(ČTK) – Mnoho kritických reakcí dostala
umělkyně Kateřina Šedá kvůli projektu Unes-co. Zaměřila se při něm
v Českém Krumlově na chybějící normální život v centrech turisticky
populárních měst. Někteří lidé ji na sociálních sítích posílali do
plynu. Náklady projektu přesáhly čtyři miliony korun, od státu dostala
dva miliony, od města 100.000 Kč. Šedá se kvůli projektu zadlužila.
Přenos z Krumlova přenášela do česko-slovenského pavilonu na benátském
bienále architektury, kde vytvořila sídlo fiktivní firmy UNES-CO. Řekli
to dne 22. 9. 2018 Šedá a další aktéři projektu na konferenci v českokrumlovském
kině.
Šedá zaměstnala 15 rodin a brigádníky. Od června do srpna žili
v centru, procházeli se s kočárkem, větrali peřiny v oknech nebo
grilovali, dělali běžné činnosti. Z projektu vznikne publikace, film,
bude mezinárodní konference a příští rok výstava v krumlovském Egon
Schiele Art Centrum.
Centrum Krumlova přirovnala Šedá k brněnské čtvrti zvané Bronx. „Domy,
kde nikdo nebydlí – penziony; obchody, které nikdo nepotřebuje:
zastavárny v Brně, tady zlatnictví. Cíl byl, do jaké míry se dá turismus
regulovat a jak se s ním dá žít. Jeden ze závěrů je, že má smysl
s občany, i přestože jsou negativní, pořád diskutovat a trpělivě s nimi
mluvit,“ řekla ČTK Šedá, držitelka Ceny Chalupeckého.
Přihlásilo
se přes 1500 rodin, z toho 500 cizinců, převážně z Ruska a Ukrajiny.
Šedá vybrala české rodiny s dětmi. Vždy jen jeden člen rodiny dostal
měsíční odměnu 12.400 Kč. Byly to rodiny, které bydlí na sídlišti,
v Praze 1, na vesnici i rodina, která jezdí do Himálají a spí v autě.
Šedá měla mnoho kritiků. „Dnes
tady nemám manžela ani děti, ti už nikdy do Krumlova nepřijedou.
Propíralo se, jak jsem na tom zbohatla, nicméně zbydou mi dost velké
dluhy. Několikrát přišlo udání, že zaměstnávám děti, několik kontrol
z pracovního úřadu a ze sociálky,“ řekla Šedá.
Jak dnes
řekla ředitelka Egon Schiele Art Centra Hana Jirmusová Lazarowitz, Šedá
chtěla chránit projektem ty, kteří žijí v centrech měst zapsaných na
seznamu UNESCO. Podle ředitelky se objevilo mnoho vulgárních útoků proti
Šedé. „Kateřina kvůli tomuto projektu
prodala několik svých věcí. Projekt je silně podfinancován. Kateřina
dostala několik nabídek, například z Norska, ze zemí, které mají vážné
problémy s turismem. Zaujala je její odhodlanost zakousnout se do
problému,“ řekla ředitelka.
Šedá ocenila rodiny
z projektu. Některé si ale myslely, že přijely na placenou dovolenou.
Kritikům vadilo venčení kozy na náměstí, koupání dítěte ve vaničce na
ulici, peníze podle nich měly jít na jiné věci.
Průvodkyně
Oldřiška Baloušková žije v centru. Myslí si, že oproti Dubrovníku či
Benátkám je na tom Krumlov dobře. Podnikatel Marek Šimon řekl, že život
se z centra nevytratil. Město podle něj vděčí turismu za to, že je
opravené. „Uměle vytvářet vybavenost
v centru nemá žádný význam, protože dnes jsou lidé pohodlní, radši si
dojedou do velkých obchodů. V centru je obchod a dvě večerky,“ řekl Šimon.
Bývalá ministryně školství Dana Kuchtová dnes řekla, že Šedá nastavila velmi přesné zrcadlo, jak Krumlov vypadal. „Viděla jsem sebe, jak jsem tahala kočárek nahoru dolů,“ řekla Kuchtová, jež žije v Krumlově. Město s 13.000 obyvateli navštíví ročně asi dva miliony turistů.
www.unes-co.cz
Související články:
Projekt UNES-CO na Benátském bienále byl zahájen 28.5.2018
Nové pracovní místo – normální život v centru 16.4.2018
Kateřina Šedá: UNES-CO 21.3.2018
Šedá připraví pro Benátky projekt o vlivu turismu na život města 7.12.2017
Doplněno 2. 10. 2018:
„Cílem je, aby se lidé z města co nejvíc zapojili a pomohli ten problém reflektovat,“ říká Kateřina Šedá v červnu 2018, v září se obyvatelé Krumlova sešli v kině Luna, aby výsledky projektu zhodnotili a zodpověděli si konečně otázku: Co tím Šedá sleduje?Abyste si na otázku mohli odpovědět i Vy, podívejte se na dokument (https://www.ceskatelevize.cz/specialy/artzona/video/e218562229000006) a následně si přijďte autorku poslechnout do malého sálu MKP.
Kateřina Šedá bude o projektu hovořit v Městské knihovně v Praze dne 18. října 2018:
https://www.facebook.com/events/228750381330769/
Zprávy
Českokrumlovský projekt Kateřiny Šedé skončil v dluzích
|Cílem je, aby se lidé z města co nejvíc zapojili a pomohli ten problém reflektovat,“ říká Kateřina Šedá v červnu 2018, v září se obyvatelé Krumlova sešli v kině Luna, aby výsledky projektu zhodnotili a zodpověděli si konečně otázku: Co tím Šedá sleduje?
Abyste si na otázku mohli odpovědět i Vy, podívejte se na dokument (https://www.ceskatelevize.cz/specialy/artzona/video/e218562229000006) a následně si přijďte autorku poslechnout do malého sálu MKP.
Kateřina Šedá bude o projektu vyprávět v Městské knihovně v Praze dne 18. října:
https://www.facebook.com/events/228750381330769/
Podobný problém ukazoval televizní dokument o Dubrovniku. Tam se také obyvatelé se zastupiteli neshodnou, jestli je velké množství turistů plus nebo ne. Kromě jiného tam padl návrh na omezení počtu turistů. Zajímavé, logisticky si to dovedu představit pro centra s hradbami s jednou nebo dvěma vstupními branami, ale kdo najde řešení pro většinu ostatních měst s historickými centry organicky vrostlými do okolní zástavby?
Paradoxně, jak nemám rád podobné aktivity, tohle mně zaujalo a na rozdíl od jiného to mělo smysl. Je totiž šílené, co se s takovými místy, jako je Krumlov, Karlštejn a podobnými top památkami stalo. Jako rodilý Pražák musím bohužel konstatovat, že historického centra Prahy se to týká stejně tak. V centru, ale i na pražském Hradě jste cizincem ve vlastním městě a vyhýbáte se mu, co to jde. Na Pražském Hradplatíte jako mourovatí i za vtsup do Zlaté uličky… Tvrdit, že díky památkám a dokonce zápisu do UNESCO se Krumlov (ale i centrum Prahy) opravil, je mimo mísu. Krumlov se začal opravovat někdy na začátku devadesátých let a nával turistů přišel až později. V Dubrovníku byla situace s turisty natolik neúnosná, že se za vstup do města začalo platit mýtné. V Benátkách jsou turnikety, které mají pohyb turistů regulovat…přitom většina těch turistů jsou tupouni, kteří si udělají pár přitroublých selfíček a za půl roku ani neví, kde že to vlastně byli. A zisky z turistického ruchu? Naše slavná média pořád píšou o ruských mafiánech v Karlových Varech. Je pozoruhodné, že o italských |hoteliérech| a |restauratérech|, kteří provozují v centrálních částech Prahy hotely spíše pro méně movitou klientelu se nepíše nikdy a nikde, ačkoliv jejich počet je větší než v těch Varech a to i v porovnání počtu obou měst. Cizinci, nakupující v centru města byty a provozující přes Airbnb |živnost|, obchodníci s |luxusem|, taxikáři, pasáci, prostitutky, obskurní muzea, prostě všudypřítomné přitroublé |atrakce| pro turisty a zase a jen pro ně ve skutečnosti nejsou až zas takovým přínosem a vůbec ne pro ty, co ve městě žijí. A je to tak skoro všude, kde něco je. Akropole, Eiffelovka, letní turistická centra, přímořská letoviska, zimní lyžařské resorty….projekt Kateřiny Šedé skončil v dluzích a přitom má smysl a poukazuje na problém, který je daleko větší než okrajové ptákoviny, na které dostávají různí ti klusáci a jim podobní daleko štědřejší dotace – viz. Český sen.