Protipovodňová opatření — úprava břehů řeky Loučné

Fotogalerie ke článku (12)

Litomyšl Loučná

Litomyšl Loučná

Litomyšl Loučná

Litomyšl Loučná

Litomyšl Loučná

Litomyšl Loučná

Litomyšl Loučná

Litomyšl Loučná

Litomyšl Loučná

Litomyšl Loučná

Litomyšl Loučná

Litomyšl Loučná

Litomyšl Loučná

Litomyšl Loučná

Litomyšl Loučná

Litomyšl Loučná

Litomyšl Loučná

Litomyšl Loučná

Situace širších vztahů, analýza

Situace širších vztahů, analýza

Situace, stávající stav

Situace, stávající stav

Situace veškerých úprav (úprava řeky realizována, výstavba podzemní garáže

Situace veškerých úprav (úprava řeky realizována, výstavba podzemní garáže
Celá fotogalerie (12)

Regenerace panelového sídliště Komenského náměstí v Litomyšli


Realizovaná 1. fáze: Protipovodňová opatření — úprava břehů řeky Loučné
Investor: Město Litomyšl
Projektant: Josef Pleskot, AP atelier
Spolupracující tým: Pavel Fanta, Isabela Grosseová, Jiří Trčka, Veronika Vašková
Statika: Jiří Barda
Zeleň: Pavel Bulíř
Inženýring, inženýrské sítě: KIP, s. r. o., Litomyšl, Jiří Tmej
Vodní hospodářství: SÚPR, Josef Chmelka; Agroprojekce Litomyšl, s. r. o., pracoviště Vysoké Mýto, Jaroslav Tměj, Jaroslav Jakoubek
Studie: červen 2001
Realizace 1. fáze: červen 2002
Další fáze (výstavba podzemní garáže): dokončení 2002
Předpokládané dokončení celé regenerace: 2003-2004
Náklady 1. fáze: cca 14 mil. Kč

Regenerace panelového sídliště Komenského náměstí v Litomyšli
JOSEF PLESKOT

Analýza
Město Litomyšl stojí na modulaci, jejíž zákonitosti nejsou dosud zcela exaktně odhaleny. Je podřízeno jejím rafinovaným vztahům a zároveň velmi měkce reflektuje přírodní danosti. Z těchto zákonitostí se kupodivu nevymanilo ani sídliště „Komenského náměstí“. Jeho urbanistická osnova je součástí modulového skeletu celého města. Z tohoto hlediska má sídliště výborný a téměř nezpochybnitelný základ, na němž je možné dále stavět a z něho rozvíjet pevné a jemné spojení s městem až do té míry, že bude opravdu městem samým. V tomto případě, s tímto poznáním a za těchto okolností se vyplatí do jeho rozvoje investovat. Může totiž jít o dosti nenásilnou integraci nebo asimilaci, která má podobu přirozeného vývoje.

Přestože „Komenského náměstí“ má s městem společný skelet, nelze přehlédnout jeho tíživou izolovanost. Navzdory otevřenosti jeho urbanistické struktury se jedná o útvar uzavřený, kterým se neprochází, ale který se naopak obchází. Od Havlíčkovy ulice (silnice) je již v samotném principu odděleno nevhodným a zastaralým uspořádáním jejího příčného profilu a zcela nepatřičnou tzv. ochrannou zelení (smrkovým „lesem“).
Od městského centra (historického náměstí) se sídliště odděluje podivně zpitvořeným prostorem vlastního Komenského náměstí a výškově i polohově velmi špatně umístěnou budovou samoobsluhy.
Na západní hraně, mezi ním a nábřežím Loučné včetně levobřežní části města se školami, leží těžko definovatelná bariéra, která spočívá hlavně ve vzájemném ignorování. Jakoby nebyla vložena spojující energie. Oba břehy Loučné jsou v rozsahu celého sídliště dosti zanedbané (obzvláště levý). Nivelety sídliště a pravého břehu jsou rozdílné a vyzařují nesoulad. Schází zde ve správném místě most, kterým by bylo možné přejít na druhou stranu. Místo něho je tam teplovod. Ostrožní poloha, kterou zaujímá hotel Dalibor, je celoměstsky velmi strategická a špatná kvalita budovy ji velmi degraduje.
Celé sídliště je dopravně připojeno z jediného místa z Havlíčkovy ulice. Takto koncipované dopravní spojení podporuje jeho absolutní izolovanost. Poměrně rozsáhlé městské území tak má jedno hrdlo, jímž veškerá doprava přitéká i odtéká. Navzdory situování sídliště uvnitř města působí jako jeho satelit. V centru samotného sídliště pak není nic jiného než parkoviště a zásobovací dvůr s rampami, a z těchto důvodů zbytečně neuspořádaný a rozlámaný terén. Zeleň je vysázená velmi nahodile z hlediska místa i druhů a často ucpává důležité průhledy. Sídlištní chodníky se vyhýbají parkovištím aut, trafostanicím a nesmyslným bývalým záhonům. Někde v křoví jsou dětská pískoviště. Přestože domy stojí v řádu města, lidé se pohybují mimo tento řád. Veškeré vnější vztahy k městu a k přírodě a velmi špatná kvalita organizace a řešení všech ploch jsou hlavními problémy sídliště „Komenského náměstí“.
Jeho panelové domy jsou průměrné kvality. Lze je opravovat, rekonstruovat a v delším časovém období i zbourat a nahradit novými. Nové domy by však měly být maximálně šestipodlažní a s většími byty, přičemž úbytek bytů na plošnou jednotku země by přinesl další dimenzi zkvalitnění bydlení této části Litomyšle.

Návrh
Motto: Město zeleně, zeleň města, město města

V tomto „propagačním sloganu“ je ukryta celá myšlenka návrhu. Oč jde, je integrace či asimilace sídlištní zástavby s historickým městem: vytvoření konzistentního sociálního prostoru (prostředí). Ideál moderního města byl totiž založen na přítomnosti kvalitního přírodního fenoménu zvaného zeleň. Tento ideál však téměř nikdy nebyl kvalitně realizován, přičemž je to právě on, jenž poskytuje
„starému“ městu lákavou nabídku. Pomocí kvality zeleně a kvality řešení parteru může dojít k propojení sídliště (moderního města) s městem (starým). K tomu, aby se tak opravdu stalo, je zapotřebí upravit i vzájemné komunikační vztahy. Sídliště musí být gramotizováno a staré město připraveno k přijímání nového. Struktury musí být propojeny. V případě sídliště Komenského náměstí a města Litomyšle to jde, neboť se propojuje propojitelné a dokonce spojitelné.
Návrh úprav sídliště Komenského náměstí v Litomyšli je založen velmi rozsáhle, neboť v úrovni počátečních úvah je zapotřebí formulovat veškeré aspekty, které zprostředkují jeho integraci do městského organismu. Z celkového pojetí je však zapotřebí vyjmout část, která bude první etapou. V rámci této první etapy (regenerace sídliště) navrhujeme zabývat se následujícími úpravami:

* protipovodňová opatření formou regulace a kultivace nábřeží Loučné;
* nové dopravní připojení sídliště ve vazbě na úpravu Havlíčkovy ulice;
* úpravy veškerých ploch sídliště vč. jejich veřejného osvětlení a úpravy vstupních partií domů, vybudování povrchových parkovacích stání s kapacitou 95 míst, stanovišť odpadních nádob a plošné výsadby veřejné zeleně;
* vybudování první části podzemní garáže pod terasou s kapacitou 55 stání.

Těmito základními úpravami bude docíleno prvního stupně kultivace sídlištního prostoru a definitivního odstranění sídlištního syndromu. Bude potvrzena dobrá kompoziční kvalita domů a předurčen jejich další vývoj, který se může podle vůle investorů pohybovat od udržovacích oprav přes důkladnější rekonstrukci až po úplné odstranění a náhradu za nové kvalitnější domy. Bude nastolena cesta evolučního vývoje města a ukončen proces jeho revolučních změn. Bude opravdu možné postupně (v dohledné době) realizovat myšlenku úplné asimilace sídliště do organického města: sídliště se stane městem.

Publikováno ve Stavbě 4/2002

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*