Fandament Architects: Rodinný dům Prostějov

Fandament Architects: Rodinný dům Prostějov

(4. 3. 2015) V řadové výstavbě typizovaných domů u Prostějova jsme navrhli exteriérové úpravy a interiér. Dům byl tehdy ještě ve fázi hrubé stavby a jeho majitel se rozhodl pro osobité pojetí interiéru. Zpracovali jsme pro něj také zahradní úpravy včetně zahradního domku s venkovní kuchyní, posezením a saunou. Umístili jsme ho do východní části pozemku tak, aby poskytoval výhled do zahrady a zároveň soukromí i úkryt před povětrnostními podmínkami.

 
 
 
 

Fandament Architects: Rodinný dům Prostějov

V řadové výstavbě typizovaných domů u Prostějova jsme navrhli exteriérové úpravy a interiér. Dům byl tehdy ještě ve fázi hrubé stavby a jeho majitel se rozhodl pro osobité pojetí interiéru. Zpracovali jsme pro něj také zahradní úpravy včetně zahradního domku s venkovní kuchyní, posezením a saunou. Umístili jsme ho do východní části pozemku tak, aby poskytoval výhled do zahrady a zároveň soukromí i úkryt před povětrnostními podmínkami.

Rodinný dům je jednopodlažní s obytným podkrovím. Vstupem ze severní strany se dostáváme do zádveří a do haly, odkud je přístup do hlavní společenské místnosti s jídelnou a kuchyní. Z obývacího pokoje a pracovny se přes francouzská okna vchází na terasu a do zahrady. V prvním patře je také pracovna a technická místnost, ve druhém podlaží se nachází dva pokoje, ložnice, koupelna a šatna. Součástí domu je i dvougaráž pro dvě osobní auta.

V interiéru záměrně není použito příliš mnoho různých materiálů a barev. Koncept byl založen na materiálové jednoduchosti a střídmosti. Prosvětlený interiér je bez nepřiměřených zbytečností, které by rušily jeho čistý a lehký dojem. Přírodní barvy a materiály jsou v kombinaci s bílou barvou a světlými odstíny.

Materiálové řešení
Kuchyně a jídelna: Pracovní deska je z umělého kamene, obložení zadní stěny z lakovaného skla Lacobel v bílé barvě, doplněno o podsvícení. Kuchyň je prodloužená světelnou linkou podsvícené niky až do jídelní části. Skříňky spodní – bílé, lakované ve vysokém lesku, skříňky horní – dýha indická jabloň. Nábytek – dýha indická jabloň. Propojení kuchyně s jídelnou dřevěnou stěnou protaženou až do společenské části.

Obývací pokoj: Železobetonový strop (lakovaný) je na přání majitele pohledově přiznaný. Surovost betonového stropu vzhledem k čistotě podlaze, dva rozdílné prvky propletené dřevem. Podlaha bílá litá, sjednocená s chodbou. Krbová vložka s výsuvem. Televizní stěna - dýha indická jabloň

Koupelna: Nábytek z dýhy. Sprchový kout - celoskleněné dveře, kde byl hliníkový rám zaměněn za skleněný z tvrzeného skla o síle 13 mm, takže zajišťuje stabilitu dveří. Oddělení toalety nábytkovou částí s umyvadlem. Místnost směřuje k onyxové stěně ve sprchovém koutu, která celou koupelnu prosvětluje.

Podlahy: Ve většině prostor převažuje bílá průmyslová epoxidová stěrka. Ve druhém patře domu v obytných místnostech a na schodišti je koberec světle šedé barvy.
Ložnice: Veškerý nábytek včetně okenního parapetu je materiálově sjednocený olivovou dýhou.

Zahradní domek a zahrada
Základy jsou betonové monolitické, svislé nosné konstrukce tvoří zdivo z betonových prolévacích tvárnic, příčky jsou z keramických tvárnic. Stěny jsou opláštěné obkladovými palubkami na dřevěné konstrukci. Povrch betonových tvárnic zůstal v pohledovém původním povrchu bez dalších úprav. Zastřešení je z fošnové rámové konstrukce podepřené ocelovými sloupy, okna jsou dřevěná z europrofilů se zasklením izolačním dvojsklem.



Prostor v okolí rodinného domu je vydlážděn betonovou dlažbou do pískového lože nebo velkoformátovými betonovými panely do štěrkového lože, pochozí plocha terasy je z terasových desek na dřevěném podkladním roštu uloženém do štěrkového podkladu.

Autorská zpráva
Foto: Ing.arch. Jakub Holas

Interiér rodinného domu v Prostějově a exteriérové úpravy (dopracování novostavby)

Autor: Fandament Architects s.r.o.
Realizace: 2011-2014




 

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Rodinné domy

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

13. 2. 2020 15:49:48

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

Eva Jiřičná nezvolila londýnskou City jako dobrý příklad - je to odstrašující směska exkluzivních solitérů, které samy o sobě jsou jistě pozoruhodnými architekturami, ale urbanisticky zničily svou anarchií, necitlivostí k dřívějším duchovním dominantám - wrenovským kostelům, a dříve jednotné koloniální zástavbě, kus historického centra města. V Praze byl už za I. republiky uvnitř města podobný urbanistický faul jen Havlíčkův Penzijní ústav na Žižkově, a po válce na tomto žižkovsko-vinohradském horizontu zatím jen štíhlá televizní věž a krabicovitá budova bývalého PZO Strojexport. Pankráckou "zubatou" siluetu lze doplněním dalších mrakodrapů zacelujících v dálkových pohledech mezery do nové obalové "Gaussovy křivky" opravit, a je to od MPR dostatečně daleko. Žižkovsko-vinohradský horizont je narušený málo a je blíže, takže je to záležitost citlivější. Přesto stojí Jiřičné návrh za úvahu. Spolu se zástavbou nákladového nádraží by mohly vytvořit nové centrum Žižkova a svou vlastní kvalitou architektury tento horizont spíše obohatit, než pokazit. Není to přece ani nepovedený "dort" v podobě blízkého hotelu, ani rádoby "krystal" vedle krabice Strojexportu, ale zajímavá skupina výškových domů, snesitelně daleko od historického jádra města a MPR, výborně komunikačně napojená, zejména kdyby byla tímto směrem vedena trasa metra "D" od Náměstí míru do Libně a Vysočan namísto nelogického "ohnutí" zpět k Wilsonovu nádraží. Je to ovšem věc odborné diskuze a také politické odvahy, které se bohužel nedostalo projektu Kaplického knihovny na Letné. Ostatně pod Parukářkou vyrostly dost nahusto věžáky, o kterých vědí jen místní znalci, protože jsou schované ve 2. pořadí za budovami pošt a SUDOPu. Masiv Parukářky a zástavba před i vysoká zeleň Olšanských hřbitovů by část výšky nových výškových budov opticky ubrala. Uznávám ale, že argumenty odpůrců jsou rovněž silné a nutno je brát vážně. Měly by se vyzkoušet dostupné modely vizualizace záměru z různých stanovišť, jak nabízí GIS technologie Útvaru rozvoje města, a pak teprve po diskuzi odborníků i s veřejností rozhodnout.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz