Katedra architektury
Fakulty stavební ČVUT v Praze, zimní
semestr 2015/2016, projekt oceněn Žlutou kartou Katedry architektury
Zadání: Definovat
budoucí podobu energeticky efektivního obytného modulu v Brestu, který bude
integrován do městského prostoru s ohledem na kritéria multikomfortního domu.
Podrobně navrhnout situaci dvou parcel a rozpracovat jeden rodinný dům a jeden
bytový dům na úroveň studie.
Ateliér udržitelné a
energeticky efektivní architektury
Vedoucí projektu: Ing. arch. Josef Smola, Ing. arch. Ladislav Kalivoda, CSc.
Autorská zpráva
Brest se nachází na hranicích s Polskem na soutoku řek Bug a Muchavec.
Vedení města se rozhodlo prozkoumat možnosti rozvoje udržitelných
staveb, výzkum je založen na modulárním přístupu. Modulem je strukturní
plánovaná jednotka o ploše 15–20 hektarů, jejíž území je po obvodu vymezeno
hlavními dopravními tepnami a uvnitř rozčleněno ulicemi do ortogonální sítě.
Území je v bývalém vojenském areálu nedaleko od biotopu,
který vytváří řeka Bug. Koncepcí urbanismu se propisuje kontakt člověka s
přírodou v návaznosti na udržitelnost. Zanecháváme pomyslný ortogonální systém
zástavby, ale jednotlivá kompozice zástavby napomáhá člověka provést územím až
k řece, kde navrhujeme odpočinkovou a relaxační zónu. Kompozice obytných parcel
je složena z dílů, které v případě parcely s rodinnými domy tvoří čtyři typy
rodinných domů. U bytové parcely je sestavena ze dvou typů bytových domů a
podnože se službami. Všechny domy jsou navrženy v pasivním standardu.
V rámci území i objektů je navrženo několik technologií, které zajišťují
udržitelnost v území. Dominantní je výroba elektrické energie pomocí
fotovoltaických panelů, které jsou umístěny na většině budov jako fasáda. Díky
možnosti pokrýt panely nanofólií mohou mít libovolnou barevnost, přičemž
účinnost ovlivňují minimálně. Dalším výrobcem elektrické energie je člověk. V
parteru jsou navrženy „chytré“ chodníky, které využívají kinetickou energii
chodců a přeměňují ji na elektrický proud, který slouží právě k osvětlení
chodníků. Dalším důležitým bodem je využití dešťové vody – na většině objektů
bude zelená střecha, která pomáhá dešťovou vodu zadržovat a zpomalovat její
odtok. Dále se dešťová voda schraňuje v podzemních nádržích a v jezírkách či
umělých vodních plochách v rámci parteru a je zpětně využita jako užitková voda
na splachování či zalévání.
Rodinný dům je
řadový, pochází ze čtveřice stejného typu. Jeho hmota vychází z jednoduchého a
kompaktního tvaru kvádru, ze kterého na severní fasádě vybíhá na úrovni druhého
podlaží výběžek jako protiváha hmotě garáží. Rodinný dům bude v pasivním
standardu, okenní otvory jsou na severní straně minimalizované, naopak pro
využití pasivních zisků a dostatečné osvětlenosti jsou na jižní straně větší
prosklené plochy. Fasáda je provětrávaná, na severní straně pokrytá
vláknocementovými panely, na jižní fotovoltaickými fasádními panely. Ty jsou
potaženy nanofólií, která jim dává svou barevnost. Výrazně je řešena fasáda
výběžku, která je pokrytá vegetačními panely.
Rodinný dům je navržený jako difuzně otevřená dřevostavba v systému two by
four. Založen je na základové železobetonové desce, pod kterou je vrstva XPS.
Nosnou konstrukci tvoří sloupky z KVH hranolů a strop je z dřevěných trámů.
Příprava TUV a otopné vody je zabezpečena tepelným čerpadlem vzduch-voda.
Výměnu vzduchu zabezpečuje rekuperační jednotka umístěná v technické místnosti.
Bytový dům:
Základem pro tvorbu hmoty bytového domu byl požadavek na opakovatelnost a
zároveň nízkoenergetické až pasivní řešení stavby. To bylo třeba vzít v potaz
již při hmotovém řešení, kde má kvádr ideální proporce z hlediska pasivní
stavby. Tvar kvádru také umožňuje variabilní otáčení ke světovým stranám.
Vzhledem k řešení urbanismu je zvolena orientace jedné fasády kolmo na jih.
Čtvercový půdorys dává dostatek prostoru pro pět bytů se schodištěm ve středu, v přízemí
budou služby. Na střeše se nachází zelená zahrada, která zlepšuje mikroklima,
pomáhá zpomalovat odtok dešťové vody a také zvyšuje komfort obyvatelů domu.
Kompozice oken na fasádách kopíruje funkční uspořádání půdorysů. Tato kompozice
je pružná, lze ji měnit. Na osvětlených fasádách ji doplňují lodžie. Fasády
jsou provětrávané, na osvětlených stranách pokryté fotovoltaickými fasádními
panely a překryté bílou nanofólií.
Bytový dům je řešen jako dřevostavba z masivních dřevěných KLH panelů. Založen
je na betonové desce, kvůli stabilitě je betonové jádro železobetonové.
Mezibytové a obvodové konstrukce jsou z masivních dřevěných KLH panelů. Stropy
jsou kvůli tuhosti z masivních KLH panelů spřažených se železobetonovou deskou.
V bytovém domě je navrženo centrální řízené větrání s rekuperací. Přívodní
vzduch se nasává přes vodní plochy v parteru, dále je veden v zemním
kolektoru do centrální strojovny. Vytápění je řešeno pomocí tepelných čerpadel.
S chlazením se nepočítá, díky orientaci a inteligentnímu systému zastínění by
nemělo k přehřívání docházet.
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,