Navrhování svislých konstrukcí a využití vhodných typů produktů ze 
systému Ytong a Silka pro konkrétní typy nejčastějších projektů jsou 
předmětem zájmu řady statiků a projektantů. Profesionálové v oboru 
oceňují nejen prémiový stavební materiál, ale i prvotřídní služby ze 
strany výrobce těchto stavebních systémů. Mezi ně patří i praktické 
ukázky konstrukčních řešení při prostorovém ztužení objektů, při řešení 
rovnoměrného zatížení základů či správný koncepční návrh konstrukce a 
optimalizované řešení nosné konstrukce stavby.
Prostorové ztužení objektu
Nejčastěji se v této souvislosti
 myslí ztužující stěny, vnitřní nosné stěny a akustické dělicí stěny. I u
 jednoduchých staveb, jako jsou například přízemní rodinné domy, lze 
využít vhodné kombinace hutného a pórovitého materiálu. I u těchto 
staveb má z více důvodů smysl uvažovat o zařazení nosných a ztužujících 
stěn do návrhu – zajistí se tím jednak prostorová tuhost objektu a také 
můžeme dosáhnout lepšího akustického oddělení společenských prostor domu
 a místností patřících do intimní části domu. Tímto způsobem je vhodné  
řešit i akustické oddělení technické místnosti od ostatních částí domu. 
Návrh stěny z nosného materiálu může být výhodný také v případě, kdy 
potřebujeme zavěsit na stěnu technická zařízení nebo horní část 
kuchyňské linky. Tuto ztužující zeď lze navrhnout dvojím způsobem: z 
pórobetonových tvárnic Ytong v doporučené tloušťce alespoň 200/250 mm, 
nebo z vápenopískových tvárnic Silka v tloušťce 100 mm s přizdívkou z 
pórobetonu. Pokud nechceme ubírat cenný obytný prostor, lze také využít 
tvárnice Silka o tloušťce 150 mm. V interiéru tak lze těmito stěnami 
současně zajistit více praktických funkcí – zvýšit prostorovou tuhost 
domu, zvýšit nosnost příček a také zlepšit akustické vlastnosti 
jednotlivých místností v objektu. Rovněž osazení, resp. zavěšení 
technických zařízení a provedení technologických rozvodů bude v 
realizační fázi bez komplikací.
Rovnoměrné zatížení základů
Díky účelnému návrhu nosných a 
ztužujících stěn lze zabránit i nerovnoměrnému zatížení základů a tím i 
nerovnoměrnému sedání stavby. Eliminují se tak stavební poruchy v podobě
 vlasových trhlin ve zdech či případné problémy s deformací stěn v 
místech značného oslabení obvodových zdí u velkých okenních otvorů a 
prosklených stěn. Jedním z faktorů jsou například klimatické změny, 
zejména sucho, které se už objevuje na řadě míst naší republiky. To 
způsobuje nerovnoměrné vysychání zemin v podloží (ze zeminy mizí vodní 
báze a nahrazuje ji vzduch), a to může mít za následek nerovnoměrné 
sedání domu. Vznikají tak statické poruchy, se kterými jsme se dříve až 
tak často nesetkávali. A je velmi pravděpodobné, že vlivem počasí budou 
tyto poruchy čím dál častější. Při deformacích zdiva se u moderního 
zdiva používajícího tenkovrstvé spáry a větší formáty zdicích elementů 
neuplatní možnost dotvarování zdiva.
Někdy jsou důvodem pro zařazení nosných/ztužujících stěn i další 
důvody, které se samotnou statikou přímo nesouvisejí, například potřeba 
zabránit přehřívání domu v letním období. Lehké konstrukce totiž nemají 
dostatečnou tepelnou setrvačnost a v létě se tak domy vyzděné lehkým 
nosným jednovrstvým zdivem mohou rychle přehřívat. Proto potřebujeme do 
konstrukce zařadit těžké materiály. Je to jeden z příkladů, ilustrující 
skutečnost, že někdy je vhodné zařadit do konstrukce staticky únosné 
zdivo, i když primárně není konkrétní stěna staticky zatížena.
Správný koncepční návrh konstrukčního řešení
U současných 
nosných konstrukčních systémů vícepodlažních zděných staveb se používá 
podélný a příčný nosný systém (včetně jejich kombinace), přičemž 
častější je u současných objektů příčný nosný systém. Důvodů je více – 
jedním z nich jsou změny architektonického výrazu objektů, vývoj 
stavebních materiálů a v důsledku toho také změny v konstrukčním řešení 
objektů. V současnosti je příčný nosný systém frekventovanější, neboť 
také lépe odolává horizontálnímu zatížení, tj. zatížení větrem, které se
 výraznější měrou samozřejmě uplatňuje při návrhu vícepodlažních 
objektů. Dalším klimatickým zatížením, které je nutné při návrhu 
zohlednit, je zatížení sněhem. Pro oba typy klimatického zatížení je 
potřeba (při zpracování výpočtu) znát umístění stavby a morfologii 
terénu. Při stanovení obou typů zatížení se používají klimatické mapy, 
tj. mapa sněhových a mapa větrných oblastí. Dalším uvažovaným druhem 
zatížení je samozřejmě zatížení užitné a zatížení vlastní tíhou.
Zajímavé výsledky přináší srovnání různých typů zdiva z tvárnic Ytong
 a Silka u typických částí konstrukce vícepodlažního domu. Z nich 
například vyplývá, že ekonomicky efektivní návrh zdiva pracuje se zdivem
 odstupňovaným po určitých výškách. Odstupňování může být jak v tloušťce
 zdiva, tak v jeho pevnosti, a případně i v druhu zdiva – tj. jestli 
bude zdivo z hutného vápenopísku, nebo z pórobetonu. Rovněž se – zejména
 u vícepodlažních objektů – ukazuje jako výhodné navrhovat kombinovaný 
konstrukční systém, tj. spojení příčného a podélného nosného systému. 
Kombinovaný nosný systém s použitím různých stavebních materiálů 
(například stěny kolem schodiště a výtahová šachta bývají zpravidla 
navrženy ze železobetonu) bývá po stránce konstrukční, ale i z hlediska 
řešení dalších požadavků (např. protipožárních) výhodný. U štítových 
stěn se zase s výhodou uplatní pórobetonové tvárnice Ytong s dobrými 
tepelnětechnickými parametry. Pro vnitřní nosné stěny je výhodné 
navrhovat tvárnice Silka z hutného vápenopísku s výbornými akustickými 
parametry, případně lze – pro zrychlení realizační fáze – využít 
velkoformátové tvárnice Silka Tempo. 
Časté chyby při navrhování stavebních objektů z konstrukčního hlediska
Chybou,
 která se mnohdy objevuje ve stavebním řešení, jsou předpokládané malé 
tloušťky stavebních konstrukcí – ať už svislých (tj. zdí), nebo 
vodorovných (stropních). U rodinných domů se často objevují neekonomická
 řešení pracující mnohdy se zbytečně velkými rozpětími stropních 
konstrukcí. Objevují se také nesprávné návrhy nosné konstrukce domu, 
například u dvoupodlažního rodinného domu se pracuje s oslabenou nosnou 
stěnou nebo v přízemí chybí nosná stěna podepírající obvodovou stěnu 2. 
NP domu. Někdy je návrh konstrukce zmatečný nebo vede ke komplikovaným 
detailům. Za chybu lze považovat i nevhodné a nevyvážené využití 
stavebních konstrukcí z hlediska pevnosti – viz srovnání různých typů 
zdiva z tvárnic Ytong a Silka u různých částí konstrukce domu.
Optimalizované řešení nosné konstrukce stavby
Za 
optimalizované lze považovat takové řešení, které se neomezuje pouze na 
vlastní konstrukční návrh, ale vnímá nosnou konstrukci domu v 
souvislostech. Častou chybou je právě oddělení stavebního návrhu a nosné
 konstrukce – správný přístup je takový, kdy stavební část vždy obsahuje
 i řešení nosné konstrukce. Ekonomicky výhodné jsou ty projekty 
rodinných a bytových domů, které nepracují s velkými rozpětími stropních
 konstrukcí (sedm metrů a více). Do kategorie optimálně připravených 
návrhů patří i ty projekty, které jsou vyvážené z hlediska míry využití 
stavebních prvků z pohledu jejich namáhání.
podle podkladů společnosti Xella CZ
 					
										
				
				
			
                                    










     
 
 
 





Pánové, děláte mi radost. Světlíky, jako na Vinohradech a split level v garážích, jako pod Dostavbou národního divadla. Děkuji
Tak do toho rozhodně jděte. Určitě nebudete litovat ;)
Dost uvažujeme o tom smaltovaném skle.
Jde o tiskovou zprávu T-mobile. Kasá se tedy ten, kdo si zasmluvnil jméno arény a kdo má průraznější PR. :-)…
Snad jsem to někde prehledl, aneb kdy dospějeme k tomu, ze se ocení a zmíní i ten, kdo stoji za…