Vinařství Víno Dious v obci Horné Orešany koncem minulého roku dokončilo
interiér degustačního sklepa. Je jednoduchý, přesto nápaditý, moderní,
tvořený s citem pro tradice.
Okolí Smolenic je v mnohých oblastech poznamenané působením rodu
Pálffyů, kteří se zasloužili i o současnou podobu Smolenického zámku
pocházejícího z přelomu 19. a 20. století. Součástí pálffyovského
majetku byl i současný sklep vinařství Víno Dious, kde se kdysi
skladovalo víno pro pány ze Smolenického zámku. „Jeho historie sahá až do roku 1691,“ říká generální ředitel vinařství Ing. Branislav Fischer. „Z
toho roku pochází i nejstarší písemná zmínka o tomto sklepu. Původně
patřil Zichyům, ale když si Juraj Pálffy zrekonstruoval Smolenický
zámek, sklep odkoupil. Za komunistů prostor patřil místnímu zemědělskému
družstvu, které s ním zacházelo velmi nešetrně. Historické cihly,
kamenná čela, průčelí a sokly byly nahozené betonovou omítkou, která
vlivem vysoké vlhkosti zplesnivěla. My jsme sklep koupili roku 2008,
tedy v době našeho vzniku. Zrekonstruovali jsme ho a do roka
vyprodukovali naše první víno.“
Už název Víno Dious historicky odkazuje na lokalitu Orešan, která je také zdrojem révy pro produkci vína. „Druhým zdrojem je okolí Strekova,“ přibližuje Branislav Fischer. Vinařství ročně vyprodukuje více než 50 tisíc litrů vína. „Není
problém vyrobit větší množství vína. Složitější je to s jeho prodejem.
Konkurence každoročně roste a každý se chce prosadit.“ Víno Dious se
zaměřuje na tradiční slovenské odrůdy v čele s modrým portugalem, který
je zachovalou orešanskou odrůdou, jedinou v bývalém Československu.
K pýcham patří i bílé víno Devín, které na výstavě v Smolenicích ocenila
na výbornou i šlechtitelka této odrůdy paní Dorota Pospíšilová. Víno
Dious zároveň patří k několika slovenským vinařstvím, která se prosadila
i ve Spojených Státech, konkrétně na východním pobřeží v New Hamsphire.
Interiér s charakterem
Ze klepa s historickými cihlovými
klenbami se krátkou chodbou vstupuje do degustační místnosti, jejíž
interiér byl dokončen koncem minulého roku. Pozornost upoutá kompozice
3300 prázdných lahví od vína pod stropem. „ V návrhu jsme vycházeli z historie a génia loci, kompozice má evokovat hrozen vína,“ vysvětluje autor interiéru Ing. Radovan Rusnák. „Láhve
jsou jako bobulky hrozna, přičemž jsou v kruzích upevněné do klenby, ve
kterých je okrajová křivka nejnižší a každá další řada stoupá. Lahve
mají tři druhy barevných odstínů a jsou nasvícené LED technologií
s možností ovládání intenzity svetla.“
Dalším výraznou dominantou je centrální, pět metrů dlouhý stůl
z dřevěného masivu. Jeho konstrukce vychází z prvků konstrukce
historických lisů. Jeden takový je i v místnosti a pochází z roku
1871. Po stranách stolu je menší mobiliář, který částečně využívá
původních prvků – stolů a lavic. Podlahu pokryly velkoformátové
keramické dlaždice Random imitující kámen. Na stěnách interiéru je
nástěnná malba od pezinského výtvarníka Jána Vajsábla. Znázorňuje
panorama Horních Orešan a je složená ze dvou historických pohlednic.
Proto sépiová barevnost obrazu. Zadní stěnu interiéru tvoří kuchyňská
linka s chladicí skříní a v její blízkosti se nachází sochařský prvek –
kovová silueta elegantní dámy s vínem v ruce, na šatech má listy révy.
Podle návrhu Radovana Rusnáka ji zrealizoval zámečník Jozef Rajníc.
Miesto:
vinařství Víno Dious, Horné Orešany, Slovenská republika
Investor: Víno
Dious, s. r. o.
Autor:
Ateliér Rusnák, Ing. Radovan Rusnák
Realizace: jaro
2017 – podzim 2017
Autor
malby: Ján Wajcko Vajsábel
Zámečníci:
Jozef Rajníc, firma UKAZ
Užitková
plocha: 51,5 m2
Podlahová
krytina: keramická dlaždice Random, RAKO
Kapacita: 30 míst
text: ĽUDOVÍT PETRÁNSKY
foto: MIRO POCHYBA, STANO JENDEK
Pochybuji, že si dnes ještě někdo dobrovolně vybere dvojsklo...
O tom trojskle nepochybuji. Na to jsem rozhodnutý na 100%, aspoň v tom mám jasno na začátek. Ale vypadá to…
To tlumení zvuku je tam docela slušné, co tak koukám.
Mohu poprosit víc info co se týče stavby domu z těchto cihel prosím? Alespoň v nějaké skrácené verzi klidně 😁…
I to byl důvod, proč jsme si na stavbu domu vybrali právě cihly Heluz. Jasně, šlo hlavně o ty technické…