Stavba tvůrce domů z odpadu Reynoldse by mohla být i v Praze

Stavba tvůrce domů z odpadu Reynoldse by mohla být i v Praze

(3. 5. 2011) Pražský program Michaela Reynoldse najdou zájemci na www.zemelod.cz.

 
 
 
 

Stavba tvůrce domů z odpadu Reynoldse by mohla být i v Praze

Pražský program Michaela Reynoldse najdou zájemci na www.zemelod.cz.

Praha 2. května (ČTK) - Americký architekt Michael Reynolds, který proslul stavbami budov z použitých PET lahví, plechovek, pneumatik či skleněného odpadu, je na týdenní návštěvě Česka. Představí tu dokumentární film Architekt odpadu a zúčastní se diskusí a přednášek. Pražský magistrát s ním zahájil jednání o tom, že by jedna z unikátních Reynoldsových staveb mohla vzniknout i v Praze, řekl novinářům radní pro kulturu Lukáš Kaucký.

Projekt je zatím ve fázi příprav a předběžných jednání. Není ještě jasné, k čemu by budova sloužila ani kde by měla stát. "Zvažujeme, že by objekt mohl vyrůst v botanické nebo zoologické zahradě v Troji, kde by stavba mohla mít i vzdělávací roli," doplnil Kaucký. Ať už půjde o administrativní budovu nebo například skleník, projekt bude zřejmě financován z rozpočtu vybrané instituce. Část prostředků by měla jít i z kapitoly životního prostředí.

"Američana Michaela Reynoldse lze bez nadsázky, a také bez urážky, nazvat nejvýznamnějším světovým architektem odpadu," charakterizoval tvůrce Kaucký.

Eko-architekt a aktivista Reynolds se projektování levných domů, které disponují samostatnými energetickými zdroji, věnuje více než třicet let. "Je to jen o znalosti chemie a fyziky. Pořád naše stavby zlepšujeme a tento proces, zřejmě jen tak neskončí," uvedl sám Reynolds. Jeho domy, pro něž se používá termín "zemělodi", mají vlastní zdroj vody, tepla i vlastní kanalizaci. Provozní náklady na chod domu tak jsou prakticky nulové.

Pro jejich stavbu navíc Reynolds využívá odpadky - plechovky, skleněné i plastové lahve a pneumatiky. "Nechali jsme zpracovat studii, jestli například z pneumatik v domech nějaká toxická látka neuniká. Zjistili jsme, že tyto nepotřebné produkty jsou někdy kvalitnější a bezpečnější než některé často používané stavební materiály," vysvětlil Reynolds.

V jeho ekologicky šetrných příbytcích tak lze pěstovat ovoce nebo zeleninu. Stavba domu je navíc podle Reynoldse poměrně jednoduchá. Své zemělodě naučil stavět například obyvatele Hondurasu, který v roce 1999 zpustošil hurikán a připravil stovky lidí o střechu nad hlavou. Reynoldsův tým, který má nyní asi 40 členů, pomohl vystavět nová obydlí také v Mexiku a na Haiti. "Jsme v kontaktu i s japonskými úřady. Tamním lidem ale budeme moci pomoci, až bude zažehnáno jaderné nebezpečí z elektrárny Fukušima," uvedl Reynolds.

Architekt se na začátku své kariéry potýkal s překážkami, americké úřady mu dokonce na několik let odňaly licenci. Až po řadě charitativních projektů v oblastech postiženými přírodními katastrofami, mu byla profesní licence navrácena.

Přestože domy na první pohled působí jako jednoduché hliněné chýše, jejich využití je široké. "Pracujeme na jedné budově, která bude stát v centrálním New Yorku. V Číně zase chystáme obydlí o 20 podlažích," řekl Reynolds.

Pražský program Michaela Reynoldse najdou zájemci na www.zemelod.cz.
 

Související články:



 

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

19. 1. 2020 11:37:05

Re: Re: Praha bude chránit panorama města, střech a podpoří stav...

Praha patří mezi nejkrásnější města světa díky jedinečnému urbanismu - celkovému uspořádání historického jádra i fantastické architektuře - málo kde najdeme tak bohatou směs stylů od románského po slohy 19.století. Za Karla IV. to byla jedna z největších metropolí Evropy a v době baroka již tehdy uznávaná svou jedinečnou krásou. Proč bychom jako Češi neměli být hrdí na tak úžasnou hodnotu? Praha zůstala jedinečná jen proto, že jsme v minulosti neměli dost peněz ji přestavět a tedy zničit, jak se to stalo v jiných evropských metropolích. Teď víceméně bez naší zásluhy vlastníme velkou devízu. Tohle vše ale neznamená, že v Praze musí být šmelina a kriminalita, To s tím nijak nesouvisí, spíše bych řekl, že zatímco krásná Praha možná ani není tak přímo vizitka českých schopností, to, co se děje dnes, česká vizitka je. Také se v Praze můžou stavět mrakodrapy, jen ne do historického panoramatu, to přece není nic hrozného. Proč bychom neměli jedinečnou starou Prahu a vedle rostly moderní čtvrtě. Jen to dělejme rozumně, ne tak, jako v mnoha zničených městech a vesnicích za komunistů, ale bohužel i za dnešní doby. Management je první vlaštovkou rozumného přístupu k rozvoji Prahy a pokud bude trend pokračovat, můžeme se dočkat i dalších rozumných opatření, jako vytěsnění šmeliny a grázlovství. Ale to je běh na dlouhou trať a nezapomínejme, že všechno, co se v Praze děje, je víceméně výsledek českých poměrů. Tak se snažme, abychom nemusely pořád jen koukat na ty Němce, Francouze nebo Švýcary.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o.