4. 2. 2015 – 19. 4. 2015
Adresa: Jindřišská / Jiřího z Poděbrad, Karlovina, Pardubice
Výstava představí příběhy čtyř zajímavých panelových sídlišť v Pardubicích: Dukly, jejíž podobu ve 40. a 50. letech ovlivnila doktrína socialistického realismu, rozsáhlých Polabin jako ukázky urbanistického řešení sídlištní výstavby na principu okrsků, Karloviny s kompozicí z věžových a deskových domů z přelomu 70. a 80. let a nejmladší a nejmenší Dašické s atypovými stavebními konstrukcemi bytových domů a netradičními fasádami. Výběr doplní sídliště Komenského Náměstí v Litomyšli, především díky úpravě, již mu v letech 2001–2002 vtiskl ateliér Josefa Pleskota.
Od 4. února 2015 do 19. dubna 2015 se v Pardubicích představí exteriérová výstava Příběh paneláku v Pardubickém kraji, která přiblíží historii a současnost vybraných panelových sídlišť v Pardubicích (Dukla, Polabiny, Karlovina, Dašická) a v Litomyšli (sídliště Komenského Náměstí). Tato výstava, volně přístupná široké veřejnosti na křížení ulic Jindřišská a Jiřího z Poděbrad na Karlovině, je třetí výstavou z putovního cyklu věnovaného vybraným panelovým sídlištím v jednotlivých krajích České republiky.
„Rádi bychom ukázali, že všechna sídliště nejsou stejná, že to nutně nemusejí být monotónní shluky krabic vyprojektované anonymním týmem v projekčním ústavu,“ vysvětluje hlavní autorka projektu Lucie Zadražilová z Uměleckoprůmyslového musea v Praze. „Panelová sídliště mají svou minulost, přítomnost a v mnoha případech i rozvojový potenciál a pro své obyvatele představují domov. Bylo by proto chybou zavírat oči před osobitostí řady z nich a nechat se ovlivnit jednostrannými odsudky,“ dodává.
V Pardubickém kraji se do nejužšího výběru dostaly čtyři celky z krajského města: Dukla se stavěla od konce 40. do konce 50. let a její podobu ovlivnila doktrína socialistického realismu. Rozsáhlé Polabiny jsou ukázkou urbanistického a správního řešení sídlištní výstavby na principu okrsků; první a druhý okrsek, na které jsme se zaměřili, byly budovány v 60. letech. V sousedství historického jádra vyrostlo na přelomu 70. a 80. let sídliště Karlovina s kompozicí z věžových a deskových domů. Nejmladším celkem v našem výběru je „mikrosídliště“ Dašická, budované ve druhé polovině 80. let, s bytovými domy, využívajícími lichoběžníkové stěnové a stropní panely s barevným keramickým obkladem. Na první pohled je těžké uvěřit, že i takhle může vypadat panelák. Výběr doplňuje sídliště Komenského Náměstí v Litomyšli, jehož původní řešení je po architektonické i urbanistické stránce poměrně banální, velice zajímavá je však úprava, jakou mu v letech 2001–2002 vtiskl ateliér Josefa Pleskota.
Na realizaci těchto sídlišť se často podíleli velmi schopní architekti, kteří tvůrčím způsobem rozvíjeli myšlenky architektů a urbanistů meziválečné avantgardy. Výstava se rovněž věnuje otázkám urbanismu, dispozicím bytů, umělecké výzdobě sídlišť i stavebním technologiím. Neopomíjí ani otázku, jaká je věková, vzdělanostní a profesní struktura zdejších obyvatel a jak se proměnila od doby výstavby. „Na příkladech ukazujeme, co se s vybranými panelovými sídlišti děje dnes, zda regenerační zásahy přispěly ke zlepšení obytného prostředí nebo naopak narušily genia loci těchto celků,“ doplňuje Lucie Zadražilová.
Grantový úkol Panelová sídliště v České republice jako součást městského životního prostředí: Zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu je pětiletým výzkumným a výstavním projektem, na kterém spolupracují téměř dvě desítky historiků architektury, urbanistů, památkářů, demografů a dalších odborníků z muzejních i akademických pracovišť. Odborným garantem je historik umění profesor Rostislav Švácha, institucionálně projekt zaštiťuje Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Ministerstvo kultury ČR projekt podporuje v rámci grantového programu výzkumu a vývoje národní kulturní identity (NAKI).
Vedle souhrnné česko-anglické monografie o problematice sídlišť a dílčích odborných textů a publikací je hlavním výstupem projektu série třinácti výstav v jednotlivých krajských městech, která v roce 2017 vyvrcholí soubornou výstavou v Praze. Výstavní cyklus je určen zájemcům z řad odborné i laické veřejnosti. Expozice podle návrhu architektonického ateliéru A1 Architects (Tereza Schneiderová, Lenka Křemenová, David Maštálka) má podobu stylizovaného panelového městečka. Šest volně stojících prvků z lehčeného betonu vyrobila na míru pro účely projektu firma LIAS Vintířov. Autorem grafického řešení je Štěpán Malovec.
Panelová sídliště představují důležitý urbanistický, architektonický i historický fenomén. Přestože byla nejtypičtější a nejrozšířenější formou hromadné bytové výstavby 50. až 80. let a dnes na sídlištích žijí více než tři miliony obyvatel České republiky (konkrétně v Pardubickém kraji to je 82 695 obyvatel, tedy 17% z celkového počtu lidí v kraji), je výzkum jejich významu a sociokulturní role teprve v počátcích. Po letech jednostranné kritiky a odmítání jsme dnes nicméně svědky vzrůstajícího zájmu o téma panelových sídlišť nejen mezi odborníky, ale také mezi současnými umělci.
tisková zpráva
Proč jste se rozhodli právě pro tento typ skel? Jak byste zhodnotili ty výsledky po letech používání? Dávali jste je…
My jsme dávali IZOS Triple. Spokojenost i po letech.
Kdyby se ozval někdo, kdo má taková skla na oknech, byl bych rád. Přijde mi to jako docela zajímavá myšlenka…
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…