Lábus AA: Rodinný dům ve Vidovicích

Záměrem klientů bylo postavit menší rodinný dům s dvěma oddělenými ložnicemi a fotografickým ateliérem, dům byl v zadání charakterizovaný jako „neviditelný“.

Místo: Vidovice, okres Praha–Východ
Autor: Ladislav Lábus, Vít Krušina (Lábus AA)
Investor: soukromá osoba
Zastavěná plocha: 155 m²
Obestavěný prostor: 878 m³
Hlavní dodavatel: Arnošt, s. r. o.
Projekt: 2010–11
Realizace: 2011–12
Foto: Ester Havlová

Pozemek pro stavbu rodinného domu se nachází v intravilánu obce v chatové oblasti, která se v posledních letech postupně mění na zástavbu rodinnými domy. Zadní část pozemku je mírně svažitá směrem k severu.

Návrh lapidární, a přitom měkké formy objemu stavby i její osazení na pozemku sledují bezproblémové začlenění domu do okolní zahrady a využití spádu terénu k efektivnímu využití zastavěné plochy. Dům je orientován ve směru nejlepších výhledů východním a severním směrem, šikmé natočení východní fasády zlepšuje její oslunění. Jižní část stavby s hlavními obytnými prostory je řešena jako do zahrady otevřený prostor, osazený na úrovni terénu, vymezený pouze obvodovými sloupy.



Severní dvoupodlažní část s ložnicemi v patře a ateliérem v suterénu, přístupném ze zahrady, je více vymezena zdmi s okny. Chodba mezi ložnicemi je využita jako knihovna, končící arkýřovým oknem v severní fasádě, řešeným jako relaxační plocha. Pultová ozeleněná střecha domu, spádovaná směrem k ulici, má na jižní fasádě minimální podchozí výšku, takže při pohledu z ulice působí stavba jako přízemní objekt, rozměrově odpovídající sousedním chatám. Koncepčně je návrh odvozen od zužujícího se měchu starého fotografického přístroje, zaostřeného na vstupní branku a ulici.
Nosné zdi a příčky jsou z keramických bloků opatřených kletovanou omítkou, stropy z pohledového železobetonu, šikmý strop je z bílého betonu. V obytných místnostech a koupelně jsou masivní dřevěné podlahy, v zázemí a ateliéru cementové stěrky. Parkování je řešeno jako lehký přístřešek na hranici pozemku.

Hodnocení investora

Vkus majitelů a schopnosti architektů bývají velmi různé a vždy se vyhýbáme „poměřování". Nakonec asi stejně nejvíc záleží na tom, jestli se stavba, její vybavení a způsob jejího užívání zamlouvají tomu, kdo v ní bydlí. Po zhruba roce musíme ale říct, že bychom v našem případě neměnili vůbec nic, co se týká filosofie, dimenze, „hmoty", dispozice, použitých materiálů a jejich barevnosti či interiérových prvků. Zpětně si myslíme, že v našem případě bylo velmi důležité, že jsme s architekty Lábusem a Krušinou při tvorbě studie velmi dlouho diskutovali o způsobu a tempu našeho života a o tom, co od domu očekáváme. Nebyl to žádný systém pokus–omyl, ale pečlivé zvažování každého detailu. V některých případech jsme si až zpětně uvědomili, jak precizní práce ještě navíc přináší efekty, které nikdo zřejmě přesně nevypočítal, a přesto fungují. Třeba délka „kšiltu“ nad terasou, která přesně kopíruje výšku slunce nad obzorem v různých ročních obdobích. Nebo výběr stavební firmy a detailní provedení prováděcího projektu, takže nemusíme řešit žádné reklamace.

Na otázky redakce odpovídá Ladislav Lábus
Máte velkou zkušenost s navrhováním rodinných domů a vil. Mění se zadání/požadavky investorů v průběhu let? Pokud ano, v čem?
LL: Nemám pocit, že by se požadavky investorův průběhu let nějak výrazně měnily, kromě toho, že jsou informovanější a vědoměji spějí k výslednému řešení provozu i formy stavby,včetně uvědomění si potřeby oslovit architekta za účelem individuálního návrhu domu pro jejich konkrétní zadání programu a charakteru stavby na daném místě.

Promítají se do požadavků klientů „ekotrendy", nízkoenergetické stavění atd.?
LL: V obecné poloze asi ano, ale je to velmi individuální, ve většině případů ovlivněné limitovanými stavebními náklady na stavbu domu.

Jak vidíte budoucnost bydlení v rodinných domech?
LL: Snad nebude tak dominovat jako ideální forma bydlení, jejíž uplatnění v masovém měřítku je z hlediska sociálního i urbanistického, resp. krajinářského neperspektivní a škodlivé. Snad konečně posílí prestiž bydlení v bytových domech a zejména bydlení v nájemních bytech. Přál bych si, aby se u individuální výstavby posílil podíl výstavby rodinných domů s danou společně sdílenou regulací nebo daným řešením návrhu zástavby včetně projektů jednotlivých domů, který je samozřejmý u drahých lokalit, kde si rádi připlatíte za to, že víte, co si postaví vaši sousedé a máte garanci smyslu vaší investice i kvality prostředí budoucího domova. Při společné regulaci nebo s předem daným návrhem způsobu zástavby lze kromě garance výsledného řešení také uplatnit efektivnější formy zástavby na malých pozemcích, kde se neplýtvá prostory vzniklými předepsanými distancemi mezi solitérními RD i mezi domem a ulicí.

Publikováno v časopise Stavba 2/2013, s. 26–29