Zlínská univerzita dokončila stavbu Centra polymerních systémů

Zlínská univerzita dokončila stavbu Centra polymerních systémů

(3. 12. 2014) (ČTK) - Univerzita Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně dokončila stavbu Centra polymerních systémů. Nyní budou následovat provozní zkoušky, budou vybaveny interiéry a stěhovány přístroje a zařízení podle speciálního harmonogramu, řekla ČTK zástupkyně univerzity Jana Brázdilová. Slavnostní otevření nového vědeckovýzkumného centra se podle ní plánuje na jaro příštího roku.
 Autorem projektu je společnost PROJECT building s. r. o. v Brně. Generálním zhotovitelem stavby je na základě výsledků veřejné soutěže společnost Gemo Olomouc, spol. s r. o. (doplněno Stavbaweb).

 
 
 
 

Zlínská univerzita dokončila stavbu Centra polymerních systémů

(ČTK) - Univerzita Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně dokončila stavbu Centra polymerních systémů. Nyní budou následovat provozní zkoušky, budou vybaveny interiéry a stěhovány přístroje a zařízení podle speciálního harmonogramu, řekla ČTK zástupkyně univerzity Jana Brázdilová. Slavnostní otevření nového vědeckovýzkumného centra se podle ní plánuje na jaro příštího roku.
 Autorem projektu je společnost PROJECT building s. r. o. v Brně. Generálním zhotovitelem stavby je na základě výsledků veřejné soutěže společnost Gemo Olomouc, spol. s r. o. (doplněno Stavbaweb).

 Autorem projektu je společnost PROJECT building s. r. o. v Brně. Generálním zhotovitelem stavby je na základě výsledků veřejné soutěže společnost Gemo Olomouc, spol. s r. o.
Univerzita získala na projekt stojící u třídy Tomáše Bati v centru Zlína dotace ve výši 713 miliónů korun, z toho 85 procent byly evropské dotace, zbytek uhradil stát. Stavba samotná stála 340 miliónů korun.

V novém centru bude pracovat 120 výzkumných pracovníků z Česka i zahraničí. „Po dokončení získá UTB odpovídající prostory garantující světové parametry pro výzkum polymerních materiálů a využití nejnovějších technologií,“ uvedla Brázdilová. Výzkum polymerních materiálů má ve Zlíně dlouhou tradici.

„Centrum bude disponovat vybavením, které lze využívat k hodnocení fyzikálních vlastností, složení materiálů a jejich povrchových vlastností. Dále bude možno v centru využívat laboratoře s poloprovozními zařízeními pro zpracovatelství plastů a provádět chemické a mikrobiologické analýzy materiálů,“ uvedl jeho ředitel Vladimír Pavlínek.

Vedle základního výzkumu se centrum chce zaměřit na spolupráci s průmyslovými partnery. „Spolupráce bude možná v oblasti smluvního výzkumu, v řešení společných projektů výzkumu, vývoje, inovací a optimalizace technologických procesů nebo v oblasti využití moderní přístrojové techniky,“ doplnil Pavlínek.

Univerzita letos otevřela i nové laboratorní centrum Technologické fakulty, která je nejstarší univerzitní fakultou. Objekt v areálu bývalých baťovských závodů v těsném sousedství sídla fakulty přišel na 532 miliónů korun, 443 miliónů korun tvořila evropská dotace. Zlínská univerzita má letos asi 12 000 studentů.

Související články:

 

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Škola, věda

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

6. 8. 2020 16:56:21

Re: Nový koncertní sál v Ostravě

Byť to bude vypadat trochu přízemně, ale nemohu najít investiční náklady. Mělo by to být 2 mld. Kč. Jistě díky dobrému rattingu, jak nám sděluje primátor, si město může dovolit dost vysoké půjčky, zejména když uvážíme, že mezi investice s účastní rozpočtu města patří i parkovací plochy P+R, nový kampus-dílčí sportovně vzdělávací areál Ostravské Univerzity na Černé louce, stavba Černé kostky (technická knihovna) naproti Domu kultury v podzemními parkovišti a postupná modernizace tramvajových tratí v celém obvodu města s dodávkou nových švýcarských tramvajových souprav (jsou skvělé). Zatím jsem nečetl souhrnný investiční plán na příští roky s tím, jak se budou tyto úvěry splácet, a jak jsou plánovány příjmy města. Jak se s tímto neúplným výčtem (chybí několik miliardových akcí pro sport a další společenské účely, např. v Krásném Poli nebo v bývalém areálu Ostravské rafinérie u Fifejd) velkých akcí porovná pokus prosadit tragické prodloužení tramvajové trati od Slovanu kolem Duhy až ke Globusu a s tratí kolidující projektově rozpracovaný Severní spoj od D1 do Poruby. To nemá veřejnost tušení. A má ho Magistrát, tedy ambiciózní primátor? Není už postaveno nebo nachystáno dost památníků, které nám budou jeho "Macurovskou éru "vlády nad městem navždy připomínat? Musí to vše snad i dobré, co napáchal, zhatit jednou zbytečnou investicí i proti potřebám města a proti zásadnímu nesouhlasu dotčených městských obvodů v Porubě? I za cenu obrovského zadlužení města na roky dopředu? Doufám, že ho okolnosti včas zastaví, aby přestal vyhazovat peníze města na předem ztracenou a jasně hloupou akci, jako je tato tramvajová trať ke Globusu skrz plně urbanizované a přírodně skvěle stabilizované prostředí 3 městských obvodů! Jediným motivem k rozjetí této monstrakce v roce 2017 byl dnes již propadlý příslib 1,5 mld. Kč z evropských fondů. Dnes to hodlá primátor financovat jinak, ale možná sám neví, jak. Osobně si myslím, že ten záměr bude nakonec zrušen. Investovaných 30 až 40 milionů Kč do přípravy stavby město hravě odepíše. To jsou přece drobné proti již výše uvedeným stavbám.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz