Rodinný dům na severní Moravě

Rodinný dům na severní Moravě

(11. 5. 2015) Fandament Architects

   
 
 
 
 

Rodinný dům na severní Moravě

Na jihozápadní straně probíhá kolem pozemku silnice první třídy, poloha stavby byla kromě toho limitována také ochranným pásmem vedení vysokého napětí. Proto autoři projektu dům umístili v jižní části parcely a od silnice ho oddělili stěnou.

Jednopodlažní stavba má plochou střechu s přesahy, které jsou z východní a západní strany prodlouženy až ke stěně na hranici pozemku. Z jižní strany přesah tvoří zastřešení terasy, na západní terase je v zastřešení kruhový otvor pro strom i pro denní světlo.
Rodinný dům je rozdělen na dvě objemové hmoty: první z nich má bílou omítku, druhá hmota zastřešení je obložena dřevem, a to včetně podhledu.
Provozně je stavba rozdělena na dvě samostatné, na sobě nezávislé části s vlastními vchody. První část je v západní části objektu. Na vstup z terasy navazuje zádveří, z něhož je přístup do obytných prostor propojených s kuchyňským koutem a ložnicí. Druhá část je situována ve východní části - na vstup z terasy navazuje zádveří, odkud je přístup do obytných prostor propojených s kuchyní. Dále se pak vchází do technické místnosti, pánského pokoje a dámského pokoje. Z obytných místností je pomocí balkonových a posuvných dveří umožněn přístup na zastřešenou terasu.

Svislé nosné konstrukce tvoří zdivo z keramických bloků tl. 440 a 250 mm, zakončeno je železobetonovým věncem. Venkovní a spodní líc pasu byl doplněn tepelnou izolací z extrudovaného polystyrenu. Nad pasem se provedla nadezdívka pod záklop střechy, která je také doplněna o tepelnou izolaci. Vnitřní příčky jsou také z keramických zdicích bloků, tvárnice jsou broušené a vyzdívané na lepidlo.
Nosná část konstrukce zastřešení objektu je z dřevěných profilů uložených na železobetonovém pasu. U přesahů střechy nad terasami jsou profily na konstrukci z ocelových válcovaných nosníků. Dřevěné trámy jsou z horní strany ztuženy plnoplošným bedněním, na záklop je natavena parozábrana. Dále jsou uloženy spádové klíny z tepelné izolace EPS. Na tepelnou izolaci je uložena již jen netkaná geotextilie. Finální hydroizolační vrstvu tvoří mechanicky kotvená hydroizolace.
Ze strany interiéru jsou nosné trámy zakryty podhledem z palubek. Podhled ve venkovním prostoru u převislých částí střechy je také z palubek stejně jako obklad atiky.
Oplocení pozemku je provedeno stěnou ze ztraceného bednění tl. 200 mm. Zdivo je uloženo na základovém pasu, v úrovni terénu byla provedena hydroizolace proti zemní vlhkosti. Tvárnice ztraceného bednění jsou vyplněny betonem C 20/25 a vyztuženy betonářskou výztuží. Stěna je z vnější strany obložena umělým kamenem, z vnitřní strany má štukovou omítku a šedý nátěr. Z venkovní strany ji postupně zakryjí popínavé rostliny.
Terasa je z dřevěných desek uložených na rošt z hranolů. Přístupový chodník a část terasy jsou z betonové dlažby, parkovací stání z vegetační dlažby.
Autorská zpráva

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Novostavby

Dokončení

2014

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

13. 2. 2020 15:49:48

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

Eva Jiřičná nezvolila londýnskou City jako dobrý příklad - je to odstrašující směska exkluzivních solitérů, které samy o sobě jsou jistě pozoruhodnými architekturami, ale urbanisticky zničily svou anarchií, necitlivostí k dřívějším duchovním dominantám - wrenovským kostelům, a dříve jednotné koloniální zástavbě, kus historického centra města. V Praze byl už za I. republiky uvnitř města podobný urbanistický faul jen Havlíčkův Penzijní ústav na Žižkově, a po válce na tomto žižkovsko-vinohradském horizontu zatím jen štíhlá televizní věž a krabicovitá budova bývalého PZO Strojexport. Pankráckou "zubatou" siluetu lze doplněním dalších mrakodrapů zacelujících v dálkových pohledech mezery do nové obalové "Gaussovy křivky" opravit, a je to od MPR dostatečně daleko. Žižkovsko-vinohradský horizont je narušený málo a je blíže, takže je to záležitost citlivější. Přesto stojí Jiřičné návrh za úvahu. Spolu se zástavbou nákladového nádraží by mohly vytvořit nové centrum Žižkova a svou vlastní kvalitou architektury tento horizont spíše obohatit, než pokazit. Není to přece ani nepovedený "dort" v podobě blízkého hotelu, ani rádoby "krystal" vedle krabice Strojexportu, ale zajímavá skupina výškových domů, snesitelně daleko od historického jádra města a MPR, výborně komunikačně napojená, zejména kdyby byla tímto směrem vedena trasa metra "D" od Náměstí míru do Libně a Vysočan namísto nelogického "ohnutí" zpět k Wilsonovu nádraží. Je to ovšem věc odborné diskuze a také politické odvahy, které se bohužel nedostalo projektu Kaplického knihovny na Letné. Ostatně pod Parukářkou vyrostly dost nahusto věžáky, o kterých vědí jen místní znalci, protože jsou schované ve 2. pořadí za budovami pošt a SUDOPu. Masiv Parukářky a zástavba před i vysoká zeleň Olšanských hřbitovů by část výšky nových výškových budov opticky ubrala. Uznávám ale, že argumenty odpůrců jsou rovněž silné a nutno je brát vážně. Měly by se vyzkoušet dostupné modely vizualizace záměru z různých stanovišť, jak nabízí GIS technologie Útvaru rozvoje města, a pak teprve po diskuzi odborníků i s veřejností rozhodnout.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz