Rodinný dům pro grafického designéra a jeho rodinu tvoří
exaktní bílý dvoupodlažní kvádr. Rodina si přála jednoduchý a funkční dům, kam
budou jezdit převážně na víkendy, ale někdy se zdrží déle. Zadání znělo: Do
domu se musí vejít několik tisíc knih, rádi bychom snídali na zahradě, pracovnu
určitě v prvním nadzemním podlaží a auto může stát před domem.
Projekt se vydal koncepcí hry s analogií bílého listu papíru, který si bude
rodina postupně sama vybarvovat svou prací a sbírkou umění svých přátel
výtvarníků (paní domu pracuje s porcelánem v zahradním ateliéru, syn se baví
fotografií).
Dům je uzavřený směrem do veřejného prostoru, avšak maximálně otevřený do
zahrady – jihozápadní orientace. Dominantu hlavního obytného prostoru probíhajícícho
přes dvě podlaží tvoří knihovna s vestavěným krbem a tři kruhové světlíky na
stropě. Knihovna slouží zároveň i jako prostor pro dřevěná polena nebo vitrína
pro práce paní domu. Světlíky přivádějí do domu více denního světla, zároveň
umožňují průhledy na hvězdnou oblohu z pohovek. Jejich počet tvoří analogii
členů rodiny žijících v domě. Petr je otevíratelný směrem na střechu, Šárka a
Eda jsou „napevno“. V prvním podlaží domu je kuchyně s jídelnou navazující na
hlavní obytný prostor, který je možné posuvnými dveřmi opticky oddělit. Dále je
zde prádelna, sklad a malá koupelna s WC. Celé podlaží je v přímém kontaktu se
zahradou a ovocnými stromy. Ve druhém nadzemním podlaží jsou dvě ložnice,
pracovna a druhá větší koupelna s originálními 3d reliéfními obklady, které
navrhla a vyrobila paní domu. Koupelna využívá integrovaný shoz prádla do prádelny
v prvním podlaží.
Stínění domu je řešeno exteriérovými screenovými roletami opticky ukrytými do
integrovaných kapes ve fasádě.
Autorská zpráva
Foto: Filip Šlapal
Autoři: hipposdesign – Radim Babák, Ondřej Tobola
Zastavěná plocha: 105 m2
Užitná plocha: 200 m2
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,