Historickou školní budovu se samospráva Velatic rozhodla
proměnit na sídlo obecního úřadu. Velkorysé prostory bývalých tříd a kanceláří
umožnily objekt využít i pro místní knihovnu a rodinné centrum, kde se scházejí
rodiče s dětmi, konají se přednášky a výstavy. V létě se tu plánuje i provoz
malé kavárny.
„Obnova staré školy byla kompletní: podřezali jsme zdivo, jsou tu nové rozvody
instalací a nová střecha,“ říká architektka Martina Černá a dodává: „Původní
kastlová okna byla ve špatném stavu, takže jsme je nahradili okny s dřevěnými
rámy.“
Urbanismus a
architektonické řešení
Budova bývalé základní školy je kromě kapličky na návsi jedinou historickou
stavbou v obci, která ještě vykazovala několik původních historických prvků.
Spousta z nich byla zničena poté, kdy bylo ukončeno vyučování v sedmdesátých
letech minulého století. Objekt byl doplněn o přízemní přístavky, začal se
využívat pro komerční provozy a postupně chátral.
Součástí návrhu byla také úprava okolního prostoru a vytvoření důstojného
místa před budovou, myslelo se i na zlepšení přístupu do obecního úřadu. „Stará
škola měla tři samostatné vstupy, ty jsme zachovali: hlavní vstup poblíž
kanceláří, druhý je bezbariérový z nového parkoviště, třetí vstup je v zadní
části budovy, kde se nachází nové dětské hřiště. Touto stranou se dům dívá z
kopce na celou obec, a jelikož je zde terén níž než úroveň podlahy, doplnili
jsme třetí vstup o terasu, která navazuje na šatnu a rodinné centrum,“ popisuje
svůj prostorový koncept Martina Černá. Dispozičně je stavba rozdělena na tři
hlavní části: kanceláře se zázemím, knihovna a tzv. rodinné centrum, což je
multifunkční prostor pro potřeby obyvatel obce. Všechny provozy propojuje
hlavní chodba přístupná ze všech tří vstupů do budovy.
Režné zdivo v interiérech
Interiéry autorka projektu pojednala jednoduše v základních materiálech a
barvách. Výrazným prvkem je odhalené režné zdivo na chodbě a v kancelářích, v
kanceláři starosty zůstala i omítka s původní malbou v několika vrstvách.
Podlahy jsou z odolného šedého vinylu, kanceláře mají podlahu krytou
celoplošným kobercem.
U kanceláře úřadu je kuchyňka, druhá kuchyňka se nachází poblíž rodinného
centra. Z chodby jsou přístupné také toalety, sklady a vstup na půdu. Dveře do
hlavních místností byly zvětšeny o fixní prosklené světlíky, a tak je chodba ve
dne prosvětlená. U vstupu do kanceláří úřadu je na chodbě umístěna velká tabule
s informacemi pro občany, s lavicí a také s vitrínou s vykopávkami nalezenými v
obci a okolí. Knihovna s regály je doplněna o čtenářský koutek a koutek pro
děti. Rodinné centrum je navrženo tak, aby nábytek mohl být jednoduše seskládán
podle potřeby do různých sestav nebo uklizen. V místnosti jsou lišty na
zavěšení obrazů, ozvučení a možné propojením s projektorem.
Obnova fasády a
střechy
Původní fasáda byla ve velmi špatném stavu, historické prvky jako bosáž
nebo výrazné špalety kolem oken z větší části chyběly. Zachována byla pouze
podokapní římsa, ale nad vstupem jí také kus chyběl. K původní stavbě byly
ještě za provozu školy doplněny dvě přízemní přístavby, které zůstaly ponechány
a využívají se jako technické zázemí.
Historická část stavby dostala novou omítku v bílé barvě, chybějící římsa
byla doplněna. Nová krytina je stejná jako původní – keramická taška režná,
snížené okapy jsou vráceny nad okapní římsu. Veškerá okna na domě byla
vyměněna, rámy jsou dřevěné. Všechny tři vstupy do objektu jsou osazeny novými
dveřmi. Stávající sokl byl odstraněn a je nahrazen soklem z žulových desek. Obě
přístavby mají nové opláštění z mořeného smrkového obkladu.
Budova se vytápí plynovým kondenzačním kotlem, větrání je přirozené okny a
nuceně pak jen nepřímo větrané prostory – WC, úklidové místnosti a sklady.
Hovoříme s Martinou
Černou
Když jste se s budovou
seznámila, jaký byl váš odhad rozsahu rekonstrukce?
Od začátku bylo jasné, že pokud se obec do rekonstrukce pustí, bude nutné
ji provést kompletně. Budova několik desítek let chátrala a všichni ze
samosprávy se shodli na tom, že nemá smysl rekonstrukci provádět jen částečně
nebo provizorně. Zdivo bylo vlhké zejména kvůli absenci hydroizolační vrstvy
podlahy na terénu. A protože jsme realizovali uzavřenou skladbu podlahy, museli
jsme stavbu podřezat. Hydroizolace podlahy na terénu byla provedena vrstvou z
živičných pásů, sokl ze žulových desek není nijak izolován a je větraný. Budova
není obložena tepelnou izolací.
Jak jste postupovali
při obnově nosných konstrukcí?
Nosné konstrukce se nacházely v relativně dobrém stavu, jen na jednom místě
byla větší prasklina, tu jsme staticky ošetřili. Vyměněno bylo jen pár nosných
částí krovu. Jelikož jde o historickou stavbu ze začátku minulého století,
podle dobových fotografií jsme zjistili, že měla na fasádě na nárožích bosáže,
kolem oken špalety. To už dnes nikdo nepamatuje, protože tyto prvky byly dávno
zničeny. Zůstala pouze podokapní římsa a i ta byla na několika místech poničena
a skryta pod snížený okap. Zvednutím okapů nad rovinu střechy se římsy znovu
odkryly a myslím, že domu velice sluší.
Interiéry jsou nyní
velmi pěkné a přívětivé, i když jste se rozhodli pro minimalistickou formu. Setkala
jste se s pochopením investora?
Starosta Velatic Jan Grolich byl návrhu od začátku nakloněn, při samotné
realizaci byl téměř denně na stavbě, věnoval rekonstrukci spoustu péče, času a
energie, od začátku jeho působení na obci to byla největší investice obce.
Projekt interiérů jsem s ním od začátku konzultovala, je to mladý člověk s
otevřenou hlavou, a kromě několika drobných praktických připomínek byl s
návrhem ztotožněný a líbil se mu. Pak jsme ho představili zastupitelům obce a
ani tady jsem se nesetkala s většími výhradami.
Dispoziční řešení bylo jasné téměř od začátku – kromě posunutí několika
příček se nová dispozice stavby od té původní dispozice školní budovy neliší.
Při výběru materiálů panovala také shoda – bílá fasádní omítka, kamenný sokl,
dřevěné rámy oken nebo režná taška na střeše: všechno to jsou klasické
standardní materiály, které se také na budově použily, když byla zhruba před
sto lety postavena. Samozřejmě se mohlo jít levnější cestou plastových oken a
marmolitu na soklu, ale naštěstí jsme se všichni včetně zastupitelů obce shodli
na tom, že touto cestou jít nechceme. Kubické přístavby ze 70. let byly
ponechány, a aby byly od původní historické stavby odlišeny, mají fasády
obložené dřevem.
Hana Vinšová
Foto: Jaroslav Mareš, Hivision
Článek vyšel v časopisu
Stavitel 1/2017
Autor: ČernáArchitektura: Martina Černá, spolupráce na
stavební části Ing. Petr Zelinka
Investor: obec Velatice
Dodavatel: Vašstav, s.r.o.
Náklady: 10 mil. Kč
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Takovéhle věci mi zlepšují náladu. Gratuluji!