Mateřská škola jako Zahrada poznání

Jan Amos Komenský: Takový je příští věk, jak jsou vychováváni příští jeho občané.

Úkolem školky je nabídnout dětem kvalitní využití stráveného času ve společenství vrstevníků a výchova další generace odpovědných občanů světa. Děti se ve školce poprvé samostatně setkávají ve větším splečenství dětí. Tyto nové vztahy a zážitky se odehrávají v prostoru a ten se tak stává nedílnou součástí výchovy a formuje budoucí život dítěte.

Kvalita prostoru a systém jeho uspořádání, ve kterém se dítě pohybuje, je přímo ovlivňuje, stává se součástí života dítěte, otiskuje se. Nelze však opomenout element pedagogický, bez kterého by byla budova pouhou prázdnou skořápkou. Vždyť právě rodič a učitel zásadním způsobem přispívají k rozvoji osobnosti každého dítěte a tím k formování silné generace! Snažíme se pracovat s architektruou, která vytváří podněty pro děti i personál tak, aby právě Komenského principy, kde jinde než ve Fulneku, byly ve školce zhmotněny a místo soch a pamětních listů mohlo město ukázat, že si váží jeho odkazu tím nejlepším způsobem: skvěle fungující mateřskou školkou. Místem, kde se děti respektují, kde se objevují svět hrou…místem setkání dětí s učiteli – dědici Komenského odkazu.

Námi navrhovaná školka se snaží pracovat s Komenského přístupem k práci s dětmi a proměnit jej v praxi. Místo pomníků, soch a pamětních desek nabízíme městu Fulnek strukturu – otevřený princip rozmanitého fungování školky. Vnímáme odkaz Komenského v prostředí Fulneku jako obrovský potenciál města, se kterým lze pracovat i ve smyslu propagace Komenského odkazu. Tím spíš v kontextu spojení s Komenského muzeem nebo blízkým klášterem, který by měl na Komenského učení rovněž navazovat, propagovat je, rozvíjet a mezioborově implementovat. Máme vizi města Fulnek – lídra ve vzdělávání dětí, čerpajícího z odkazu Komenského, ale i Fröbla nebo Montessori. Díky tomu stačí krůček k propojení školky s nově využívaným rekonstruovaným klášterem jako vzdělávacího inkubátoru nové generace učitelů. Podobně je vhodné pracovat i se základní školou nebo s místním dětským domovem. Město může nabídnout své téma, ve kterém se odlišuje od ostatních měst. Ve Fulneku se téma jednoznačně nabízí.

Po vzoru Komenského pracujeme s prostorem formou, která – jak sám píše – prospívá duši i tělu. Nabízíme prostor pro proměnlivou výuku ve čtyřech okruzích: 

PRAVDĚ (VĚDĚNÍ)

KRÁSE (UMĚNÍ)

ZDRAVÍ (POHYB)

UMU (MANUÁLNÍ ZRUČNOST)

Na místo tradičních tříd nabízíme model „rotace“ dětí v různorodých prostorách. Dítě je každý den (nebo v jiném časovém období) v odlišném prostředí, které stimuluje různé stránky jeho osobnosti. Každá hlavní část má pak své specifické elementy. Jak jsme se dozvěděli od pedagogických pracovníků, proměnlivost je pro děti důležitá. Vytváříme proměnlivost jak v tématech, které se v prostoru řeší, tak v pojetí prostorů. Důležitým faktorem je pak invence samotného učitele, kterému umožňujeme dostatečně rozvíjet témata a přicházet stále s novými podněty.  

Širší vztahy
Architektonické řešení vychází z kontextuálního napojení na blízký klášter, centrum města a lokální centrum u Kulturního domu. Tato propojení vnímáme jako důležitá pro logické fungování prostoru i celého města. S lokalitou pracujeme ve smyslu širokého panoramatu kláštera a školky jako protipólu zámku. Právě vzhledem k zhodnocení kontextu a panoramatu jsme se snažili navázat a opticky propojit školku s areálem kláštera. Propojení jsme řešili jednak pokračováním a navázáním zdi jako vodítka a také v půdorysné stopě nově navrženého objektu. Pracujeme s estetikou zdi a plotu. Pevný element třídy a průhledný element – dřevěný plot vymezující dětskou zahradu. Pracujeme s loukou přecházející plynule ve střechy školky a tím potíráme hmotu budovy. Vytváříme prostory zahrádek pro děti na motivy pokračovatele Komenského, Fridricha Fröbla a jeho Kindergarten.

Vesnička v zahradě za plotem
Přízemní budovu školky usazujeme na jihovýchodní roh pozemku, vstup je situován na propojovací cestu mezi „návsí“ a řekou. Samotná budova plynule navazuje na terén zahrady a schovává se za zdi a ploty, které vycházejí z výše popsané úvahy o širších vztazích v území. V těchto prvcích (zeď a plot) je budova integrována. Z pohledu od kláštera se budova fragmentuje do menších budov, čímž navazuje měřítkem na okolní zástavbu.
Každá třída představuje jeden aspekt světa a nabízí tak čistě tématické prostředí. Třída je pak definována v interiéru volnou otevřenou částí – jakýmsi náměstíčkem (společné aktivity dětí) a částí polouzavřenou – domečky poznání (nábytkovou, skříňovou) která má dětské měřítko, schovává nástroje objevování, integruje pedagogické pomůcky a samotným řešením podněcuje samostatné aktivity dětí a jejich vlastní iniciativu. V této části je také množství úložných prostor a pomocí jejich uzpůsobení řešeny možnosti aktivit, které dále člení jednotlivá témata : pravdu, krásu, zdraví a um na podtémata, jednotlivé praktické elementy. Ke každé třídě pak přísluší venkovní dvorek se zpevněnou podlahou (dřevěná paluba, pochozí rošt). Dvorek slouží i pro pohyb dětí v papučích. Mezi třídou a dvorkem je vždy kryté zápraží a na dvorku pergola či kolna. Jednotlivé třídy obklopují společný dvůr a velký společný prostor sloužící k setkávání.
Severní stěna objektu slouží k zásobování a služebnímu vstupu. Nachází se zde blok s technickým zázemím, sklady, kuchyní, WC, denní místnost pro personál, učitelky a pracovna ředitelky. Místnosti jsou prosvětleny dvorkem.

Zahrada – sad
Zahrada je přirozenou součástí školky, volně překrývá její hmotu a vlévá se do dvorků. Funkčně je napojena uličkou z vnitřního dvora a schodištěm a rampou ze vstupního předprostoru – dvorku, obě v pohledových osách ke klášteru a brance. V prostoru zahrady předpokládáme zbourání stávajícího objektu. Zahrada je pojednána jako oplocený sad. Mezi užitkovými i okrasnými stromy nechybí záhony s pergolou a kryté pódium s výhledem na školku i klášter. V zahradě navrhujeme altán, ptačí budky, místo na opékání, dětské prvky jako pískoviště, prolézačky, zvonkohru nebo trampolíny, nechybí ani voliéry a přístřešky pro zvířata (s možností výběhu nebo volného pohybu po zahradě).

Autorská zpráva

 

Architektonická soutěž na mateřskou školu ve Fulneku
Vyhlašovatel: Město Fulnek
Porota a odborní znalci: Ing. arch. Ludvík Grym, nezávislý porotce; Ing. arch. Milena Vitoulová, nezávislý porotce; Ing. arch. Kamil Zezula, nezávislý porotce; Jana Mocová, starostka, závislý porotce; Mgr. Milena Milionová, zastupitelka, závislý porotce; Náhradníci poroty: Ing. arch. Tomáš Bindr, nezávislý porotce, Ing. et Ing. Petr Skácel, vedoucí SŘIaŽP, závislý porotce; Přizvaní odborní znalci: Bc. Radim Kravčenko, zástupce Státní památkové péče; Mgr. Michal Zezula, Národní památkový ústav; Josef Pavlíček, radní, místní patriot

Soutěž proběhla v roce 2014, výsledky byly zveřejněny 12. 9. 2014.

První místo získal projekt ateliéru City Upgrade s. r. o. –  Ing. arch. Ivo Pavlík, Dukovany; Ing. arch. Lucie Chytilová, Havířov; Ing. arch. Vratislav Ansorge, Červený Kostelec; Martin Málek; MgA. Jiří Polák

Hodnocení poroty: Návrh se nejlépe zhostil daného úkolu zhodnotit území, a to i v širším kontextu. Pracuje promyšleně nejen s nástupy a průhledy, ale zároveň s konfigurací terénu a možností vizuálního či fyzického propojení zahrady školky se zahradou Kapucínského kláštera. Řešení objemu stavby se střešními zahradami citlivě reaguje na charakter místa. Dispoziční řešení umožňuje existenci samostatných kmenových tříd. Porota rovněž ocenila, že se návrh podrobně a tvůrčím způsobem zabývá návrhem interiéru.

Druhé místo v této soutěži získal tým autorů – Ing. arch. Simona Ledvinková; Ing. arch. Pavel Buryška; Ing. arch. Zdeňka Havlová; Ing. Ondřej Fous; Ing. arch. Barbora Mikitová. Třetí místo obsadila Ing. Marie Hlavatá.