Jankecův tepich

Quest Architects – Aleš Javůrek, Jiří Kolomazník a Jiří Vojtěšek navrhli projekt revitalizace předprostoru Janáčkova divadla v rámci nesoutěžní přehlídky Městské zásahy Brno 2011.

Janáčkovo divadlo je jednou z klíčových kulturních institucí města Brna.
Mělo by být. Mělo by být místem kam nesměřují pouze kroky kultury chtivých Brňanů, ale i místem, ke kterému směřují cesty zahraničních návštěvníků města.
Potenciál Janáčkova divadla jako kulturní středoevropské instituce zůstává bohužel dodnes nejen před Brňany ale především pro zahraniční návštěvníky pečlivě skryt. Předprostor divadla je jedním z posledních mrtvých míst v centru města a to již několik desítek let.

Pro návrh budovy Janáčkova divadla bylo vypsáno celkem sedm architektonických soutěží, kterých se účastnili největší osobnosti tehdejší architektonické obce jako Bohuslav Fuchs, Josef Gočár, Jan Kotěra a mnozí další. Budova divalda byla nicméně o téměř půl století později postavena podle návrhu brněnského stavoprojektu na kterém se mimo jiných podílel i významný brněnský architekt Ivan Ruller.

Součástí tohoto návrhu bylo i řešení předprostoru divadla s dominantní plochou vodní hladiny kašny.

Postupem času a vlivem různých okolností ztratil předprostor svou původní tvář. Kašna vyschla a vodní hladinu nahradilo nevzhledné dno betonové vany.

Město se dál rozvíjelo, opravovalo, renovovalo. Vznikla celá řada skvělých domů i domů, které budí a jistě budou budit rozporuplné reakce. Předprostor Janáčkova divadla zůstal bez povšimnutí.

Je paradoxem, že podmětem k jeho rekonstrukci nebyl jeho bezútěšný stav, ale nedostatek parkovacích míst. Je alarmující, že návrh takto významného místa neprošel byť jedinou architektonickou soutěží. Je fakt, že jej dnes bude tvořit střecha podzemního parkoviště.

Problém parkování v centru města je nutné řešit. Plocha před divadlem se k zahloubení parkovacího domu svou polohou i dopravním napojením nabízí a doufejme stojícími auty přeplněnému centru uleví.

Co je ale alarmující je ale podoba nově navrženého předprostoru divadla, která je blíže střeše podzemního parkoviště, než nástupního prostoru kulturní instituce souboru s mezinárodním věhlasem.




V roce 2011 jsme v rámci nesoutěžní přehlídky Městské zásahy Brno spolu s Alešem Javůrkem navrhli projekt revitalizace tohoto místa. Jednalo se o ideové řešení, jehož hlavním motivem bylo od samého počátku přilákat pozornost k tomuto místu. Upozornit na něj jak nejen Brňany, ale i návštěvníky ze zahraničí. Rozprostřeli jsme před divadlem koberec, nechali na něm kolemjdoucí sedět, ležet, klouzat se po zvlněné střeše již tehdy uvažovaných podzemních garáží. Snažili jsme se najít obraz místa, který bychom do formy návrhu vtiskli. Janáčkovo divadlo, Janáčkova opera. Janáček. Klišé jako koncept. Reliéfní otisk tváře skladatele do předprostoru budovy nesoucí jeho jméno. Portrét jasně čitelný pouze z výšky, z map a satelitních snímků. Reklamní banner opery soužící jako pobytová plocha lidem v červené barvě, tedy barvě která provokuje, je symbolem života a síly, ale je i barvou loga města.

Náš návrh byl pouhou ideou. Jedním z řady možných a jistě i lepších řešení, které by mohla přinést regulérní architektonická soutěž a které již bohužel nebudeme mít možnost poznat a zažít. Namísto toho nám nezbývá než se smířit s podobou předprostoru divadla jaká nám již dnes roste v tichosti před očima.
Nezbývá než doufat, že se tento přístup k znovu zapojení důležitých míst do života města nestane standardem pro řešení obdobných problematických míst nejen v Brně.

Quest Architects