Praha bude zřejmě znovu hledat místo pro koncertní síň

Praha bude zřejmě znovu hledat místo pro koncertní síň

(5. 2. 2010)

 
 
 
 

Praha bude zřejmě znovu hledat místo pro koncertní síň

Poslední koncertní sál pro klasickou hudbu, který se v české metropoli postavil, byla Smetanova síň v Obecním domě v roce 1912.

Praha 4. února (ČTK) - Pražský magistrát bude zřejmě znovu hledat místo pro výstavbu koncertní síně. Podle informací ČTK by měl vhodné lokality navrhnout útvar rozvoje města, který se zabývá mimo jiné přípravou nového územního plánu. Hledat by se prý mělo na snadno přístupných územích, kde se výstavba teprve chystá, nebo v areálech, jež ztratily svou původní funkci a čeká je rozsáhlá přestavba. O novou koncertní síň usilují různé iniciativy již od 60. let minulého století.

"Jestli něco pražské kultuře chybí, tak je to koncertní síň. Zahájili jsme proto jednání o její výstavbě. Jsme ale teprve na začátku, nejprve musíme najít místo," řekl ředitel odboru kultury na magistrátu Jan Kněžínek.

V posledních měsících usiloval o výstavbu síně také šéf soukromého Českého národního symfonického orchestru (ČNSO) Jan Hasenöhrl, který nechal zhotovit první nákresy. Podle něj by se projekt mohl uskutečnit na Štvanici. "Do voleb ale nikdo nemá zájem cokoli řešit, bohužel. Projekt tak oživíme nejdříve v září," konstatoval. Hasenöhrl je ale jedním z mnoha umělců, kteří o výstavbu usilovali, mezi nimi byli i pořadatelé festivalu Pražské jaro.

Nový koncertní sál mohl v hlavním městě stát už od poloviny 90. let, tehdy ho chtěli japonští investoři darovat České filharmonii ke stému výročí. Projekt byl připraven, ale tehdejší ministr kultury Milan Uhde a primátor Milan Kondr záměr nakonec odmítli. Přípravný výbor přitom zaštítili prezident Václav Havel a japonský císař Akihito. Síň měla stát na Letné u Špejcharu, na stejném místě jako neuskutečněná stavba Národní knihovny podle architekta Jana Kaplického.

Pražské publikum, které vyhledává především klasickou hudbu, tak stále navštěvuje bývalý Dům umělců. Dnešní Rudolfinum bylo otevřeno před 125 lety (7. února 1885) a jeho hlavní, Dvořákova síň pojme zhruba 1023 posluchačů. Součástí je i plně vybavené nahrávací studio, které často využívají i zahraniční umělci. Sál má velmi dobrou akustiku, avšak při velkém orchestrálním obsazení dosahuje nepřijatelné hlasitosti. Problémy vznikají i při ozvučených koncertech. Sezení neskýtá také dostatečný komfort na nohy a o přestávkách bývá na chodbách přeplněno.

Poslední koncertní sál pro klasickou hudbu, který se v české metropoli postavil, byla Smetanova síň v Obecním domě v roce 1912. Kapacitu má obdobnou jako Rudolfinum. Kromě špatné viditelnosti ze zadních řad zde není možné dělat ozvučené produkce.

Posledním větší sálem, vhodným pro klasické koncerty, je Kongresové centrum Praha. Vůči stavbě z 80. let však mají mnozí Pražané stále předsudky a odborníci jeho největší sál kritizují kvůli kolísavé akustice. Podle posledních informací z médií spěje KCP k úpadku, nemá finance na splácení dvoumiliardového dluhu a zřejmě ho čeká konkurz.

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

19. 1. 2020 11:37:05

Re: Re: Praha bude chránit panorama města, střech a podpoří stav...

Praha patří mezi nejkrásnější města světa díky jedinečnému urbanismu - celkovému uspořádání historického jádra i fantastické architektuře - málo kde najdeme tak bohatou směs stylů od románského po slohy 19.století. Za Karla IV. to byla jedna z největších metropolí Evropy a v době baroka již tehdy uznávaná svou jedinečnou krásou. Proč bychom jako Češi neměli být hrdí na tak úžasnou hodnotu? Praha zůstala jedinečná jen proto, že jsme v minulosti neměli dost peněz ji přestavět a tedy zničit, jak se to stalo v jiných evropských metropolích. Teď víceméně bez naší zásluhy vlastníme velkou devízu. Tohle vše ale neznamená, že v Praze musí být šmelina a kriminalita, To s tím nijak nesouvisí, spíše bych řekl, že zatímco krásná Praha možná ani není tak přímo vizitka českých schopností, to, co se děje dnes, česká vizitka je. Také se v Praze můžou stavět mrakodrapy, jen ne do historického panoramatu, to přece není nic hrozného. Proč bychom neměli jedinečnou starou Prahu a vedle rostly moderní čtvrtě. Jen to dělejme rozumně, ne tak, jako v mnoha zničených městech a vesnicích za komunistů, ale bohužel i za dnešní doby. Management je první vlaštovkou rozumného přístupu k rozvoji Prahy a pokud bude trend pokračovat, můžeme se dočkat i dalších rozumných opatření, jako vytěsnění šmeliny a grázlovství. Ale to je běh na dlouhou trať a nezapomínejme, že všechno, co se v Praze děje, je víceméně výsledek českých poměrů. Tak se snažme, abychom nemusely pořád jen koukat na ty Němce, Francouze nebo Švýcary.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o.