V hlubokém stinném údolí říčky Punkvy, v srdci
Moravského krasu, se nachází vstup do rozlehlého jeskynního komplexu kolem
propasti Macocha. Kolem se tyčí strmé vápencové stěny, přístupovou cestu do
Pustého žlebu obklopuje hluboký les. A právě zde, na území největší krasové
oblasti u nás, byla v loňském roce dokončena novostavba nového vstupního
objektu k Punkevním jeskyním.
Soudobá architektura v chráněných krajinných oblastech,
nebo obecně v přírodě, s sebou vždy nese jistá specifika, od velice
citlivého kontextu až po požadavky technických či konstrukčních zvláštností
způsobených právě přírodními podmínkami. Architekti k takovýmto úkolům
přistupují často velice odlišně a veřejnost jim to mnohdy vůbec neusnadňuje –
očekává maximální komfort a vybavenost moderní civilizace, zároveň ale odsuzuje
přílišné zásahy do přírodních oblastí. Taková situace jistě již leckterému
architektovi zamotala hlavu – jak reagovat na zmíněný přírodní kontext? Na
jednu stranu by se dalo říci, že bez striktního omezení okolní zástavbou má
snad autor volnější ruku ve svém architektonickém vyjádření, na stranu druhou
se však právě ona absence osídlení v těsné blízkosti může ukázat jako
situace mnohem citlivější a neuchopitelnější.
Zpět k Punkevním jeskyním – známý a návštěvníky velice
oblíbený přírodní úkaz, vyhloubený říčkou Punkvou a zahrnující proslulou 138 m
hlubokou propast Macocha, poprvé veřejnosti zpřístupnil profesor Karel Absolon
na přelomu 20. a 30. let 20. století. Již od roku 1933 zde byl zahájen provoz
lodní plavby, podzemní plavba loďkami po Punkvě je přitom součástí prohlídky
jeskyní dodnes. Pro velký příliv návštěvníků byla u vstupu do jeskynního
komplexu roku 1947 postavena vstupní budova se zázemím jak návštěvnickým, tak
zaměstnaneckým a technickým. Tato budova uspokojivě sloužila svému účelu až
donedávna, po roce 2000 však pomalu přestala vyhovovat jak kapacitně (podle
statistik ročně navštíví jeskyně kolem 200 tisíc návštěvníků), tak i technicky
a nastal čas vymyslet, co dál.
Správa jeskyní tak roku 2004 došla k rozhodnutí o
nahrazení stávající budovy novostavbou a uspořádala za tímto účelem
architektonickou soutěž. Zadání této soutěže počítalo s demolicí stávající
budovy, jejím nahrazením novostavbou, která by byla schopna uspokojit nejen
potřeby návštěvníků a zaměstnanců, ale i se vypořádat s nelehkým umístěním
pod skalním masivem, a vydržet tedy bez úhony pády kamenů. Ze soutěže vyšel
vítězně brněnský ateliér architektů Aleše Buriana & Gustava Křivinky. Projekt
byl nicméně pozdržen řešením financování, definitivně byl tedy zpracován až
v roce 2012. K realizaci se nakonec přistoupilo v letech 2014–2015,
aby mohl být nový objekt zpřístupněn na podzim loňského roku. Autoři,
architekti Aleš Burian a Gustav Křivinka, na projektu spolupracovali se
statikem Lukášem Loudilem, interiérové řešení vytvořila Daria Křivinková,
sadové úpravy okolí Eva Wágnerová.
Architekti museli vyřešit několik úrovní areálu a jejich
propojení – přístaviště lodní plavby pod úrovní přístupové cesty, přístup jak
zpět na cestu, tak i ke vstupní budově, kterou tvoří užitný suterén a
reprezentativněji vyhlížející přízemí, to vše se střechou konstruovanou tak,
aby vydržela pády balvanů. Nízkou, horizontálně akcentovanou stavbu přisadili
přímo ke skalnímu výběžku, část masivu přitom nápaditě zasahuje do interiéru.
Jako nejvýraznější prvek novostavby zvolili Burian a Křivinka lehce prohnutou
betonovou střechu přesahující samotnou hmotu budovy, kterou doplnili organicky
řešeným sloupořadím, v němž má každý sloup jiný sklon a zapojen je do něj
i strom „prorůstající“ kšiltem střechy. Boční stěnu, otočenou k přístavišti a
propojující obě podlaží, tvoří silná betonová stěna s otvory ve tvaru
listů. Kartáčovaný beton architekti zkombinovali s prosklenými stěnami
v dřevěné konstrukci, dřevěným obkladem části přízemí a kamenným obkladem
suterénu. Právě práce s jednoduchým objemem stavby v protikladu
k velmi živé kombinaci různorodého materiálu není v tvorbě Buriana a
Křivinky ničím novým – a to především u staveb v citlivém, často
historickém, kontextu. I tento jejich projekt, stejně jako např. dostavba
divadla v Čáslavi či pálavská Galerie vín Venuše, promyšlenými detaily i
strukturou materiálu citlivě reaguje na okolní prostředí. Jak křivka střechy či
řešení sloupořadí, tak i zvolený materiál a jeho textura korespondují s
přírodou kolem – vertikální dřevěný obklad části budovy, sklo, které celý
objekt činí transparentním a odlehčeným, i samotný beton, zcela samozřejmě
doplňující okolní skály. Výrazná organicky tvarovaná střecha určuje charakter
celé stavby a nese výše zmiňovaná technická a konstrukční specifika. Její
konstrukce je vícevrstvá, ukončená hlínou a kameny, čímž
i vizuálně plynule navazuje na skalní výběžek, který je součástí interiéru
stavby.
Hlavním prostorem interiéru je prosklená informační hala
přes celou hloubku budovy, v přízemí ji doplňují prostory přístupné
návštěvníkům, jako obchod se suvenýry či místnost s expozicí, kde
skleněnou stěnu z druhé strany doplňuje zmiňovaný skalní masiv, ale dále
také běžným očím ukryté zázemí zaměstnanců. Podél haly pak vede venkovní krytá
chodba ke vstupu do jeskyní. Suterénní prostory jsou drobněji členěné pro
zázemí jak zaměstnanecké, tak návštěvnické. Navazují na příchod od přístaviště,
které je pod úrovní přístupové cesty od Skalního mlýna. Právě nové pojetí
krytého přístaviště a úprava venkovního prostoru s lavičkami pro
návštěvníky byly taktéž součástí celého řešení projektu. Obé má minimalistický
funkční ráz, akcentuje tak dominantní postavení hlavní budovy a přirozeně ji
doplňuje.
Celkově je nová vstupní budova nejen funkčně a komfortem,
ale i esteticky oproti původní stavbě pro prostor přínosem. Umístěna
v ohybu cesty okamžitě poutá pozornost příchozích, aniž by se o to nějak
okázale snažila, a zároveň se stává nedílnou součástí okolního prostředí. Dalo
by se říci, že vychází z představy lehkého přístřešku v přírodě, a to
jak tvarem střechy a štíhlými, ledabyle rozhozenými sloupy v průčelí,
připomínajícími kmeny stromů, tak i dekorativněji řešenou boční stěnou, která
naopak celý objekt stabilizuje a ukotvuje na místě jako jakási paralela ke
skalním stěnám hlubokého údolí Punkvy.
Nová vstupní budova k jeskyním není jedinou novostavbou
náležící k areálu. Taktéž v loňském roce byl otevřen i tzv. Dům
přírody ve Skalním mlýně od architekta Pavla Pekára, sloužící jako
informačně-prezentační centrum Moravského krasu. I tento objekt hodně vychází
z kombinace přírodních materiálů, zároveň zčásti udržuje archetypální tvar
domu. Architekt nicméně nemusel reagovat tak úzce na okolní přírodu jako Burian
s Křivinkou, kontext je zde jiný než v úzkém hlubokém, magicky působícím
Pustém žlebu, a tomu odpovídá i forma a velikost objektu. Srovnání těchto dvou
soudobých staveb pěkně ukazuje, jak lze pojmout „architekturu v přírodě“ a že
východiskem je současným architektům především přírodní materiál.
Architektonickému duu Burian/Křivinka se objektem nového vstupu podařilo
vytvořit jakousi novou bránu Punkevních jeskyní, která plní úlohu přívětivého
útočiště pro návštěvníky a zároveň působí dojmem, jako by byla součástí údolí
odjakživa. Jde o velmi citlivý, kultivovaný a invenční zásah do chráněného
krajinného celku, který má potenciál přilákat do přírody nejen milovníky
krápníků, ale i moderní architektury.
Místo:
Vavřinec, okres Blansko
Generální
projektant: Architektonická kancelář Burian-Křivinka
Autoři: Aleš Burian, Gustav Křivinka
Spolupráce:
Lukáš Loudil – statika, Eva Wágnerová – sadové úpravy, Daria Křivinková –
interiér
Investor:
Správa jeskyní České republiky
Náklady:
61,5 miliónu Kč
Zastavěná
plocha: 582 m2
Obestavěný
prostor: 3875 m3
Hlavní
dodavatelé: Stavos Brno, a. s., JB Stavební, Brno
Projekt:
2004–2012
Realizace:
6/2014–10/2015
Foto: Filip Šlapal
Publikováno v časopise Stavba č. 3/2016, str. 34-35
Doplněno Stavbaweb:
Od 1. dubna jsou Punkevní jeskyně přístupné každý den.
Vstupenky do jeskyní si můžete rezervovat na telefonním čísle 516413575 nebo 516410024, e-mail: info@caves.cz.
Punkevní jeskyně
Související články:
Vstupní budova areálu Punkevních jeskyní 16.11.2016
Nové turistické centrum Punkevních jeskyní zahájí provoz v září 17.8.2015
Dům přírody a vstupní objekt do Punkevních jeskyní 25.2.2015
Nominované projekty České ceny za architekturu 15.6.2016
Stavbou roku jižní Moravy je mimo jiné vstupní budova jeskyní 25.4.2015
Stavba 3/2016
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,