Výukové centrum Lékařské fakulty v Hradci Králové Univerzity Karlovy v Praze

Výukové centrum Lékařské fakulty v Hradci Králové Univerzity Karlovy v Praze

Adresa: areál Fakultní nemocnice Hradec Králové
Investor: Univerzita Karlova v Praze
Uživatel: Lékařská fakulta v Hradci Králové
Autoři: Michal Juha, Jan Topinka
Projekt: DOMY, spol. s r. o.
Spolupráce: Roman Repa, Edita Mojžišová
Vedení projektu: Danica Havlíková
Hlavní projektant: Roman Repa
Koordinace profesí: Blanka Handrychová
Statika: Recoc, projekční a statická kancelář - Miloslav Smutek
Engineering stavby: SIGOS, s. r. o., Kladno — Tomáš Kraus
Generální dodavatel: GEOSAN GROUP, a. s., Kolín — Miroslav Hlava
Realizace: září 2004 — listopad 2005
Obestavěný prostor: 11 170 m³
Zastavěná plocha: 1060 m²
Výukové prostory: 680 m²
Celková užitková plocha: 2070 m²
Náklady: 97,5 mil. Kč
Kapacity:
přednáškový sál 180 míst, 4 seminární místnosti pro celkem 120 posluchačů, studovna s knihovnou 20 míst, počítačové pracoviště pro 36 studentů, pracovny přednášejících, šatny
Nosná konstrukce: kombinace železobetonového stěnového systému a bezprůvlakového skeletu
Konstrukce podlah: nášlapné vrstvy — přírodní linoleum, dřevěná plovoucí podlaha, dlažba ; konstrukce řešeny jako plovoucí
Výplně otvorů: hliníkové
Izolace: minerální vlna a polystyren
Zastřešení: částečně skořepina, částečně železobetonová stropní deska, střešní plášť je navržen jako nekonečný hliníkový pás tvarovaný přímo na stavbě ze systému Kalzip
Příčky: Pohledový beton, sádrokartonové
Jiné:
Akustický obklad sálu je složen z pevných odrazných ploch, z dutinových rezonátorů a plošných rezonátorů, povrchová úprava dýhou ovangol.
Výukové centrum je vybaveno nejmodernější audiovizuální, komunikační a výukovou technikou. Socha významného patologa a hradeckého rodáka
MUDr. Rokitanského ve vstupní hale je dílem sochaře Vladimíra Preclíka.
Autor fotografií: Filip Šlapal, archiv atelieru DOMY, Jiří Bobr


MICHAL JUHA, JAN TOPINKA
Zadání vybudovat výukové centrum pro Lékařskou fakultu v Hradci Králové uprostřed nového centrálního prostoru fakultní nemocnice nás inspirovalo k vytvoření velmi dynamického domu. Je to stavba sloužící fakultě i fakultní nemocnici. Té první k výuce a k poskytnutí zázemí pro studenty, oběma pak k pořádání kongresů a vědeckých seminářů.
Protiklady, na kterých je objekt založen, se promítají do tvarů, materiálů i barev. Vše je důsledně vyvažováno. Křivky půdorysnou střídmostí, surový pohledový beton ušlechtilým kovem, sklem a přirozenou krásou dřeva, místnosti s malými úzkými okny jsou střídány prostory s panoramatickými výhledy, černobílá fasáda je oživena barevnými roletami, s uzavřenou fasádou obrácenou k vjezdu do areálu kontrastuje prosklená fasáda vymezující jižní stranu pobytového prostoru před interním pavilónem. Tvarová koncepce je založena na dialogu dvou nestejně velkých hmot, které od sebe odděluje společný foyer. Výtvarný účinek je podpořen konstrukčním řešením a zvolenými materiály. Pro křivky byly použity betonové skořepiny. Jižní fasáda z pohledového betonu je tvořena sepnutou sendvičovou betonovou konstrukcí. Střešní plášť je hliníkový.
Výukové centrum je složeno ze dvou dilatačních celků, přičemž jeden je tvořen vlastním objektem výukového centra a druhý spojovací chodbou do pavilonu interních oborů. Vlastní výukové centrum má vnější rozměry 27,65x47,75 m a výšku 11,85 m, spojovací chodba rozměry 17,85x2,95 m a výšku 3,85 m. Objekt není podsklepen a má tři nadzemní podlaží. Spojovací chodba je jednopodlažní.


Využití počítačů při projektování staveb zdravotnctví
Nové zajímavé projekty v nemocnicích

Koncem roku 2005 byla uvedena do provozu nová budova výukového centra Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Uvnitř rozsáhlého nemocničního areálu vyrostla moderní stavba, která na první pohled upoutá pozornost svou netradiční architekturou, zcela odlišnou od okolních budov. Podobně zajímavý projekt vzniká v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem. Jedná se o nástavbu očních operačních sálů.
Autorem uvedených objektů je architektonický Ateliér DOMY, který byl založen v roce 1991. Od počátku se zaměřuje především na komplexní projekty občanských, zdravotnických a lázeňských staveb. Za své stavby získal ateliér řadu ocenění, jedním z posledních byl titul Stavba roku 2005 za návrh pavilonu interních oborů v tomtéž areálu Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

Architekti a projektanti z ateliéru DOMY, spol. s r. o., již dvanáct let využívají při návrhu staveb a zpracování projektové dokumentace AEC/CAD systém Allplan společnosti Nemetschek.

Na zkušenosti s využitím počítačů při projektování jsme se zeptali autorů architektonického návrhu výukového centra Fakultní nemocnice v Hradci Králové architektů Michala Juhy a Jana Topinky, a projektanta Romana Jarosila, který se rovněž na zpracování projektu podílel.

Jak dlouho ve Vašem ateliéru využíváte počítače k projektování?
Michal Juha: „První počítače a CAD systém Allplan jsme si pořídili již v roce 1994. Tenkrát se jednalo o Allplan verze 10. Dnes v našem ateliéru používáme celkem sedm licencí Allplanu v síťové verzi, která nám umožní lépe sdílet data v rámci celého týmu, což oceňujeme obzvlášť u větších projektů.“
Ve vašem ateliéru se zabýváte převážně projekty zdravotnických zařízení. Přináší projektování tohoto typu staveb nějaké odlišnosti oproti běžným projektům pozemního stavitelství?
Jan Topinka: „Projektování staveb pro účely zdravotnických zařízení má určitá specifika, která se odráží mimo jiné i ve způsobu využití počítačů. Tyto stavby většinou obsahují poměrně složitá technologická zařízení, navíc v každém patře jiná, a proto je projekt každého patra zcela odlišný a unikátní. Z těchto důvodů se v našich projektech příliš nevyskytují často opakovatelné prvky, které jsou typické právě pro běžné stavby, u kterých se také nejvíce uplatní úspora práce a času při projektování na počítači. Zároveň se v našem případě ve většině případů jedná o značně velké objemy dat, s nimiž pracujeme.“
Jakým způsobem využíváte CAD systém při projektování?
Michal Juha: „S pomocí počítače a CAD systému vytváříme návrh stavby a kompletní projektovou dokumentaci pro všechny stupně projektu. Jedinou výjimkou jsou úvodní skici, které vždy vznikají ručním kreslením na papíře a také vizualizace, které si necháváme zpracovat externě. Vzhledem k již zmíněným specifickým odlišnostem staveb ve zdravotnictví větší část projektu zpracováváme ve 2D, jeli-kož je to pro nás osvědčená a nejjednodušší cesta.“
Jaké výhody Vám podle Vašeho názoru přináší Allplan?
Roman Jarosil: „Já osobně jsem Allplan poznal až tady v ateliéru, protože na škole jsme se učili pracovat převážně v AutoCADu. Podobně jsou na tom i ostatní moji kolegové, kteří k nám přicházejí po ukončení školy. Zpočátku jsem měl vůči Allplanu určitou nedůvěru a chvíli mi trvalo, než jsem si zvykl na jinou filozofii programu. Po první fázi zaučení jsem si projektování v Allplanu oblíbil a nyní patřím k jeho zastáncům. Jednou z jeho výhod, kterou oceňujeme především u rozsáhlejších projektů, je jeho schopnost snadného zpracování velkých objemů dat.“
Můžete uvést nějaký příklad?
Roman Jarosil: „Nedávno jsme v Allplanu připravovali projekt Interní kliniky ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové, jejíž budova o dvou sekcích měla celkovou délku 120 metrů. Vzhledem ke značnému rozsahu stavby a úrovně detailů měl projekt v počítači velký objem dat, a přesto jsme s jeho zpracováním v Allplanu neměli nejmenší problémy.“
Jaké byly Vaše zkušenosti z projektu nového výukového centra?
Michal Juha: „Projekt výukového centra nijak nevybočoval z našich zaběhnutých postupů. Celý projekt jsme zpracovávali v Allplanu, dokumentaci jsme připravovali převážně ve 2D, využívali jsme funkce místností pro snadné vykázání ploch jednotlivých prostor. Projekt byl systematicky rozčleněný do jednotlivých fólií a pro koordinaci s ostatními profesemi jsme často využívali export a import dat, stejně jako možnost podložení referenčního výkresu.“

Petr Míchal, společnost Nemetschek


Publikováno ve Stavbě č. 2/2006