Architektura jako věc veřejná: Městští architekti, městské architektky

Jarní přednáškový a diskusní cyklus pořádaný plzeňským spolkem Pěstuj prostor představí různé aspekty vztahu zástupců architektonické profese a veřejné správy. Úvodní díl, který se uskuteční ve čtvrtek 28. dubna od 18:00 v kreativní zóně DEPO2015, se zaměří na východiska, role a možnosti městských architektek a městských architektů. 

Své zkušenosti z víceletého působení v této pozici budou sdílet Eva Brandová Kováříková za město Klatovy, René Dlesk pracující pro Vimperk a Ondřej Busta působící v Českém Krumlově, uvádí dramaturg cyklu Petr Klíma z pořádajícího spolku. Cennou reflexi tématu „z druhého břehu“ nabídne klatovský místostarosta Václav Chroust, který vystoupí po boku Evy B. Kováříkové. Ve svých příspěvcích hosté představí mj. uskutečněné či plánované projekty, a poskytnou tak porovnání situací tří menších měst pošumavského regionu. 

Jak upozorňuje Eva Brandová Kováříková, „rozsah činnosti městského architekta i forma jeho spolupráce s městem nejsou definovány žádnou legislativou, neexistuje metodika a na výkon této práce nepřipravuje žádná škola“. Jaké je tedy jeho postavení ve struktuře veřejné správy, co a jak může ovlivnit a naopak, kde jsou meze a limity jeho působení? Na hledání odpovědí na tyto otázky se soustředí moderovaná diskuse, která naváže na prezentace všech účastníků.

Vstupné na akci činí 50 Kč. Vstupenky budou k dispozici na místě a v předprodeji na www.plzenskavstupenka.cz a GoOut.cz

Druhý díl série Architektura jako věc veřejná, připravované s podporou Ministerstva kultury ČR, města Plzně a Nadace české architektury, proběhne ve středu 11. května od 18 hod. opět v zóně DEPO2015. Práci městských kanceláří a ateliérů architektury představí Karel Adamec (KAM Karlovy Vary), Jiří Janďourek (KAM Liberec) a Ondřej Vysloužil (MAPPA Ostrava).

podle podkladů pořadatele

Komentáře

  1. Čtenář Stavbawebu says:

    Městští architekti/architektky mají maximálně takový vliv, jaký má město. To znamená, že v územním plánování mohou mít vliv na zastupitelstvo a v řízeních stavebních úřadů maximálně jednat za město jako účastníka řízení – a bez změny postavení obcí z účastníka na dotčený orgán se nic nezmění.
    Mimochodem, proto také nedává smysl, proč se starostové tak brání vzniku centrálního stavebního úřadu – jak mohou tvrdit, že by přišli o vliv, když na druhou stranu tvrdí, že přece podle zákona žádný nemají, že systémová podjatost neexistuje? Proč se raději nechtějí stát dotčeným orgánem? A tím by mohla vzniknout i část pracovní náplně městských architektek a architektů.

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*