sklo.
Třídy se liší podle věkových skupin dětí (dvě třídy s ložnicemi jsou pro děti do jednoho roku, dvě také s ložnicemi pro děti od 1 do 2 let a tři třídy pro děti od 2 do 3 let). Třídy na stejném patře mohou být propojeny k větší akci. I při uzavření dělicích příček existuje vizuální kontinuita, protože příčky jsou v horní části prosklené.
Celá struktura se rozvíjí kolem krytého hřiště, které je srdcem vychovatelského centra, spojující třídy a vnitřní komunikaci se zahradou. Na východní straně je kuchyň a jídelna, kanceláře a tělocvična.
Zvnějšku bílé masivní hmoty dobře zapadají do El Chaparral, čtvrť města Albolote, která vznikla v padesátých letech 20. století jako kolonizační vesnice.
