ZUŠ Zbiroh

Vize: V městečku Zbiroh sídlí Základní umělecká škola Josefa Vačkáře, ovšem v nevyhovujících prostorách zdejší základní školy, které jsou spíše provizorní a v rámci budovy ZŠ navíc fragmentované. Ambicí vedení ZUŠ je přestěhování školy do samostatné budovy, která bude splňovat provozní i reprezentativní nároky instituce, která svými výsledky a kvalitním vedením přesahuje rámec městečka i mikroregionu. Tomu nahrává situace objektu č. p. 123, který je v majetku města a je delší dobu bez využití. Svojí polohou v těžišti náměstí je pro danou náplň ideální. Může se stát jednou z hlavních veřejných budov koncentrovaných přímo v srdci města a posílit tak jeho integritu. Naváže také na sousedící objekt bistra, který je velmi citlivě zrekonstruovaný a podstatnou měrou zvyšuje prestiž zdejšího náměstí.

Místo: Pozemek je jako u všech domů na náměstí úzký a dlouhý, zakončený hospodářskou stodolou, kde je dnes zázemí technických služeb města. Tato koncepce vychází z dřívějšího zemědělského využívání s vazbou na zemědělské plužiny. Tomu také odpovídá charakter pozemku, který má směrem k objektu charakter hospodářského dvora, a dále od něj se stává venkovskou zahradou. V kombinaci s maloměstským rázem samotného objektu tak vzniká velmi rázovité prostředí venkovského vnitrobloku, s rostlou zástavbou, jejíž kouzlo je právě v utilitární nahodilosti a v množství nahuštěných různorodých prostor mezi ní.  Z tohoto uspořádání vychází zároveň potřeba respektovat soukromí sousedních zahrad, zejména proto, že jde o veřejnou budovu, což celkové pojetí koncepce respektuje. Stávající objekt č. p. 123 je částečně podsklepený, má dvě nadzemní podlaží a krom jedné místnosti nevyužitou půdu.

Východiska: V zadání byly provozní nároky určeny tak, že se v první stavební etapě zrekonstruuje stávající objekt č. p. 123, kam bude přesunuta většina učeben a provozní zázemí školy. V další etapě se na pozemku, který k objektu patří, vybuduje víceúčelový sál s foyer a skladovým sociálním zázemím. Rekonstruováním prostor chceme navodit pocit příjemně obytného prostředí s rodinnou atmosférou, kde se budou dobře cítit děti, učitelé i návštěvníci.

Prostorový návrh stávajícího domu č. p. 123: Stávající průjezd se v návrhu stává vstupní halou a místem pro kultivované čekání rodičů dojíždějících dětí. Zároveň díky němu vznikne filtrační předprostor pro lepší kontrolu bezpečnosti uvnitř objektu. Obě poschodí mají prostorovou dominantu velké místnosti, téměř sálu, umístěné symetricky na ose uličního průčelí. Přízemí obsahuje prostory vedení školy, učebny a sociální zázemí učitelů. V poschodí jsou umístěny hudební učebny pro individuální výuku, velká učebna pro skupinovou výuku a sociální zařízení žáků. Suterén bude po sanaci vlhkosti sloužit jako technické zázemí a prostor pro keramickou dílnu a pec. Nově vybudované podkroví v rámci stejné figury střechy bude obsahovat učebnu tance a literární a dramatické výchovy, která svou velikostí a polohou odpovídá velkým učebnám v nižších podlažích. Dále zde bude výtvarný atelier s charakterem půdního loftu, velkoryse prosvětleného ze severní strany. Blízko výtahu a schodiště je malé respirium otevřené do střechy. Na něj navazuje sociální a provozní zázemí, a schody do podkrovního patra (sklad hudebních nástrojů a not, sklad pro výtvarný atelier).

Výrazný interiérový prvek, jakým jsou eliptická okna ve schodišti, poukazující na původní charakter měšťanského domu, rozvádíme a nově umisťujeme. Jedno větší eliptické okno umisťujeme do zdi mezi průjezdem a sborovnou, kde umožňuje kontrolu nad vstupujícími do objektu a druhé menšího rozměru umisťujeme do výstupní části schodiště s netradičně tvarovanými klenbami. To umožňuje průhled do výtvarného ateliéru a zpět. V tomto prostoru schodiště, na poslední podestě, zvětšujeme stávající okno a umožňujeme sezení na parapetu s výhledem do krajiny a dvora.  Fasáda objektu směrem do náměstí se jemně změní pouze barevností a ve střeše přibudou střešní okna. 

Přístavba sálu: Přístavba hledá východiska v kontextu – snaží se skloubit poměrně velký půdorysný prostor sálu s komorním měřítkem pozemku. K tomu napomáhá jednak částečné zapuštění sálu do terénu svažité zahrady, tak i výškové uskočení zahradního průčelí. Zároveň je snahou odhalit skrytý potenciál tohoto prostředí širokou prosklenou stěnou navazující na jeviště. Celá přístavba se udrží v úrovni přízemí. Její zelená střecha je vlastně zvýšenou zahradou a slouží z části jako pobytová terasa, kterou od zahrady sousedního pozemku odcloňuje kompozičně významný motiv „paravánu“. Ten vyvažuje hlavní dominantu přístavby – část střechy se zvýšeným sklonem volně připomínající motiv koncertního křídla, která umožňuje přisvětlení i v hloubce sálu a zároveň člení příliš velkou plochu zelené střechy. Objekt pak plynule přechází do zahrady prodloužením stávající kamenné zdi, která opět  ochraňuje zahradu sousedního domu před rušivým vlivem veřejné budovy. Tomuto „odclonění“ by mělo maximálně napomoci i koncepční řešení zahrady, která se stala v navrženém sálu s prosklenou stěnou hlavním tématem. Ačkoliv není řešení zahrady součástí projektu, je naší ideou vtisknout jí venkovský charakter ovocnými stromy, ořešákem, apod. Na střeše přístavby ve spojení se starým domem vzniká v úrovni patra jakýsi dvorek a terasa s venkovní učebnou s tabulí a sezením kryté dřevěným paravánem. Oproti ovocné zahradě tak vzniká další specifický, komorní mikroprostor pro jiný druh aktivit, přičemž tento je přímo spojen se starým domem. Dalším výjimečným prostorem propojující starý dům a sál je foyer. Navazuje na vstupní halu (současný průjezd) a slouží jako předprostor sálu a zároveň jako malá galerie. Ve střeše je umístěn velký střešní světlík pro horní osvětlení. Provozní řešení návrhu umožňuje jak výlučné propojení sálu a výukových prostor, tak i použití sálu a foyer pro jiné veřejné akce, aniž by bylo nutno vstupovat do výukové části. Z foyer se prochází stranou okolo sálu širším průchodem do zahrady. Tento prostor osvětlený horními světlíky slouží současně jako back stage pro učinkující v sále a je přístupný jak ze sálu, tak přímo s jevištěm.

Pro nově navržený objekt přístavby je tedy příznačné maximální splynutí s prostředím zahrady (zelená střecha, co nejmenší výška kompenzující potřebnou velkou plochu, otevření sálu do zahrady), důstojné, klidné a civilní vyznění při zachování požadavku na reprezentativní a funkční prostor koncertního sálu. Materiály a povrchy: Hlavním materiálem a novou vloženou vrstvou je dřevo v přírodních odstínech – podlahy, dveře, vestavěné nábytky. Ve dřevě jsou navrženy i akustické podhledy a obklad sálu. Štukové kletované omítky jsou zamýšleny v přírodním odstínu bílé.

Objekt přístavby i stávajícího domu je navržen plně bezbariérově, pohyb mezi poschodími umožňuje nově vložený výtah, ostatní menší výškové rozdíly překonávají šikmé rampy, např. rampou je celý průjezd.
Autorská zpráva

Rekonstrukce a přístavba č.p.123 na ZUŠ Zbiroh
Místo stavby: Masarykovo náměstí 123, 338 08 Zbiroh
Investor: Město Zbiroh 
Autoři: Martin Kožnar / Martin Kožnar architekti, Tomáš Petrášek/ Debyt 
Spolupráce: Miroslav Bachura, Vojtěch Rada (vizualizace interieru)

Projekt na stránkách ateliéru Martin Kožnar Architekt najdete ZDE.