Josef Pleskot: nevytvoření státní bytové politiky v 90. letech byla chyba

(ČTK) – Opuštění nebo spíše nevytvoření státní bytové politiky v 90. letech byla velká chyba, která se těžko napravuje. V rozhovoru s ČTK to řekl architekt Josef Pleskot. Sídliště z doby před rokem 1989 podle něj většinou nebyla urbanisticky založena špatně, dala by se dobře rozvíjet a získat kvalitnější prostředí pro život. Jak dále uvedl, uvolněnou bytovou politiku v 90. letech využili developeři ke špatným projektům a vysloužili si tím velmi negativní reputaci. Dnes už se podle něj situace sice zlepšila, ale opravdu dobré bytové celky se stále stavějí spíše vzácně.

„Jedno z mála vystoupení prezidenta Václava Havla, které jsem si neoblíbil, bylo to, když v roce 1990 označil panelové domy za králíkárny. To nebylo úplně spravedlivé. Naštěstí se mi zdá, že se jeho proroctví jako jedno z mála nepotvrdilo. Tenhle druh bydlení se dneska ukazuje jako zdaleka ne špatný. Sídliště se i přes značné obtíže daří transformovat na dobré prostředí pro život. Je to tím, že v nich často byla vysazena kvalitní zeleň a svobodné podnikání do nich vneslo poměrně bohatou vybavenost,“ řekl Pleskot.

Podle něj bylo chybou, že stát v první polovině 90. let svěřil téměř veškerou bytovou politiku do rukou trhu. „Kdyby státní a městské byty nebyly prodány do osobního vlastnictví, tak se sídliště dala snadněji urbanisticky dotvořit, zefektivnit a zahustit, a nebyli by stěžovatelé. Bylo by možné udělat oprávněné korekce, například některé domy by mohly být dokonce i zbourány a postaveny nové. Ale dneska získat souhlas vlastníků k takové městotvorné činnosti v podstatě není možné,“ uvedl dále.

Podobně by se podle něj daly vyřešit problémy s parkováním, když počet majitelů aut za posledních 30 let výrazně vzrostl. „Stavět za komunistů podzemní garáže bylo jednak možná nepotřebné, určitě by to bylo pro tehdejší stavebnictví technicky náročné a drahé. Nepodporovalo se to, stát si nechtěl zbytečně zatěžovat investiční výstavbu. Dneska se dá do podzemí zcela samozřejmě jít, ale kdo to na sídlištích zaplatí? Je to trochu začarovaný kruh. Lidé si ty byty koupili za pár desítek tisíc. A teď by měli dát statisíce za parkování v podzemí. To není dost logické,“ doplnil Pleskot.

Poté, co se v 90. letech stát vzdal ambice vlastní bytové politiky, role se chopili developeři. Podle Pleskota si právě v této době vysloužili nelichotivou nálepku a dodnes se jí těžko zbavují. „Rozjeli dravým způsobem neuváženou výstavbu na polích a zelených loukách. Špatně hospodařili s půdním fondem a krajinou. Pracovali ale tak, jak jim bylo umožněno. Začali rozvíjet města do velké šířky. Nezohlednili dostupnost center nebo technické vybavení těch míst. Podnikalo se velmi nekoncepčně a nehospodárně,“ řekl Pleskot. Na druhou stranu města podle něj kladla zbytečně složité podmínky pro využívání brownfieldů v centrech.

„Zlepšení přichází jen pozvolna. Myslím, že se tady pořád většinou nestavějí dobré obytné celky. Ale developeři obecně vědí, že to, co jim prošlo v 90. letech, už jim dneska neprojde. Trh si pomohl. Nakonec každý chaos je k něčemu dobrý, plyne z něj nějaké poučení. Ať už je to ve vnitřním uspořádání bytových dispozic nebo v urbanismu,“ uvedl dále. Dnes už si podle něj žádný developer nedovolí například nevysázet v projektu stromy nebo upravit okolí domu nekvalitním způsobem. „Developeři dokonce nabízejí možnost participace ve veřejném prostoru. To v 90. letech vůbec neexistovalo. Tam šlo jenom o zisk, který se rozplynul v kapsách bůhví koho, kdo si jej vůbec nezasloužil,“ podotkl.

Důsledkem volnosti 90. let byl podle něj vznik takzvaného podnikatelského baroka, kdy se překotně stavěly okázalé vily bez špetky vkusu. „Znám několik klientů, kteří si tehdy něco v tomhle duchu postavili. Později dospěli natolik, že dům prodali a koupili si jiný. A s tím starým nechtěli mít nic společného. V 90. letech si hodně lidí rychle vydělalo dost peněz, ale často je špatně utratili,“ dodal Pleskot.

Architekt Josef Pleskot v roce 2014 získal titul Architekt roku. Mezi jeho nejznámější projekty patří například revitalizace průmyslového areálu Vítkovických železáren, návrh centra Svět techniky v Ostravě, budova ústředí ČSOB v Praze – Radlicích nebo generální konzulát ČR v Mnichově.

Související články:
Rozhovor s Josefem Pleskotem pro časopis Stavba