Architekt
Jan Šépka patří ve svém oboru k naprosté špičce. Jeho projekty jsou do jednoho ojedinělé a téměř
vždy zčeří stojaté vody české společnosti. Poslední dobou na sebe upozornil
několika projekty ve veřejném prostoru. V roce 2016 zahalil v rámci výstavy
Vnímání českobudějovickou dominantu – Samsonovu kašnu – sedmimetrovou stěnou.
Ke kašně se kolemjdoucí dostali pouze lávkou. Šépka chtěl upozornit na to, že
některé věci ve městě bereme jako samozřejmost, v naší každodennosti je
míjíme a všimneme si jich, až když tam nejsou. Dalším zajímavým počinem byla
účast v architektonické soutěži o návrh plaveckého bazénu v Písku.
Jeho návrh sice nevyhrál, ale rozhodně patřil k tomu nejpozoruhodnějšímu,
co se v soutěži objevilo. Dalším, tentokrát uskutečněným návrhem je
multifunkční sál v Litomyšli, jehož realizace se dostala do finále České
ceny za architekturu v roce 2016.
Jan Šépka se
ale nevyhýbá ani menším projektům. Mezi mediálně nejznámější patří bezpochyby
vila Hermína, která je předmětem vášnivých diskuzí dodnes.
Poslední
dokončenou realizací je Dům v Sadu v pražských Kyjích, který může
pozorný člověk spatřit z okna vlaku na trati Praha Brno. Na poměrně malém
svažitém severně orientovaném pozemku vyrůstal v posledních letech objekt,
který v okolní zástavbě působí trochu jako cizinec. Přesto do svého
bezprostředního kontextu dokonale zapadá. Zadání dostal od své dlouholeté
kamarádky, která chtěla netradiční dům na poměrně komplikovaném pozemku. Jedná
se o severní svah s 6 vzrostlými stromy, které měli zůstat zachovány. Dům byl
vsazen mezi ně.
Netradičním
prvkem je jednoznačně železobetonová noha s podstavcem, na které je následně
umístěna dřevěná konstrukce. Jan Šépka vysvětluje tento prvek úsporami.
Klasické založení stavby do svahu by bylo mnohem dražší. Dřevostavba byla
poskládána během dvou měsíců z předem nařezaných trámků v 3D
tiskárně. Zvenčí byla použita jako izolace polyuretanová pěna, která se
osvědčila ve Vile Hermíně.
Interiér definuje
kruhový podstavec, který byl na jižní straně rozšířen dvěma čtverci.
V jednom se nachází kuchyň a v druhém pokojíček. Severní polokruhová
část je využívána jako obývací prostor, kterému jednoznačně dominuje krb
s přiznaným nerezovým komínem Schiedel Permeter. Černý komín, který
kontrastuje s přiznanou dřevěnou konstrukcí, se vine celým prostorem jako
had. Jako hlavní tepelný zdroj bylo v celém domě instalováno elektrické podlahové
vytápění. Krb byl na přání majitelky použit zejména z pohodového hlediska,
nicméně na přitápění mimo topnou sezónu je ideální.
S Domem
v Sadu, jak ho jeho autor sám nazývá, se Janu Šépkovi opět podařilo
vzbudit velký mediální zájem. Dům v Sadu byl rovněž mezi deseti nominovanými
českými stavbami na cenu za nejlepší evropskou architekturu – Mies van der
Rohe Award. S každým návrhem či realizací Jan Šépka dokazuje, že patří
k naší architektonické špičce po právu.
podle podkladů společnosti Schiedel
Související články:
Dům v sadu 6.2.2017
Jan Šépka – VNÍMÁNÍ 25.8.2016
10 českých staveb je nominováno na Mies van der Rohe Award 2017 21.12.2016