Výukové centrum Lékařské fakulty v Hradci Králové Univerzity Karlovy v Praze
(6. 10. 2008)

Výukové centrum Lékařské fakulty v Hradci Králové Univerzity Karlovy v Praze
Adresa: areál Fakultní nemocnice Hradec Králové
Investor: Univerzita Karlova v Praze
Uživatel: Lékařská fakulta v Hradci Králové
Autoři: Michal Juha, Jan Topinka
Projekt: DOMY, spol. s r. o.
Spolupráce: Roman Repa, Edita Mojžišová
Vedení projektu: Danica Havlíková
Hlavní projektant: Roman Repa
Koordinace profesí: Blanka Handrychová
Statika: Recoc, projekční a statická kancelář - Miloslav Smutek
Engineering stavby: SIGOS, s. r. o., Kladno — Tomáš Kraus
Generální dodavatel: GEOSAN GROUP, a. s., Kolín — Miroslav Hlava
Realizace: září 2004 — listopad 2005
Obestavěný prostor: 11 170 m3
Zastavěná plocha: 1060 m2
Výukové prostory: 680 m2
Celková užitková plocha: 2070 m2
Náklady: 97,5 mil. Kč
Kapacity:
přednáškový sál 180 míst, 4 seminární místnosti pro celkem 120 posluchačů, studovna s knihovnou 20 míst, počítačové pracoviště pro 36 studentů, pracovny přednášejících, šatny
Nosná konstrukce: kombinace železobetonového stěnového systému a bezprůvlakového skeletu
Konstrukce podlah: nášlapné vrstvy — přírodní linoleum, dřevěná plovoucí podlaha, dlažba ; konstrukce řešeny jako plovoucí
Výplně otvorů: hliníkové
Izolace: minerální vlna a polystyren
Zastřešení: částečně skořepina, částečně železobetonová stropní deska, střešní plášť je navržen jako nekonečný hliníkový pás tvarovaný přímo na stavbě ze systému Kalzip
Příčky: Pohledový beton, sádrokartonové
Jiné:
Akustický obklad sálu je složen z pevných odrazných ploch, z dutinových rezonátorů a plošných rezonátorů, povrchová úprava dýhou ovangol.
Výukové centrum je vybaveno nejmodernější audiovizuální, komunikační a výukovou technikou. Socha významného patologa a hradeckého rodáka
MUDr. Rokitanského ve vstupní hale je dílem sochaře Vladimíra Preclíka.
Autor fotografií: Filip Šlapal, archiv atelieru DOMY, Jiří Bobr
MICHAL JUHA, JAN TOPINKA
Zadání vybudovat výukové centrum pro Lékařskou fakultu v Hradci Králové uprostřed nového centrálního prostoru fakultní nemocnice nás inspirovalo k vytvoření velmi dynamického domu. Je to stavba sloužící fakultě i fakultní nemocnici. Té první k výuce a k poskytnutí zázemí pro studenty, oběma pak k pořádání kongresů a vědeckých seminářů.
Protiklady, na kterých je objekt založen, se promítají do tvarů, materiálů i barev. Vše je důsledně vyvažováno. Křivky půdorysnou střídmostí, surový pohledový beton ušlechtilým kovem, sklem a přirozenou krásou dřeva, místnosti s malými úzkými okny jsou střídány prostory s panoramatickými výhledy, černobílá fasáda je oživena barevnými roletami, s uzavřenou fasádou obrácenou k vjezdu do areálu kontrastuje prosklená fasáda vymezující jižní stranu pobytového prostoru před interním pavilónem. Tvarová koncepce je založena na dialogu dvou nestejně velkých hmot, které od sebe odděluje společný foyer. Výtvarný účinek je podpořen konstrukčním řešením a zvolenými materiály. Pro křivky byly použity betonové skořepiny. Jižní fasáda z pohledového betonu je tvořena sepnutou sendvičovou betonovou konstrukcí. Střešní plášť je hliníkový.
Výukové centrum je složeno ze dvou dilatačních celků, přičemž jeden je tvořen vlastním objektem výukového centra a druhý spojovací chodbou do pavilonu interních oborů. Vlastní výukové centrum má vnější rozměry 27,65x47,75 m a výšku 11,85 m, spojovací chodba rozměry 17,85x2,95 m a výšku 3,85 m. Objekt není podsklepen a má tři nadzemní podlaží. Spojovací chodba je jednopodlažní.
Využití počítačů při projektování staveb zdravotnctví
Nové zajímavé projekty v nemocnicích
Koncem roku 2005 byla uvedena do provozu nová budova výukového centra Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Uvnitř rozsáhlého nemocničního areálu vyrostla moderní stavba, která na první pohled upoutá pozornost svou netradiční architekturou, zcela odlišnou od okolních budov. Podobně zajímavý projekt vzniká v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem. Jedná se o nástavbu očních operačních sálů.
Autorem uvedených objektů je architektonický Ateliér DOMY, který byl založen v roce 1991. Od počátku se zaměřuje především na komplexní projekty občanských, zdravotnických a lázeňských staveb. Za své stavby získal ateliér řadu ocenění, jedním z posledních byl titul Stavba roku 2005 za návrh pavilonu interních oborů v tomtéž areálu Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
Architekti a projektanti z ateliéru DOMY, spol. s r. o., již dvanáct let využívají při návrhu staveb a zpracování projektové dokumentace AEC/CAD systém Allplan společnosti Nemetschek.
Na zkušenosti s využitím počítačů při projektování jsme se zeptali autorů architektonického návrhu výukového centra Fakultní nemocnice v Hradci Králové architektů Michala Juhy a Jana Topinky, a projektanta Romana Jarosila, který se rovněž na zpracování projektu podílel.
Jak dlouho ve Vašem ateliéru využíváte počítače k projektování?
Michal Juha: „První počítače a CAD systém Allplan jsme si pořídili již v roce 1994. Tenkrát se jednalo o Allplan verze 10. Dnes v našem ateliéru používáme celkem sedm licencí Allplanu v síťové verzi, která nám umožní lépe sdílet data v rámci celého týmu, což oceňujeme obzvlášť u větších projektů.“
Ve vašem ateliéru se zabýváte převážně projekty zdravotnických zařízení. Přináší projektování tohoto typu staveb nějaké odlišnosti oproti běžným projektům pozemního stavitelství?
Jan Topinka: „Projektování staveb pro účely zdravotnických zařízení má určitá specifika, která se odráží mimo jiné i ve způsobu využití počítačů. Tyto stavby většinou obsahují poměrně složitá technologická zařízení, navíc v každém patře jiná, a proto je projekt každého patra zcela odlišný a unikátní. Z těchto důvodů se v našich projektech příliš nevyskytují často opakovatelné prvky, které jsou typické právě pro běžné stavby, u kterých se také nejvíce uplatní úspora práce a času při projektování na počítači. Zároveň se v našem případě ve většině případů jedná o značně velké objemy dat, s nimiž pracujeme.“
Jakým způsobem využíváte CAD systém při projektování?
Michal Juha: „S pomocí počítače a CAD systému vytváříme návrh stavby a kompletní projektovou dokumentaci pro všechny stupně projektu. Jedinou výjimkou jsou úvodní skici, které vždy vznikají ručním kreslením na papíře a také vizualizace, které si necháváme zpracovat externě. Vzhledem k již zmíněným specifickým odlišnostem staveb ve zdravotnictví větší část projektu zpracováváme ve 2D, jeli-kož je to pro nás osvědčená a nejjednodušší cesta.“
Jaké výhody Vám podle Vašeho názoru přináší Allplan?
Roman Jarosil: „Já osobně jsem Allplan poznal až tady v ateliéru, protože na škole jsme se učili pracovat převážně v AutoCADu. Podobně jsou na tom i ostatní moji kolegové, kteří k nám přicházejí po ukončení školy. Zpočátku jsem měl vůči Allplanu určitou nedůvěru a chvíli mi trvalo, než jsem si zvykl na jinou filozofii programu. Po první fázi zaučení jsem si projektování v Allplanu oblíbil a nyní patřím k jeho zastáncům. Jednou z jeho výhod, kterou oceňujeme především u rozsáhlejších projektů, je jeho schopnost snadného zpracování velkých objemů dat.“
Můžete uvést nějaký příklad?
Roman Jarosil: „Nedávno jsme v Allplanu připravovali projekt Interní kliniky ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové, jejíž budova o dvou sekcích měla celkovou délku 120 metrů. Vzhledem ke značnému rozsahu stavby a úrovně detailů měl projekt v počítači velký objem dat, a přesto jsme s jeho zpracováním v Allplanu neměli nejmenší problémy.“
Jaké byly Vaše zkušenosti z projektu nového výukového centra?
Michal Juha: „Projekt výukového centra nijak nevybočoval z našich zaběhnutých postupů. Celý projekt jsme zpracovávali v Allplanu, dokumentaci jsme připravovali převážně ve 2D, využívali jsme funkce místností pro snadné vykázání ploch jednotlivých prostor. Projekt byl systematicky rozčleněný do jednotlivých fólií a pro koordinaci s ostatními profesemi jsme často využívali export a import dat, stejně jako možnost podložení referenčního výkresu.“
Petr Míchal, společnost Nemetschek
Publikováno ve Stavbě č. 2/2006
Základní informace o objektu
Kategorie
Škola, věda
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

27. 3. 2023 17:30:55
Re: Re: Novela stavebního zákona nenaplnila svůj možný potenciál...
Bez námitek, jen doplním, že to podstatné, co brzdí povolovací řízení, není technikálie, nebo přemíra byrokracie na souvisejících úřadech, ale nekvalitní obsazení stavebních úřadů a především, a to i Klára Dostálová v době ministrování připustila a ostatně každý zasvěcený stavbař, 30% neobsazených míst na pozicích stavebních úředníků a jejich tabulkové platy, podle platových tříd. To je velmi špatné, když jejich platy určují místní municipality, které potom mají dveře pro nátlak na výhody a protekci otevřené. A to se děje a nadále dít bude a slepí politici o tom nemluví. Jsou podjatí a vůbec problému nerozumí, zejména ministr Bartoš. Budou se všichni za rok divit, že se nic nezměnilo, ale zato přibylo víc stížností na stavební úřady z mnoha důvodů.
27. 3. 2023 15:01:32
Re: Pumpa
Skvělý počin. Tleskám.
27. 3. 2023 14:54:50
Re: Novela stavebního zákona nenaplnila svůj možný potenciál
Je to hrůza, co zase času a úsilí stála tato příšerně blbá, nepřehledná a nedokonalá novela Stavebního zákona. Je hrůza, že Členové platformy pro zdravý stav........(čeho)....jsou zase ti stejní úředníci, se stejně blbými názory a přístupy. Kdy už konečně bude stavební zákon krátký a jasný pro každého občana.
15. 3. 2023 16:35:54
Re: Dům u lesa a rybníka
plech v barvě dřeva? a je to dobře?
9. 3. 2023 16:55:57
Re: Interiér RD v Malešicích
Spousta bílé, šedá, černá, trochu dřeva, kov, čiré sklo - je mi z toho zima. A smutno.
9. 3. 2023 16:45:41
Re: Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Jenže ta Jurkovičova stavba byla obnovena původní technologií a podle původních plánů. Jde tedy jednoznačně o kopii (repliku). Na rozdíl od mostu, kde chtějí novou technologii s falešnými nýty, s kolejištěm navíc, protože na dnešní provoz už prostě původní šířka a nýtovaná konstrukce nestačí. Takže dělat skutečnou kopii nemá smysl. A jsem na rozpacích, jestli je dobře dělat něco, co se jako kopie jen tváří. Myslím, že u technických památek by měl být preferován jejich účel a pokud jsou opravdu památkově hodnotné, tak by měly být přesunuty tak, jak se to udělalo s Podolským mostem do Stádlece kvůli přehradě nebo s chalupami do skanzenů, když už se v nich nedalo plnohodnotně bydlet. Ať svou krásu ukazují tam, kde mohou bez problémů sloužit. A pokud jde o to, že by nová stavba mohla vypadat úplně jinak - no a co? Hlavně, když jí to tam bude slušet jako např. věžím na kostele v Emauzích. Kdopak si dnes vzpomene, jak vypadaly dřív? I na nový most si staří zvyknou a mladí ho budu brát jako samozřejmost. A když se opravdu povede, tak ho další generace prohlásí za kulturní památku :-) .
7. 3. 2023 14:33:44
Re: Nový sportovní areál u řeky s pláží
Ovšem, taková prostředí architekti vymýšlí, aby prostředí pro život občanů zpříjemnili. U Budějovic bych bral i to, kdyby celé centrum bylo pěší zónou i 5 km dlouhou, aby auta neměla tudy tranzit. Kolik roků je celé město denně ucpáno a lidé jsou otravováni zplodinami, hrozbou kolize, hlukem a zranění? Jak dlouho se vleče dokončení obchvatu a napojení na D3? Je to bída, ty České Budějovice. Převezmou štafetu nejhoršího města ČR pro vnitřní a tranzitní dopravu po Přerovu?
7. 3. 2023 02:22:48
Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Těžko odpovědět. Já si myslím, a je to fakt subjektivní, že v odůvodněných případech má replika svůj smysl. Když vyhořel ten Jurkovičův barák, taky ho postavili znovu - je to kýč? Most na Výtoni je most vnímanej veřejností jako krásnej (bez ohledu na jeho žalostnej stav), neznám nikoho, kdo by jej neměl rád. Takže buď moderní zcela soudobej most, úplně jinej, s tím, že se s tím starým prostě rozloučíme, nebo repliku, to je můj názor. A nemusela by to být replika doslovná, falešné nýty mě fakt urážejí. To, co bylo prezentováno jako návrh, ta oblouková reminiscence, ta na mě právě jako zcela nevkusnej kýč působí.
2. 3. 2023 15:55:58
Re: Re: Valná hromada ČKA 2023.
pokud jsem se někde něchtěně otřel o někoho ze severní Moravy, tak pouze omylem a nechtěně... kde to bylo? neuvědomuji si, že bych někoho hodnotil...
2. 3. 2023 15:02:57
Re: Valná hromada ČKA 2023
opravuji : ..poslání budovat náš životní....
2. 3. 2023 15:01:42
Re: Valná hromada ČKA 2023
Posílám za sebe zdravici valné hromadě. V Česku mám velmi mnoho vysoce erudovaných i mladých ambiciózních architektů, kteří své poslání budova náš životní prostor plně ctí. Speciálně zdravím pana Jana Kasla, velmi aktivního člena Komory, který by mohl ze své výše kvality znalostí a rozhledu i trochu občas ubrat, pokud se ohnivěji vyjadřuje k projektantům ze severní Moravy. Tady máme taky šikovné a erudované tvůrčí osobnosti, ne vidláky, pane Jane. Ostatně katedra architektury na FAST VŠB má hodně vysokou tvůrčí úroveň. Počiny mnoha posluchačů i absolventů jsou velmi úspěšné nejen v celostátních soutěžích.
2. 3. 2023 14:56:16
Re: Pórobeton Ytong je ideálním materiálem pro střechy a stropy
Rád souhlasím, YTONG je úspěšný materiál na českém (a jinde) trhu. Snad mé nadšení pro systém trochu brzdí vysoké ceny MULTIPORU, který by se více uplatnil při jiné cenové politice.
1. 3. 2023 21:16:36
Re: Re: Výstava: Lávka Holešovice – Karlín.
Jo, kdyby se tak architekti dívali na svět očima dětí a psů :-) , jaké by asi vznikaly stavby.
1. 3. 2023 21:08:59
Re: Re: Praha, železniční most.
Souhlasím s tím, že logicky navržená mostní konstrukce s opravdu hlubokým porozuměním její statice a dynamice vede vždy k návrhu krásného mostu. Ale pokud postavíme repliku, která nemá z pohledu památkářů žádnou hodnotu, a použijeme dávno překonanou technologií jen aby to vypadalo - nebude to kýč?
1. 3. 2023 10:55:31
Re: Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Ty dva Labske mosty {v Usti a Hradci Kralove) neznam ale ten "kubisticky" most pres Vltavu mne ale vubec nevadi. Samozrejme musime si pockat na hotove dilo, ale pro mne je se na co tesit.
28. 2. 2023 17:31:21
Re: Výstava: Lávka Holešovice – Karlín
Vážení, Holka!?Super!Návrh - velká škoda, že místo bílého betonu není obyčejné průhledné zábradlí!!! I děti by viděli na řeku, také psi - a drželi by se kraje! A co na to teprve řeknou pražští sprejeři! Snad si té dlouhé bílé plochy nevšimnou. Lávka v Příboře by Praze slušela víc. Škoda.
28. 2. 2023 17:25:39
Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Tak takto z hlavy vám můžu nahodit příklady, které mě nejvíc šokovaly z realizací: Hradecká lávka pro pěší a třeba Mariánský most v Ústí n. L. (to je echt prasárna). Návrhů by se našlo taky dost, zrovna to, co vyhrálo na té Výtoni, nebo třeba Dvorecký most (MS architekti, ten naštěstí nevyhrál, ale vítězný návrh mě taky zrovna dvakrát nenadchl - budeme si hrát ve 3. tisíciletí na návrat kubismu...).
26. 2. 2023 17:15:58
Re: Život pod zámeckou střechou-úžasná "proměna"
Dobrý den, dovoluji si Vás oslovit jako majitele úžasně obnoveného zámeckého areálu a současně bych Vám doporučila pro celorepublikovou i zahraniční propagaci přihlásit de do celostátní akce Má vlast cestami proměn na www.cestamipromen.cz/prihlasit-promenu Vím, že přihláška něco stojí, protože zpracování podkladů-textu a fotek před proměnou a současný stav a překlady jsou nákladné, ale mám zato, že budete nadšeni, až přijedte na zahájení výstavy do Prahy, kláštera na Břevnově, kde letos bude zahájení v červnu. Mně se podařilo zachránit od zbourání havarijní oranžerii v Lomnici u Tišnova, také jsme ji se starostou přihlásili, a v hlasování byla druhá. Chtěla jsem za Vámi přijet osobně, ale měla jsem po sobě operace kyčlí, takže jsem to bohužele nezvládla. Letos bych ale velice ráda. Velice si vážím nápadů a píle lidí, kteří dostanou do rukou stavby v havarijním stavu a vykouzlí z nich něco pohádkového. Jako "potrhlá" oranžeristka se zejména velice těším na vaši oranžerii! Srdečně zdraví Dagmar Fetterová, emeritní pracovník NPÚ ÚOP v Brně.
24. 2. 2023 00:48:32
Re: Ministerské sliby naprázdno
Jestli Platformě dobře rozumím, tak si představují, že by o každé žádosti rozhodoval najednou celý tým lidí s jednotlivými odbornostmi, kde by každý z nich byl vázán vlastními zákony. Ale i kdyby to nějakým zázrakem šlo časově zkoordinovat, tak jak si tito jednotlivci mohou dovolit "vyvažovat zájmy" právních předpisů? Kdo jim k tomu dá právo? A kdo by byl nakonec zodpovědný za výsledek?
23. 2. 2023 07:31:33
Re: Re: Praha, železniční most.
Dva ? Tak teda ted tri ! Ja se podepisuji tez.