LESK, BARVY A ILUZE. Architektura Plzně v šedesátých letech

Nová výstava ukáže, jaká byla architektura Plzně v 60. letech
20/11/2013–9/2/2014
Západočeská galerie v Plzni, Výstavní síň „13“

(ČTK) – Mimořádnou šanci poznat architekturu Plzně 60. let minulého století mají návštěvníci nové výstavy Západočeské galerie. Expozice ve výstavní síni "13" ukazuje, co ve městě v tomto nejsvobodněji vypadajícím období totality vznikalo v návrzích a realizacích. Řada staveb přitom už neexistuje, mnoho jich je přestavěno, další zřejmě čeká zánik. Největší šanci na přežití tak mají brána pivovaru v ulici U Prazdroje a hotel Central na náměstí Republiky, řekl ČTK autor výstavy Petr Domanický.

"Ta doba je obrovsky zajímavá, v kontrastu s 50. lety svobodou, otevřeností novým trendům. Cílem je toto v Plzni zatím opomíjené období alespoň rámcově poznat a připomenout největší architektonické hodnoty, které v uvedené době ve městě vznikly," uvedl.

Plzeň začala v 60. letech procházet nebývalou urbanistickou proměnou, byla zahájena výstavba panelových sídlišť a razantní přestavba centra. Vznikl také první územní plán, jenž byl schválen. Počítal s plošnými demolicemi v centru, rozšířením silnic.

Řada projektů z té doby měla celostátní význam, kromě věžových domů na Borech a pavilonů výstaviště také zimní stadion. Ten patří k nejzajímavějším a dosud zachovaným stavbám. "I přes některé následné zásahy, které mu ublížily, je ten princip stále zachován a opravňuje k tomu, aby byla stavba zařazena mezi kulturní památky," uvedl Domanický. Stadion je zajímavý propojením kuriózního konstrukčního a výtvarného řešení. "Po stranách tribun jsou vybudovány deltoidy, do nichž jsou zavěšena ocelová lana, na nichž je uložena střecha objektu. Deltoidy vytvářejí i prolamované charakteristické průčelí," vysvětlil Domanický.

Z dalších dochovaných staveb některé zřejmě brzy zaniknou, zvažuje se například přestavba i možné zbourání obchodního domu Prior, nejasný je osud interiéru Komorního divadla.


Kromě dobových fotografií, originálních návrhů a reprodukcí plánů, časopisů, knih a předmětů z domácnosti je k vidění také socha Jana Kodeta, model takzvané Rybářské bašty a funkční model neonového poutače, tedy zmenšenina poutače z brány plzeňského výstaviště.

K výstavě, která potrvá do 9. února, vychází i publikace, součástí je doprovodný program.

Doplněno Stavbaweb:
Ve druhé polovině padesátých let 20. století prošla československá architektura dramatickými proměnami od uměle vnucovaného socialistického realismu zpět k moderním architektonickým trendům, reflektujícím světový vývoj včetně ohlasů výstavy, konané v roce 1958 v Bruselu. Plzeň v té době nepatřila k centrům, která by přímo udávala směr v československé architektuře, přesto zde vznikla celá řada zajímavých projektů i realizací.
Město začalo také procházet nebývalou urbanistickou proměnou, která souvisela s obrovským poválečným optimismem, obnovujícím se a gradujícím právě v 60. letech. Byla zahájena výstavba panelových sídlišť a razantní přestavba centra Plzně. Některé tehdy realizované stavby i urbanistické celky měly celorepublikový význam (zimní stadion, věžové domy na Borech, pavilony výstaviště atd.). Cílem výstavy je toto v Plzni zatím opomíjené období alespoň rámcově poznat a připomenout největší architektonické hodnoty, které v uvedené době ve městě vznikly.
Podrobné informace o výstavě naleznete na stránkách Západočeské galerie ZDE.