Karlovy Vary vypíšou architektonickou soutěž na Vřídelní kolonádu

(ČTK) – Zastupitelé Karlových Varů dne 15. března 2016 pověřili městskou radu vypsáním architektonické soutěže na řešení prostranství dnešní Vřídelní kolonády. Město zároveň připravilo postup, jak provizorně řešit přesunutí vývěru Vřídla mimo poškozenou Vřídelní kolonádu a sanaci podzemí kolonády i kopule nad původním výtryskem pramene.

Před Vřídelní kolonádou už začaly práce na přesunutí pramene a také přípravy na přemístění technologie (takzvané krenotechnologie), která jímá a distribuuje vřídelní vodu do lázeňských domů.

Návrh na vypsání soutěže předložil opoziční zastupitel Otmar Homolka (hnutí O co jim jde?!). Podle primátora Petra Kulhánka (KOA) ale architektonická soutěž s mezinárodní účastí může trvat od přípravy přes vyhlášení a vyhodnocení až po realizaci stavby až deset let.

Proto je třeba Vřídelní kolonádu opravit tak, aby takovou dobu vydržela. „Současný stav je takový, že 15. dubna začne zkušební provoz před Vřídelní kolonádou. V mezidobí se bude dělat projektová dokumentace na opravu podlahy v hale Vřídla a opravu konstrukcí nad ním. To by mělo být hotovo do konce roku tak, aby se mohla krenotechnologie přemístit do náhradních prostor a mohlo se začít se snášením stropu. Tam je odhadovaná doba asi pět měsíců. Takže v polovině příštího roku by měla být celá akce za asi 35 milionů hotova,“ uvedl Kulhánek.

Podle něj by po rekonstrukci měl provoz vydržet v současné kolonádě i deset let. Podle náměstka primátora Jiřího Klsáka (KOA) totiž výměna kolonády záleží spíše na vůli města udržet ji v takovém stavu, aby mohla fungovat. I v minulosti, kdy se měnila původní litinová kolonáda za současnou, nebyly důvodem neřešitelné technické problémy stavby.

Soutěž, která by navrhla novou podobu kolonády nad Vřídlem, požaduje už dlouho část opozice. Podle Jiřího Kotka (ALTENATIVA) zatím vedení města diskusi na toto téma neotevřelo. „Je to věcí široké karlovarské veřejnosti. Ale jestliže chci a mám nějaký cíl, tak ho zrealizuji výrazně rychleji než za deset let,“ míní Kotek.

Usnesení, kterým zastupitelé zavázali radu začít s přípravou soutěže, je tak prvním krokem. Podle Kulhánka vedení města začne tím, že osloví odborníky a začnou se připravovat podmínky soutěže.

Doplněno Stavbaweb:
Původně stávaly nad vývěrem Vřídla pouze lehké přístřešky a pavilónky, které mohly být po opakujících se výbuších a překvapivých průvalech termy snadno obnovitelné. Již v roce 1774 byl v sousedství postaven velký barokní Vřídelní sál, který byl odrazem uplatňování léčebných zásad Davida Bechera, jež zdůrazňovaly pití vody přímo u pramene. První jednotné architektonické řešení prostoru kolem vývěru Vřídla přišlo v roce 1826, kdy byla vystavěna první empírová Vřídelní kolonáda podle projektu Josefa Esche.
V letech 1878-1879 byla poté na jejím místě postavena nová litinová Vřídelní kolonádav pseudorenesančním stylu podle návrhu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. Již v roce 1939 byla však kolonáda z důvodu koroze rozebrána a na dalších 27 let byla nahrazena dřevěným provizoriem. V roce 1975 byla nad Vřídlem otevřena nová moderní prosklená železobetonová kolonáda ve funkcionalistickém slohu postavená podle projektu Ing. arch. Jaroslava Otruby.
Gejzír Vřídla vystřikuje v samostatném pavilonu až do výšky 12 metrů. Kupole ze skleněných hranolů nad vývěrem Vřídla od sochaře Jana Fišera představuje symbol tepajícího srdce lázeňského města. V prostorné promenádní hale kolonády je umístěno dalších pět pramenních váz, označených A, B a C, ve kterých je vřídelní voda ochlazována na 50 a 30 °C pro pitnou kúru. Hala je doplněna stánky s prodejem suvenýrů a výstavním patře na ochozu.
Zdroj: Karlovy Vary: Vřídelní kolonáda