Radomíra Sedláková: Lidé si na nové věci musí zvyknout. Karel Prager

Kontroverzní dílo a osobnost kroměřížského rodáka a nejvýznamnějšího českého architekta druhé poloviny 20. století představuje obsáhlá monografie k jeho nedožitým devadesátinám.

Obsáhlá monografie představuje kontroverzního architekta Pragera
(ČTK) – Velkou monografii architekta Karla Pragera vydává u příležitosti jeho retrospektivní výstavy nakladatelství Titanic. Knihu napsala autorka výstavy Radomíra Sedláková, kurátorka sbírky architektury Národní galerie v Praze. Přehlídka ve Veletržním paláci i publikace připomínají letošní nedožité 90. narozeniny architekta, stavitele a vizionáře, jednoho z nejvýraznějších tvůrců české architektury druhé poloviny 20. století.

Prager je nejširší veřejnosti známý hlavně jako autor budov bývalého Federálního shromáždění, Nové scény Národního divadla či areálu staveb v Emauzích v Praze. Prager patří k tvůrcům, jejichž práce je vnímána ambivalentně, někteří ji vzývají, jiní zavrhují. Budova Federálního shromáždění, ve které Prager přišel s odvážným řešením "domu na domě", není obecně oblíbená možná i pro svůj původní účel. Odborníci jí ale přisuzují kvality srovnatelné se světovou špičkou své doby.

Publikace detailně přibližuje nejen všechny jeho realizace, ale přináší i úplný přehled jeho soutěžních prací a nerealizovaných projektů, které měly zásadním způsobem změnit tvář Prahy – mimo jiné Smíchova, Košířů, Karlína, Letné, Pankráce, Albertova, Staroměstského náměstí. Kniha dokumentuje celou šíři jeho tvorby, a to prostřednictvím výkresů, plánů, vizualizací, modelů, dobových i současných fotografií. Přináší Pragerovy zásadní teoretické stati, seznam jeho spolupracovníků z ateliéru Gama a soupis jeho patentů.

Kniha rovněž mapuje klišé kolem architektovy osoby. Prostupuje jí množství mnohdy protichůdných vzpomínek a názorů Pragerových kolegů i rivalů, spolupracujících výtvarníků, historiků umění i anonymních blogerů z internetových diskusí.

Historik architektury Zdeněk Lukeš o Pragerově tvorbě říká, že vytvořil díla nezpochybnitelných kvalit i pokleslé stavby nerespektující okolí a připomíná, že se dokázal prosadit v každé době, ač nebyl nikdy členem KSČ. V 70. letech dokonce patřil k tvůrcům, o jejichž práci se nesmělo psát, respektive cenzura zakazovala zmiňovat jeho jméno. Teprve až když v rekordně krátkém čase dokázal dostavit novou budovu Národního divadla ke stému výročí jeho založení, mohlo se jeho jméno jako autora objevit, uvádí Yvonna Fričová z nakladatelství Titanic.

Kniha vychází v grafické úpravě Karla Aubrechta a s více než 300 fotografií a obrázků, stojí 1380 korun.

Doplněno Stavbaweb:
Publikace detailně přibližuje nejen všechny Pragerovy realizace (z nichž mnohé – zejména Nová scéna Národního divadla nebo někdejší parlament vedle budovy Národního muzea v Praze – vyvolávají dosud ostré střety mezi jejich zastánci a odpůrci z řad odborné i laické veřejnosti), ale přináší též úplný přehled jeho soutěžních prací a nerealizovaných studií a projektů, které měly zásadním způsobem změnit tvář Prahy (mj. Smíchova, Košíř, Karlína, Letné, Pankráce, Albertova, Staroměstského náměstí). Poprvé a v míře dosud nepublikované je dokumentována celá šíře architektovy tvorby, a to prostřednictvím výkresů, plánů, vizualizací, modelů, dobových i současných fotografií. Kniha přináší též Pragerovy zásadní teoretické stati a kompletní seznam jeho spolupracovníků z ateliéru Gama. Zasvěcený text doc. Ing. arch. Radomíry Sedlákové, CSc., přibližuje i Pragerovo zaujetí pro nové technologie a patenty a schopnost prosadit jejich výrobu v krušných podmínkách socialistické ekonomiky. Knihou prostupuje množství mnohdy protichůdných vzpomínek a názorů Pragerových kolegů i rivalů, spolupracujících výtvarníků, historiků umění i anonymních blogerů z internetových diskusí.