Jak se proměnily české vesnice? Kniha mapuje architektonické příběhy venkova

Vychází alternativní průvodce pro architekty a fanoušky architektury. Kniha Možnosti vesnice vypráví příběhy dvanácti českých obcí, které za posledních 20 let prošly dramatickou architektonickou proměnou. Zaměřuje se na vesnice, které vsadily na současnou architekturu stejně jako na kvalitně provedené rekonstrukce nebo dokonale udržovaný veřejný prostor. Autory knihy jsou literární dokumentaristka Michaela Hečková a designér Matěj Chabera, kteří dílem volně navazují na předchozí titul 20 000 o současné architektuře na malých českých městech. 

Publikace mapuje architektonické proměny českých vesnic od Šumavy přes Krkonoše, zapadlé Frýdlantsko, opuštěné Rychlebské hory či malebné okolí Litomyšle až po moravskoslezské Beskydy a znojemskou vinařskou oblast. Kráčí po stavebních stopách 20 českých architektonických studií, jako jsou Mjölk architekti, Atelier M1 architekti nebo Chybík+Krištof, a zkoumá také tvorbu krajinářských architektů. Základem knihy jsou rozhovory Michaely Hečkové s dvanácti starosty, které autorka doplnila komentáři architektů a designér Matěj Chabera autorskými fotografiemi a ilustracemi.

„Kniha provede českým venkovem. Najdete v ní portrét ambiciózních beskydských Trojanovic a Palkovic, známé Líbeznice, které realizovaly za posledních 10 let neuvěřitelných 6 architektonických soutěží, Nevřeň, která se pustila do stavby komunitního Centra Caolinum a turistického uctění tradice těžby kaolinu, ale i neobjevené pohraniční Heřmanice na Frýdlantsku s neskutečně aktivním a pracovitým starostou, stejně jako dokonale upravené Poříčí u Litomyšle, jenž je držitelem zeleného Oskara pro obce – evropské ceny Entente Florale. Knihu můžete snadno použít jako alternativního průvodce na cesty, pokud vás zajímá současná architektura. Stejně tak jako inspiraci, pokud se rozvoji venkova věnujete odborně jako architekt, obecní architekt, starosta nebo angažovaný občan,“ říká autorka knihy Michaela Hečková.

Průvodce Možnosti vesnice přináší inspiraci architektům, fanouškům současné architektury, starostům, obyvatelům vesnic i měst nebo zkrátka cestovatelům po české krajině. Podařené architektonické proměny mění díky autorským rozhovorům a fotografiím na příběhy vesnic, jejich starostů a obyvatel. Vybrané vsi disponují novými školami, opravenými kostely, obecními úřady, kulturními domy, rozhlednami, nečekaně estetickými hasičárnami nebo jediným otevřeným kaolinovým dolem v České republice. Kvalitní architektura je ale pouze špičkou ledovce. Kniha odkrývá často skrytou historii, vnitřní motivace a kreativní tvůrčí kompromisy, které stojí za vznikem staveb.

„Standardy vesnic se posouvají. Po roce 1989 bylo potřeba postavit český venkov na nohy. Starostové si lámali hlavu s opravou silnic, řešili dlouhodobé majetkové spory. Chyběly školy, školky. Zaváděla se kanalizace. Základní infrastruktura nyní začíná vypadat vcelku saturovaně. Je čas na druhou metu. Tou může být právě architektura jako nástroj posílení identity. Také proto jsem moc ráda, že se úvodu ujal starosta úspěšných Dolních Břežan Věslav Michalik,“ dodává Hečková.