Architekti kvůli snížení nákladů zjednodušili projekt sálu v Brně

Architekti kvůli snížení nákladů zjednodušili projekt sálu v Brně

(10. 12. 2009)

 
 
 
 

Architekti kvůli snížení nákladů zjednodušili projekt sálu v Brně

Fotogalerie ke článku (1)

M1 architekti: Janáčkovo kulturní centrum, soutěžní návrh, 2003

M1 architekti: Janáčkovo kulturní centrum, soutěžní návrh, 2003
Celá fotogalerie (1)

Autorem projektu víceúčelového kulturního a kongresového centra v Brně je Atelier M1.


Brno 9. prosince (ČTK) - Autoři architektonického návrhu koncertní síně pro Brno, takzvaného Janáčkova kulturního centra, projekt kvůli nedostatku peněz výrazně zjednodušili. Ve finální variantě počítají s hlavním sálem s kapacitou 1200 až 1600 míst a podzemním parkovištěm pro 372 vozů. Z projektu vypustili například menší koncertní síň. "Zůstal koncertní sál obalený jen tím nejnutnějším," řekl dnes novinářům Pavel Joba z ateliéru M1 Architekti, který v roce 2003 uspěl v soutěži vypsané městem.

Projektová dokumentace je podle Joby již dokončená, dnes ji architekti předali magistrátu. "Doufám, že za několik dní začne územní řízení na městské části Brno-střed, které by mohlo skončit tak do února," uvedl Joba.

Stát, město a kraj se po osmi letech úvah dohodly na financování stavby. V novém memorandu se počítá s výdaji ministerstva kultury do 600 milionů korun, Jihomoravského kraje do 100 milionů korun a Brna do 200 milionů korun. Peníze mají přijít i ze soukromého sektoru. Celkové náklady odhadují odborníci až na 1,2 miliardy korun.

Memorandum na úterní schůzi schválili městští zastupitelé, nyní bude dokument projednávat krajské zastupitelstvo. "Nakonec ministr kultury Václav Riedlbauch navrhne vládě, aby uvolnila 600 milionů korun postupně ve třech letech," uvedl náměstek brněnského primátora Daniel Rychnovský.

Brněnští filharmonici po zbudování sálu volají 100 let. Jako místo nakonec radnice zvolila proluku po vybombardovaných domech při Veselé ulici, kde je nyní parkoviště. Výhodou je blízkost Besedního domu, nynějšího sídla Filharmonie Brno, kde nadále zůstane zázemí orchestru, a velkých hotelů International a Slavia. "Problémy majetkoprávní, dopravní obslužnosti, sousedských vztahů jsou už, doufám, vyřešeny. Zbývá jen najít peníze na realizaci," řekl Rychnovský.

Umělecká obec posun v jednáních vítá. "Ledy se začaly hýbat. Dokud nemáme kvalitní koncertní sál, zůstáváme provinčním městem," uvedla předsedkyně Spolku pro výstavbu koncertní síně a emeritní rektorka Janáčkovy akademie múzických umění Alena Štěpánková-Veselá.


Související články:
V Brně vzniká memorandum ke stavbě koncertního sálu filharmoniků 
Chystanou koncertní síň zakreslí letos projektanti do mapy Brna
Stavba nové koncertní síně v Brně by mohla začít v roce 2010
Plán brněnské koncertní síně se změní

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

17. 12. 2021 15:41:37

Re: Česká města se jednoznačně shodla na potřebě okamžité úpravy...

Pamatuju si, jak těsně po revoluci probíhala diskuse o potřebě novýho stavebního zákona. Bavili jsme se o tom, že potřebujeme zákon logickej, přehlednej, stručnej, funkční. Padl názor, že jeden z nejlepších systémů stavebního práva má Bavorsko, navíc je nám kulturně a historicky blízký. Nabízí se tedy řešení prostě bavorský právo převzít a přizpůsobit. Vypadalo to tenkrát v tý euforii, že to je logická cesta a že po ní půjdeme. Pak do toho vstoupily ty naše obvyklý komplexy z "cizáků", malost, neschopnost inspirovat se tam, kde věci fungují, potřeba prosadit si svoje zájmy a zájmečky, potřeba vyšlapat si tu svojí jedinečnou českou cestičku, přece nám někdo nebude radit... Výsledkem byl stavební zákon horší a delší, než byl ten socialistickej. A od tý doby je k horšímu každá další změna. Ja to k pláči, vůbec se městům nedivím. Stát za třicet let demokracie a slibů o zeštíhlení a racionalizaci svých funkcí nabobtnal do obludných rozměrů a zdá se, že není moci, která by s tím něco dokázala udělat. Ideály maximální svobody nejen jednotlivce, ale i obcí a (mikro)regionů, vzaly dávno za svý. Aktuální stavební zákon má 335 paragrafů, 142 stran. Ten předchozí měl paragrafů 198, stran 95. Socialistickej stavební zákon měl 145 paragrafů a 52 stran. Není výmluvnějšího svědectví o tom, kam tahle země směřuje, v přímým rozporu se sliby a proklamacemi každý další politický garnitury. A já se ptám spolu s klasikem a Vávrou: "Musí to bét, Maryšo?!"

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz