Nový vstup k Punkevním jeskyním

V hlubokém stinném údolí říčky Punkvy, v srdci Moravského krasu, se nachází vstup do rozlehlého jeskynního komplexu kolem propasti Macocha. Kolem se tyčí strmé vápencové stěny, přístupovou cestu do Pustého žlebu obklopuje hluboký les. A právě zde, na území největší krasové oblasti u nás, byla v loňském roce dokončena novostavba nového vstupního objektu k Punkevním jeskyním.

Soudobá architektura v chráněných krajinných oblastech, nebo obecně v přírodě, s sebou vždy nese jistá specifika, od velice citlivého kontextu až po požadavky technických či konstrukčních zvláštností způsobených právě přírodními podmínkami. Architekti k takovýmto úkolům přistupují často velice odlišně a veřejnost jim to mnohdy vůbec neusnadňuje – očekává maximální komfort a vybavenost moderní civilizace, zároveň ale odsuzuje přílišné zásahy do přírodních oblastí. Taková situace jistě již leckterému architektovi zamotala hlavu – jak reagovat na zmíněný přírodní kontext? Na jednu stranu by se dalo říci, že bez striktního omezení okolní zástavbou má snad autor volnější ruku ve svém architektonickém vyjádření, na stranu druhou se však právě ona absence osídlení v těsné blízkosti může ukázat jako situace mnohem citlivější a neuchopitelnější.

Zpět k Punkevním jeskyním – známý a návštěvníky velice oblíbený přírodní úkaz, vyhloubený říčkou Punkvou a zahrnující proslulou 138 m hlubokou propast Macocha, poprvé veřejnosti zpřístupnil profesor Karel Absolon na přelomu 20. a 30. let 20. století. Již od roku 1933 zde byl zahájen provoz lodní plavby, podzemní plavba loďkami po Punkvě je přitom součástí prohlídky jeskyní dodnes. Pro velký příliv návštěvníků byla u vstupu do jeskynního komplexu roku 1947 postavena vstupní budova se zázemím jak návštěvnickým, tak zaměstnaneckým a technickým. Tato budova uspokojivě sloužila svému účelu až donedávna, po roce 2000 však pomalu přestala vyhovovat jak kapacitně (podle statistik ročně navštíví jeskyně kolem 200 tisíc návštěvníků), tak i technicky a nastal čas vymyslet, co dál.

Správa jeskyní tak roku 2004 došla k rozhodnutí o nahrazení stávající budovy novostavbou a uspořádala za tímto účelem architektonickou soutěž. Zadání této soutěže počítalo s demolicí stávající budovy, jejím nahrazením novostavbou, která by byla schopna uspokojit nejen potřeby návštěvníků a zaměstnanců, ale i se vypořádat s nelehkým umístěním pod skalním masivem, a vydržet tedy bez úhony pády kamenů. Ze soutěže vyšel vítězně brněnský ateliér architektů Aleše Buriana & Gustava Křivinky. Projekt byl nicméně pozdržen řešením financování, definitivně byl tedy zpracován až v roce 2012. K realizaci se nakonec přistoupilo v letech 2014–2015, aby mohl být nový objekt zpřístupněn na podzim loňského roku. Autoři, architekti Aleš Burian a Gustav Křivinka, na projektu spolupracovali se statikem Lukášem Loudilem, interiérové řešení vytvořila Daria Křivinková, sadové úpravy okolí Eva Wágnerová.

Architekti museli vyřešit několik úrovní areálu a jejich propojení – přístaviště lodní plavby pod úrovní přístupové cesty, přístup jak zpět na cestu, tak i ke vstupní budově, kterou tvoří užitný suterén a reprezentativněji vyhlížející přízemí, to vše se střechou konstruovanou tak, aby vydržela pády balvanů. Nízkou, horizontálně akcentovanou stavbu přisadili přímo ke skalnímu výběžku, část masivu přitom nápaditě zasahuje do interiéru. Jako nejvýraznější prvek novostavby zvolili Burian a Křivinka lehce prohnutou betonovou střechu přesahující samotnou hmotu budovy, kterou doplnili organicky řešeným sloupořadím, v němž má každý sloup jiný sklon a zapojen je do něj i strom „prorůstající“ kšiltem střechy. Boční stěnu, otočenou k přístavišti a propojující obě podlaží, tvoří silná betonová stěna s otvory ve tvaru listů. Kartáčovaný beton architekti zkombinovali s prosklenými stěnami v dřevěné konstrukci, dřevěným obkladem části přízemí a kamenným obkladem suterénu. Právě práce s jednoduchým objemem stavby v protikladu k velmi živé kombinaci různorodého materiálu není v tvorbě Buriana a Křivinky ničím novým – a to především u staveb v citlivém, často historickém, kontextu. I tento jejich projekt, stejně jako např. dostavba divadla v Čáslavi či pálavská Galerie vín Venuše, promyšlenými detaily i strukturou materiálu citlivě reaguje na okolní prostředí. Jak křivka střechy či řešení sloupořadí, tak i zvolený materiál a jeho textura korespondují s přírodou kolem – vertikální dřevěný obklad části budovy, sklo, které celý objekt činí transparentním a odlehčeným, i samotný beton, zcela samozřejmě doplňující okolní skály. Výrazná organicky tvarovaná střecha určuje charakter celé stavby a nese výše zmiňovaná technická a konstrukční specifika. Její konstrukce je vícevrstvá, ukončená hlínou a kameny, čímž i vizuálně plynule navazuje na skalní výběžek, který je součástí interiéru stavby.

Hlavním prostorem interiéru je prosklená informační hala přes celou hloubku budovy, v přízemí ji doplňují prostory přístupné návštěvníkům, jako obchod se suvenýry či místnost s expozicí, kde skleněnou stěnu z druhé strany doplňuje zmiňovaný skalní masiv, ale dále také běžným očím ukryté zázemí zaměstnanců. Podél haly pak vede venkovní krytá chodba ke vstupu do jeskyní. Suterénní prostory jsou drobněji členěné pro zázemí jak zaměstnanecké, tak návštěvnické. Navazují na příchod od přístaviště, které je pod úrovní přístupové cesty od Skalního mlýna. Právě nové pojetí krytého přístaviště a úprava venkovního prostoru s lavičkami pro návštěvníky byly taktéž součástí celého řešení projektu. Obé má minimalistický funkční ráz, akcentuje tak dominantní postavení hlavní budovy a přirozeně ji doplňuje.

Celkově je nová vstupní budova nejen funkčně a komfortem, ale i esteticky oproti původní stavbě pro prostor přínosem. Umístěna v ohybu cesty okamžitě poutá pozornost příchozích, aniž by se o to nějak okázale snažila, a zároveň se stává nedílnou součástí okolního prostředí. Dalo by se říci, že vychází z představy lehkého přístřešku v přírodě, a to jak tvarem střechy a štíhlými, ledabyle rozhozenými sloupy v průčelí, připomínajícími kmeny stromů, tak i dekorativněji řešenou boční stěnou, která naopak celý objekt stabilizuje a ukotvuje na místě jako jakási paralela ke skalním stěnám hlubokého údolí Punkvy.

Nová vstupní budova k jeskyním není jedinou novostavbou náležící k areálu. Taktéž v loňském roce byl otevřen i tzv. Dům přírody ve Skalním mlýně od architekta Pavla Pekára, sloužící jako informačně-prezentační centrum Moravského krasu. I tento objekt hodně vychází z kombinace přírodních materiálů, zároveň zčásti udržuje archetypální tvar domu. Architekt nicméně nemusel reagovat tak úzce na okolní přírodu jako Burian s Křivinkou, kontext je zde jiný než v úzkém hlubokém, magicky působícím Pustém žlebu, a tomu odpovídá i forma a velikost objektu. Srovnání těchto dvou soudobých staveb pěkně ukazuje, jak lze pojmout „architekturu v přírodě“ a že východiskem je současným architektům především přírodní materiál. Architektonickému duu Burian/Křivinka se objektem nového vstupu podařilo vytvořit jakousi novou bránu Punkevních jeskyní, která plní úlohu přívětivého útočiště pro návštěvníky a zároveň působí dojmem, jako by byla součástí údolí odjakživa. Jde o velmi citlivý, kultivovaný a invenční zásah do chráněného krajinného celku, který má potenciál přilákat do přírody nejen milovníky krápníků, ale i moderní architektury.

Místo: Vavřinec, okres Blansko
Generální projektant: Architektonická kancelář Burian-Křivinka
Autoři: Aleš Burian, Gustav Křivinka
Spolupráce: Lukáš Loudil – statika, Eva Wágnerová – sadové úpravy, Daria Křivinková – interiér
Investor: Správa jeskyní České republiky
Náklady: 61,5 miliónu Kč
Zastavěná plocha: 582 m²
Obestavěný prostor: 3875 m³
Hlavní dodavatelé: Stavos Brno, a. s., JB Stavební, Brno
Projekt: 2004–2012
Realizace: 6/2014–10/2015
Foto: Filip Šlapal

Publikováno v časopise Stavba č. 3/2016, str. 34-35

Doplněno Stavbaweb:
Od 1. dubna jsou Punkevní jeskyně přístupné každý den.
Vstupenky do jeskyní si můžete rezervovat na telefonním čísle 516413575 nebo 516410024, e-mail: info@caves.cz.
Punkevní jeskyně

Související články:
Vstupní budova areálu Punkevních jeskyní 16.11.2016
Nové turistické centrum Punkevních jeskyní zahájí provoz v září 17.8.2015
Dům přírody a vstupní objekt do Punkevních jeskyní  25.2.2015
Nominované projekty České ceny za architekturu  15.6.2016
Stavbou roku jižní Moravy je mimo jiné vstupní budova jeskyní  25.4.2015

Stavba 3/2016