Vnitroblok Radhošťská

â?¢ prostor pod korunami vzrostlých stromů — místo pro každého

â?¢ moře písku pro nejmenší, žebříky, lana, sítě pro starší, vysoké lavičky pro mládež

â?¢ stromy a keře pro kyslík, květy pro oči, krmítko pro ptáky, voda pro život

â?¢ zákoutí s lavičkami pro babičky a dědečky, cesty pro chodce, psí louky pro pejsky

â?¢ tajemno pro vnímavé a bludiště pro nalézání sama sebe

 

Tématem úlohy bylo uchopit a nově organizovat prostor — enklávu zeleně se vzrostlými stromy uprostřed intenzivní žižkovské zástavby. Prostor, který je průsečíkem protichůdných zájmů lidí. Navržená podoba vnitrobloku je výsledkem zvažování vhodného výběru a uspořádání aktivit na principu tolerance. Na relativně malé ploše tak vzniklo pobytové místo pro rozdílnou věkovou i sociální strukturu uživatelů. Při komplexním řešení prostoru jsme se zaměřili na pohledové začlenění herních prvků, aby působily mimochodně a nevznikl dojem, že vnitroblok je především hřištěm.

 

Osa je zdůrazněna různými architektonickými prvky — žulovým kvádrem ve středu bludiště, pítkem, dřevěným spojovacím schodištěm, dlážděným mostem, nově vysazeným stromem a diagonálou vstupní brány. Prostorové řešení využívá terasovité konfigurace terénu. Výběr herních prvků a drobné architektury je navržen pro různě staré děti, aby podněcoval aktivní pohyb i dětskou fantazii.

Ve středu bludiště, které je ústředním motivem horní terasy, je žulový kvádr — základní kámen. Lze jej chápat jako cíl bloudění, kde na konci cesty nalézáme sami sebe. V dětském světě může být podstavcem pro živou sochu nebo jen obyčejným sedátkem.

Spodní a horní terasa jsou propojené dřevěným schodištěm, které může díky své šířce sloužit i jako tribuna. Výškový rozdíl teras je využit pro vodní kaskádu v podobě dřevěných žlabů — krokodýlů. Vlastní pískoviště má volný tvar se zálivy, které evokují vodní živel. Na pomyslné ose procházející spodní terasou je vysazen „listnatý jehličnan“ jinan dvoulaločný — botanická zajímavost dotvářející inspiraci tajemnem.

Oplocení centrální části zamezuje přístupu psů. Každý ze tří vstupů je zvýrazněn jiným architektonickým prvkem — bránou. Kromě laviček v centrální části jsou vytvořena další klidová zákoutí pro seniory. Alternativní „vysoké“ lavičky jsou speciálně navrženy pro mládež, která s oblibou posedává na opěradlech normálních laviček. Pro venčení psů jsou určeny okrajové travnaté plochy. Vnitroblok je ve dne volně přístupný, na noc se zamyká.

 

Součástí rehabilitace prostoru byla také obnova vegetačních prvků. Ideovým záměrem bylo vytvořit přehledný prostor s výraznými liniemi alejových stromů podél hlavních cest a s barevně či tvarově dominantními dřevinami v jednotlivých partiích vnitrobloku. Parková úprava je založena na kontrastu vertikálních prvků stromového patra s volnými plochami trávníku, dlažby a písku.

 

Studie úprav vznikala za účasti veřejnosti z podnětu Agentury GAIA, která si ve svém projektu „Znáte svůj prostor?" vytkla za cíl rozvoj komunitní a sousedské spolupráce. Městská část Praha 3 byla za podporu účasti občanů na plánování rozvoje města oceněna 1. místem v celostátní soutěži „O lidech s lidmi — Cena za místní demokracii 2002“. Projekt získal také čestné uznání Nadace Ford Conservation and Environmental Grants — Program na obnovu životního prostředí a kulturního dědictví 2003.

Architektonické a parkové úpravy ve vnitrobloku Radhošťská

Lokalita: Praha 3, ulice Radhošťská â?¢ Baranova â?¢ Lucemburská â?¢ Křišťanova

Investor: Městská část Praha 3, Úřad městské části, OTSMI,

Architekti: Eva Vízková, Jan Červený

Statika: Martin Škoda

ZTI: Jaroslava Roskotová

Dodavatel: Zahradní architektura Tábor, Jiří Slepička

Projekt pro SP: duben 2003

Projekt k realizaci: říjen 2003

Realizace: červen-říjen 2004

Celkové náklady: 5 141 000 Kč

Fotografie: Eva Vízková, Jan Červený