Alternativy bydlení – koldomu v Českých Budějovicích je letos 50 let

Kdo z obyvatel Českých Budějovic by neznal „koldům“, nárožní dominantu Pražské třídy? Tento dům z roku 1964 představuje významné dílo československé architektury šedesátých let dvacátého století.
Na toto téma proto budou diskutovat zástupci zelených iniciativ, ekologických spolků i občanů města s členkami iniciativy Cohousing CZ v Praze, Janou Zezulovou a Veronikou Jíšovou. Beseda se uskuteční v ukázkovém ekodomě, ve středu 26. března 2014 od 18,30 hodin v Zahradě Rudolfov (www.archklub.cz). Tento projekt podporuje i Calla – Sdružení pro záchranu prostředí.

Zdroj foto: NPÚ

Jeho autory jsou Bohumil Böhm, Bohumil Jarolím a Jaroslav Škarda – ideou bylo postavit obytný dům hotelového typu s restaurací, vyhlídkovou kavárnou (Perla) a kinem. Ve své době zde byly uplatněny zcela nové technologie výstavby. Inspirací byl i známý kolektivní dům v Litvínově.

Právě letos je tomuto domu 50 let, a Ministerstvo kultury ho dokonce prohlásilo za kulturní památku. Jak jinak si můžeme připomenout tyto nové podněty pro rozvoj města, než zhodnocením, jestli nám mají tyto myšlenky společného bydlení stále co říci? Zamyšlením se nad tím, jestli se lze rozhodnout i pro jiné formy bydlení, než ve vícepodlažním bytovém domě, či v satelitu rodinných domů.

Se změnami životního způsobu a životních zvyklostí, spojených s rychlými změnami sociálně ekonomickými i ekologickými ve společnosti, se mění také nároky na bydlení a způsoby, jakými lze nejlépe uspokojit nároky na bydlení. Jedním takovým zcela novým, alternativním směrem ve formování bydlení je tzv. „cohousing“. Dnes již lze ve světě nalézt přes tisíc takových obytných celků, a rychle jich přibývá.
Obyvatelé cohousingu se podílí na vzniku a fungování celého společenství. To má mnohé výhody: od úlev na domácích pracích, na nákupech vybavení, až po úspory energií a vody. Důležité jsou však zejména sociální výhody – každý někam patří, do skupiny, která se o něho postará, kdyby bylo nejhůř, každý se nějak zabaví a dělá hlavně to, co dobře umí. Cohousing vznikl zejména jako reakce na nevýhody běžných forem bydlení, jako je anonymita, extrémní individualismus, osamělost v domech plných neznámých sousedů, náročné skloubení péče o děti a domácnost a náročná práce matek. Pomocí sdílení prostředků i aktivit dochází k efektivnějšímu využívání času i energií. Cohousing tak zajišťuje díky sociální kontrole i větší bezpečí, než běžné formy bydlení.

Autor: Stanislav Kovář