Výstava v Novoměstské radnici v Praze představuje projekt muzea holokaustu

Praha 20. ledna (ČTK) – Výstava Cesty k památníku od úterka na Novoměstské radnici představuje projekt, jímž by se dnešní nádraží Bubny mělo změnit na centrum diskuze o holokaustu a jeho odkazu. Z bubenského nádraží byly za druhé světové války deportovány tisíce Pražanů do koncentračních táborů. Na březen plánují organizátoři položení základního kamene památníku, jímž je monumentální sochařské dílo Aleše Veselého, které odkazuje k transportům.

Výstava přibližuje budoucí architektonickou koncepci památníku a seznamuje návštěvníky s projektem stálé expozice. Potrvá do 1. února a je přístupná zdarma.

Základním kamenem památníku bude "základní kolej" – Veselého objekt je šikmo k nebi se zvedající kolej i s pražci, která připomene Jákobův žebřík. Objekt bude vysoký 20 metrů. Má stát na místě, kudy lidé při deportacích procházeli. Socha může působit i jako zdvižený prst – v tom případě více k současnosti než historii, uvádějí organizátoři.

Je výzvou, aby koncept památníku stigmatické minulosti 20. století byl doveden k realizaci a zpřístupněn veřejnosti co nejdříve. "Odhalení monumentálního objektu Aleše Veselého nebude pouze novou sochou ve veřejném prostoru Prahy, ale především sdělením veřejnosti i politikům, že koncepce proměny nádraží Bubny pro Památník ticha je připravena k realizaci," dodává autor projektu, filmový dokumentarista a ředitel obecně prospěšné společnosti Památník Šoa Praha Pavel Štingl. Přeměnu nádraží v moderní památník novodobé historie připravuje společnost od roku 2012.

Dnes již nefunkční objekt se má podle představ organizátorů stát platformou se stálou expozicí, výukovými programy, sezónními výstavami a prostorem pro setkávání. Nezisková společnost Památník Šoa uzavřela s Českými drahami smlouvu o pronájmu na 50 let. Studii přestavby objektu připravuje architektonická kancelář Romana Kouckého. Projekt zajišťuje ateliér Deltaplan.

Podle organizátorů projektu je Praha jedním z mála evropských hlavních měst, které ve veřejném prostoru nepřipomíná památku obětí holokaustu. "Máme důstojný památník zesnulým, kteří se nevrátili z transportů, což jsou jména na zdi v Pinkasově synagoze. Ale Praze chybí centrum, kde se dají tyto věci diskutovat," řekl již dříve Štingl. Informace o architektonické studii Památníku ticha jsou na www.bubny.org.