Parcela na severním konci obce je spojem a zároveň hranicí mezi zástavbou a volnou krajinou. Velikost, tvar, materiály i barevnost domu a také jeho umístění a orientace navazuje na charakteristickou zástavbu této lokality.
Obec Jenčice, pod kterou dříve samostatný Košťálov patří, leží na jihovýchodním úpatí čedičové kupy Košťál. Zástavba obce šplhá podél obecní komunikace víc než jeden kilometr severozápadně směrem ke zřícenině hradu Košťálov na vrcholu kupy (zhruba 500 m.n.m). „Rozhled s vrchu, zvláště v době jarních květů ovocného stromoví jest nezapomenutelný“ – píše se v rubrice Historie obce na jejích internetových stránkách.
S návrhem jsme se nevyhnuli vleklému sporu se Správou CHKO České Středohoří o soulad domu s krajinným rázem a ůmístně obvyklými pozitivními charakteristikami“. Jen díky vytrvalosti a vůli stavebníka a ministerstvem životního prostředí nařízené změně stanoviska Správy CHKO, to nakonec dopadlo dobře.
Stavebníkův záměr byl přímý a jasný – postavit si v rodné vsi solidní, pokud možno v místě samozřejmý dům a hospodařit. Chtěli jsme navázat na generace anonymních stavitelů, kteří tu dřív pracovali přirozeně a s jistotou a postavili tady spoustu jednoduše krásných domů a hospodářských stavení, které dnes jsou ale často na hraně své existence. Mizí povědomí a poptávka po původních účelech, ztrácí se tak obsah a s ním nutná starost. Odchází střechy, poté různou rychlostí vnitřnosti domů, nakonec zůstávají obvodové zdi, základ a pak nic.
Dům v Košťálově je tvarově i dispozičně jednoduchý. Je to víc úkryt než vyhlídka, nebo výloha – tedy hmotné zdi a otvory na nutných a (snad) správných místech. Příroda je venku, všude kolem.
Přízemí nese po obou delších stranách nepravidelně zalamované okraje střechy s vikýři. Ta může volně odkazovat na zubatou siluetu Košťálova, případně Hazmburku – dvou na pozemek „dohlížejících“ dominant. Horizontalita vztahuje dům k obci, vertikála okenních otvorů pak k vrchu Košťál a dál.
Kámen na obvodový plášť z nedaleké bourané stodoly je konkrétním projevem kontinuity místa. Byli bychom rádi, kdyby sem dům brzo přirozeně patřil a kdyby se v něm stavebníkova rodina cítila co možná nejdřív doma.
Dispozičně dům navazuje na tradiční dělení venkovských staveb – vstupuje se do něj ze dvora, od jihu. Vzhledem k současným nárokům na užívání a provoz v domě dochází k částečné proměně náplně a proporcí jednotlivých dílů dispozice.
Denní obytná místnost je v části své půdorysné plochy otevřena do podkrovního prostoru. Předpokládáme, že vertikalita a různé typy a intenzity denního světla, dodají společenskému prostoru jistou svátečnost. Zároveň tím v podkrovním dětském pokoji vznikají (ještě za pomoci komínu, který prostorem prochází) zákoutí s proměnlivou intenzitou osvětlení – od jasných míst až po tmavé kouty. Mysleli jsme tu na dobrodružství a atmosféru starých půd.
Dvůr před domem přechází plynule v sad, vymezen je dřevěným hospodářským stavením (skladování, dílna, sušárna, venkovní kuchyně…). V jižní části pozemku jsme se stavebníkem v průběhu stavby nalezli vhodné místo pro jednoduchý zakopaný sklep (ovoce, víno) a seník, v severozápadní části zahrady se chystáme na malý ovčín.
Autorská zpráva
Foto: Pavel Plánička
Autor: 3+1 architekti – Pavel Plánička, Bruno Panenka, Matěj Páral
Realizace: 2014
Plocha pozemku: 3202 m2
Zastavěná plocha: dům 122 m2, hospodářská část 54 m2
Užitná plocha: dům 155 m2, hospodářská část 34 m2
Obestavěný prostor: dům 650 m3, hospodářká část 105 m2
Půdorys 1. NP
Půdorys 2. NP
