Obnova Lochotínského parku v Plzni

Stabilizace dřevinných porostů a trávníků bude nejdůležitějším zásahem, který provedou odborníci při obnově plzeňského Lochotínského parku. V první etapě projekt počítá s pokácením 150 z celkového počtu šesti set stromů. Vysázeny budou nové dřeviny a navíc vzniknou další trávníkové plochy. Vedle toho se opraví a zároveň změní parkové cesty. Díky navrženému systému odvodnění zaniknou hluboké erozní rýhy, zrekonstruuje se hudební pavilon a stabilizuje Chotkova skalka. Náklady dosáhnou zhruba 29 milionů korun, z toho 85 procent by měly činit dotační prostředky z Evropské unie. Autorem projektu je architekt Oldřich Hysek (doplněno stavbaweb).

Lochotínský park (Foto: Arch. Oldřich Hysek  )
„Úpravy se uskuteční zhruba v polovině celkové rozlohy parku, od Lochotínského pavilonku k amfiteátru,“
sděluje náměstek primátora Miloslav Šimák. Rekonstrukce se však zahájí pouze v případě, že bude podepsána smlouva o přidělení dotačních prostředků z Evropské unie.

Postupně chátrající park využívají v posledních letech lidé spíše jako průchozí zónu. „Zatímco na počátku, po založení parku, dominovaly vzdušné stromové aleje lemující promenádní a vycházkové cesty, které podporovaly množství volných průhledů na město, postupem času se prosadil způsob plošného zalesnění. V 70. letech 19. století pokryla značnou část smrková monokultura. Systematická péče o dřeviny a pravidelné probírky byly pravděpodobně nad finanční možnosti tehdejšího vlastníka Měšťanského pivovaru,“ vysvětluje Hana Hrdličková, vedoucí oddělení urbanistické zeleně Správy veřejného statku města Plzně.

Park zarůstal, stromy neměly optimální prostorové podmínky pro zdárný růst, docházelo k vyčerpávání a degradaci půdního profilu. Ve výsledku Lochotínský park pokrýval porost vytáhlých kmenů s minimem větví. „Nestabilita porostu se plně projevila v roce 1940, kdy vichřice smetla většinu stromů, bylo jich okolo čtyř set,“ připomíná Hana Hrdličková.

Ani následné pokusy o zalesnění vhodnějším, smíšeným porostem nebyly úspěšné. Svahy časem pokryl obdobně oslabený porost, který v roce 1999 z velké části opět podlehl vichřici. „Na špatné kvalitě porostu se významně podílí i nedobře řešené odvodnění lochotínských svahů, které se díky výstavbě Karlovarské třídy ještě zhoršilo,“ říká Hana Hrdličková. Svahy jsou tak trvale stresovány silnou erozí, jež způsobuje odplavování substrátu už tak značně vyčerpaného.
Při větším dešti, který zatíží koruny stromů, nebo při sebemenším větru dochází k pádu jednotlivých dřevin a větví. V parku zároveň chybí dvě věkové kategorie dřevin, jež by postupně nahrazovaly přestárlé jedince.

Aby byla zajištěna bezpečnost a stabilita porostu, jeho různorodost a dlouhověkost, dojde k odstranění podrostových náletů, dřevin odumírajících a vážně poškozených. „V průběhu první etapy bude pokáceno 150 z celkového počtu 600 stromů. Kromě zhruba 130 kosterních a alejových stromů nově vysadíme i zajímavé solitérní dřeviny,“ uvádí Hrdličková. Zároveň se na svahy vrátí vegetační vrstva, substrát ve vrstvě okolo 10 cm, a založí se trávníky způsobem, který zabezpečí svahy proti erozi.

Díky navrženému odvodnění zmizí hluboké erozní rýhy, jež narušují kořeny dřevin. Voda bude odvedena do dvou nových rybníčků u silnice Pod Vinicemi. Cesty v parku se nově trasovány. Zjednoduší se jejich síť a přizpůsobí dnešnímu provozu.

Celý záměr obnovy Lochotínského parku byl v květnu 2007 projednáván s veřejností. Připomínky k předloženému návrhu byly zapracovány do projektu. Před zahájením stavby odborníci znovu projekt představí při veřejném projednání.

Náklady na první etapu rekonstrukce Lochotínského parku byly propočteny na 40 milionů korun. Cena vzešlá z veřejné soutěže činí 29 milionů korun. Výše dotačních prostředků je 85 procent z vysoutěžené ceny.

Lochotínský park má za sebou historii dlouhou téměř 180 let. Jeho vznik ve třicátých letech 19. století souvisel s plánem vybudovat v Plzni lázně s velkým parkem. Ty měly využívat zejména pramen údajně léčivé vody na svahu lochotínského vrchu.
Park se jako součást lázní začal budovat za purkmistra Martina Kopeckého. Byly postaveny lázeňské domy, upraveno koryto potoka, postavily se můstky a vznikla poustevna vytesaná do skály. O něco později byl nad poustevnou vystavěn dřevěný altán, z něhož se otevíral pohled na centrum Plzně. V roce 1883 byl altán pojmenován Chotkovo sedátko. K areálu patřil ještě pamětní pískovcový sloup a malý vodopád.
Nad pramenem léčivé vody, v dnešním areálu nemocnice Privamed, byla postavena kolonáda. Lázně zahájily provoz v roce 1834. Úspěšné nebyly, ale park, který je obklopoval, se dále rozšiřoval. Dělo se tak i poté, co celý areál v roce 1849 koupil Měšťanský pivovar. V roce 1892 byl postaven proti lochotínskému pavilónku tropický skleník a byla vybudována známá alej Kilometrovka. Při založení měl park rozlohu zhruba pět hektarů, do roku 1945 se rozrostl na více než 7 hektarů.
Doba úpadku nejstaršího plzeňského parku přišla po druhé světové válce. V letech 1960 až 1964 zasáhla jeho střed stavba velkého kamenného amfiteátru.
Na konci sedmdesátých let minulého století musely být kvůli výstavbě Karlovarské třídy odstraněny lázeňské budovy, restaurace i skleník.
tisková zpráva

Doplněno Stavbaweb:
Na 26. února se chystá také setkání s obyvateli přímo v parku, kde jim zástupci města podrobně popíší, jak bude obnova vypadat a co všechno se změní.


Další informace o chystaných úpravách naleznete v článku iDNES – Obvodní radnice chce upravit centrální park v Plzni na Lochotíně
LOCHOTÍNSKÝ PARK – pohled do historie
Obnova Lochotínského parku
Centrální park Lochotín – studie
Fotogalerie: Lochotínský park čeká obnova

Související články:
Chotkovo sedátko v Lochotínském parku v Plzni 11.9.2012



 

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*