EVROPAN ADOLF LOOS. Nejen brněnské stopy

KDY: 11. června – 31. prosince 2020
KDE: Muzeu města Brna, 2. NP jižního křídla hradu Špilberk

Od 11. června 2020 probíhá v Muzeu města Brna na hradě Špilberku výstava EVROPAN ADOLF LOOS. NEJEN BRNĚNSKÉ STOPY. Výstava je muzejní „výstavou roku“ a potrvá až do 31. prosince 2020, kdy vyvrcholí oslavy 150. výročí narození jedné z nejvýznamnějších osobností světové architektury 20. století, brněnského rodáka Adolfa Loose (1870–1933). Výstava je zároveň první velkou akcí Roku Adolfa Loose, který vyhlásil na rok 2020 Národní památkový ústav a Muzeum hlavního města Prahy, a v němž je Muzeum města Brna aktivně zapojeno.

Expozice je zaměřena výhradně na dílo a působnost Adolfa Loose v jeho rodném městě a na Moravě. Návštěvníci se zde seznámí s Loosovými realizacemi i neprovedenými návrhy pro Brno, jako je zámeček Viktora Bauera (dnes v areálu brněnského výstaviště), první Loosova práce pro Brno – Heroldův dům, či nerealizovaný projekt brněnského „domu na střeše“ pro Heinricha Jordana. Pro Viktora Bauera pracoval Loos také v Hrušovanech u Brna, kde navrhl vilu ředitele tamní cukerní rafinerie. K významným Loosovým teoretickým a společenským stopám v jeho rodném městě patří spolupráce s brněnskou redakcí časopisu Bytová kultura, vedenou architektem a designérem Janem Vaňkem a teoretikem Bohumilem Markalousem, ale také kontakty s brněnskou architektonickou scénou 20. let minulého století (Ernst Wiesner, Jan Víšek aj.).

Představeno je i dílo Loosových žáků, kteří buď navrhli, nebo i realizovali stavby pro Brno a Olomouc (Karl Hofmann, Felix Augenfeld, Paul Engelmann).

Výstava připomíná také méně známou osobnost a dílo otce slavného architekta, Adolfa Loose staršího, brněnského sochaře a kameníka. Ten patřil k významným reprezentantům brněnské měšťanské kultury 60. a 70. let 19. století. Dětství v otcově kamenosochařské dílně, jeho práce a cit pro materiál, patřily nepochybně k zásadním impulzům pro další Loosovo tvůrčí směřování.

Ke všem uvedeným i dalším tématům je v expozici prezentována mimo jiné řada originálních artefaktů a archiválií, které nebyly doposud ještě nikdy vystaveny. Nechybí ani modely vybraných staveb a audiovizuální dokumenty.
Zdroj: www.spilberk.cz


Architekt Loos, průkopník estetiky bez ozdob, má výstavu v Brně
(ČTK) –
Nové uspořádání obytného prostoru a estetiku bez ozdob prosazoval brněnský rodák Adolf Loos, jeden nejvýznamnějších architektů 20. století. Muzeum města Brna připomíná 150. výročí jeho narození novou výstavou na hradě Špilberku. Veřejnosti se otevře ve čtvrtek.

Nejslavnější Loosovy stavby stojí ve Vídni, Paříži, Praze či Plzni. Špilberská výstava se ale zaměřuje výhradně na architektovo působení v rodném Brně a na Moravě. „Návštěvníci se zde seznámí s Loosovými realizacemi i neprovedenými návrhy pro Brno, jako je zámeček Viktora Bauera v areálu dnešního výstaviště, první Loosova práce v Brně – Heroldův dům, či nerealizovaný projekt brněnského ‚domu na střeše‘ pro Heinricha Jordana,“ uvedl kurátor Jindřich Chatrný.

Expozice přibližuje také osobnost a dílo Adolfa Loose staršího, brněnského sochaře a kameníka, architektova otce. „Patřil k významným reprezentantům brněnské měšťanské kultury 60. a 70. let 19. století. Dětství v otcově kamenosochařské dílně, jeho práce a cit pro materiál patřily nepochybně k zásadním impulzům pro Loosovo tvůrčí směřování,“ doplnila kurátorka Dagmar Černoušková.

Návštěvníci vejdou do výstavních síní přes maketu interiéru Loosova sálu v Bauerově zámečku. Prohlédnou si řadu originálních artefaktů a archiválií, například fotografie, plány či kusy nábytku. Součástí výstavy jsou modely staveb, audiovizuální dokumenty nebo vizualizace Loosova památníku, který ještě letos vznikne v Kounicově ulici v Brně. V místech dnešního hotelu Continental stával Loosův rodný dům.

Loos studoval na gymnáziích v Brně, Jihlavě a Melku a na průmyslovkách v Liberci a Brně, kde v roce 1889 maturoval. Studium architektury na technice v Drážďanech nedokončil. Pobýval ve Spojených státech, kde obdivoval moderní a praktický způsob života. Usadil se ve Vídni. Po rozpadu monarchie si zvolil československé občanství. Zemřel v sanatoriu na předměstí Vídně.

Výstava na Špilberku je první velkou akcí celorepublikového projektu Rok Adolfa Loose 2020, který vyhlásil Národní památkový ústav a Muzeum hlavního města Prahy.

Související články:

Rok Adolfa Loose 2020  16.12020

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*