Historie
jedné z moderních brněnských dominant se začala psát již v roce 1838.
Do rodiny postřihače sukna Johanna Wanniecka se 18. července toho roku
narodil syn Friedrich. Tehdy ještě nikdo netušil, že o 27 let později tento muž
založí továrnu a určí tím ráz, který si v okolí ulic Úzká a Trnitá
zachová Brno dodnes v podobě nákupní Galerie Vaňkovka. Základy
nejnavštěvovanějšího brněnského nákupního centra byly položeny před 155 lety,
dne 21. března 1865. Samotná Galerie Vaňkovka pak letos v březnu
slaví 15 let.
Dne
2. prosince 1864 zakoupil mladý podnikatel Friedrich Wannieck spolu se svým
společníkem Philipem Jellinkem dům se zahradou na adrese Trnitá 21. O necelé
čtyři měsíce získali pro svou firmu Wannieck a Phil. Jellinek povolení ke
stavbě strojních dílen sestávajících ze slévárny, kuplovny, hnacího parního
stroje, kotelny a montážních dílen. S nabytím povolení k provozu
v červnu téhož roku navazuje Wannieck spolupráci s cukrovarníkem
Juliem Robertem, synem majitele cukrovaru v Židlochovicích.
Když
v roce 1806 Napoleonova kontinentální blokáda zabránila dovozu mimo jiné třtinového
cukru, začaly cukrovary usilovat o co nejrychlejší rozvoj technologií
k získávání cukru z řepy. Jako revoluční se ukázala metoda difúze,
kterou po letech bádání vyvinul právě Julius Robert. Roku 1866 dala Robertova a
Wannieckova spolupráce vzniknout vůbec prvnímu difuzéru na světě. O Wannieckovu
výrobu cukrovarnického zařízení po tomto úspěchu rázem projevili zájem také
v cizině, v roce 1867 byla nová technologie zavedena v celkem 27
cukrovarech po celé Evropě. Spolupráce s Robertem se stala Friedrichovi
Wannieckovi osudnou nejen v životě profesním, ale i v soukromém.
V roce 1868 se Robertova sestřenice Victoria von Robert stává paní
Wannieckovou.
Továrna
v rukách vizionáře Wanniecka prosperovala
Po
odchodu Philipa Jellinka do Ruska 20. prosince 1868 se stal Friedrich Wannieck
sám vlastníkem celé továrny. Pod jeho vedením se nadále rozšiřoval výrobní
program i samotný areál. Továrna sklidila v následujících letech řadu
obchodních, ale i společenských úspěchů a uznání. O necelých deset let později,
v roce 1887, již Wannieck zaměstnával na 250 dělníků. S příchodem
technického ředitele Edmunda Gamse firma navázala výhradní spolupráci se
švýcarskou společností bratří Sulzerových na výrobu parních kotlů. Mezi lety
1888 a 1889 továrna opět nabyla na objemu – postaveny byly administrativně
správní budova při ulici Zvonařka, sklad, nový tovární komín vysoký 36 metrů, tehdy
nejvyšší v Brně, a byla zahájena stavba nové kotelny.
V roce
1890 byla prohloubena spolupráce se švýcarskou firmou bratří Sulzerů právní přeměnou
Wannieckova závodu na komanditní společnost. Veřejnými společníky se vedle Friedricha
Wanniecka stali také obchodní ředitel August Hněvkovský a technický ředitel Edmund
Gams. Získané prostředky byly použity ke stavbě montážní haly, nové slévárny a
vybudování vlečky. Dne 22. dubna 1890 byl položen základní kámen obou hal a v červnu
1891 byla stavba dokončena. Pod vedením Edmunda Gamse byla Vaňkovka připravena
na další růst kapacity výroby. Kromě stále zdokonalovaných parních strojů
reagovala na aktuální poptávku pohotovým konstrukčním vývojem a výrobou dalších
strojních zařízení pro rozvíjející se obory.
Zdravotní
stav nedovolil v úspěchu pokračovat
V roce
1897 se Edmund Gams ze zdravotních důvodů vzdal svého postu technického ředitele.
Rovněž dvaašedesátiletý Friedrich Wannieck již nechtěl – i kvůli svému věku – dále
vést rostoucí podnik a netroufal si ho řídit ani jeho syn Friedrich Oskar.
Firma bratří Sulzerových nemohla v roce 1900 vedení závodu taktéž převzít.
Podnik, který se po třicet let úspěšně rozvíjel, tak ztratil koncem 19. století
svoji dynamiku. Dne 18. dubna 1901 byla proto
zahájena fúze s První brněnskou strojírnou (PBS), která byla dokončena 11.
ledna 1902.
Ztrátu
samostatnosti nahradil velmi perspektivní výrobní program. Ředitelé PBS Ludwig
Augustin Lohnstein a August Hněvkovský se rozhodli původní Wannieckovu továrnu
rozšířit a zahájit zde výrobu parních turbín podle právě získané licence od
anglické firmy Parsons. V celém období 1903–1929 bylo ve Vaňkovce vyrobeno
celkem 722 parních turbín o celkovém výkonu 1 135 MW, více než polovina z nich
byla exportována do řady zemí ve východní Evropě i na Balkán.
Rok
1927 je pro bývalou Wannieckovu továrnu smutným rokem. Osm let po smrti
podnikatele Wanniecka je rozhodnuto o likvidaci nevyhovující továrny. Zařízení,
výroba i zaměstnanci jsou přesunuti do areálu PBS na ulici Olomoucká, od roku
1930 je areál Vaňkovky uzavřen. V roce 1936 jej kupuje Česká zbrojovka
Brno. Až do roku 1967, kdy se Vaňkovka stala závodem společnosti Zetor Brno,
vystřídala několik majitelů. Zetor Brno mezi lety 1985 a 1990 přistoupil
k útlumu výroby a jejímu převedení do nového areálu v Líšni. Dne 29.
října 1990 byla vyhlášena stavební uzávěra, která trvala až do konce roku 1994.
Naděje pro
Vaňkovku
Nová
naděje začala Vaňkovce svítat v roce 1992, kdy byl areál strojírny a
slévárny ministerstvem kultury prohlášen za národní památku. V roce 1994
pak ve snaze o zachování areálu, který tou dobou již 130 let platil za
neodmyslitelnou součást Brna, vznikla Nadace Vaňkovka. Od září téhož roku se
Vaňkovka začala pozvolna měnit v kulturní centrum.
O
více než pět let později byl, také díky činnosti nadace, areál Vaňkovky po
náročné privatizaci definitivně převeden do vlastnictví města Brna. Krátce nato
představuje městu svůj záměr výstavby obchodně-společenského centra firma ECE.
Následují tři roky intenzivních jednání, které na podzim roku 2003 vyústí ve
stavební povolení projektu nákupního centra. Po roce a půl je 23. března
2005 slavnostně otevřena Galerie Vaňkovka.
Centrum,
do něhož každý den zavítá na 40 000 návštěvníků, se za 15 let svého fungování
stalo nedílnou součástí města Brna, zejména jeho takzvaného Jižního centra.
Rychlý rozvoj lokality započal právě revitalizací brownfieldu, který na místě
bývalé továrny postupně vzniknul. Galerie Vaňkovka je centrum, jež ctí odkaz
podnikatele Wanniecka nejen svým jménem, ale také zachováním genia loci
i tím, že se – stejně jako před 155 lety Friedriech Wannieck – snaží svým
přístupem udávat trendy. Ať už v Brně, či v rámci celého
jihomoravského regionu.
O
Galerii Vaňkovka Brno
Galerie Vaňkovka Brno je obchodní centrum
v Brně, které bylo otevřeno v roce 2005. Nachází se na místě bývalé
továrny, kterou v roce 1865 založil rakousko-uherský podnikatel Friedrich
Wannieck. Galerie Vaňkovka Brno patří do portfolia německé společnosti ECE.
V současnosti se zde nachází přes 130 obchodních jednotek na prodejní
ploše větší než 37 tisíc metrů čtverečních. Průměrně sem denně zavítá téměř 40
tisíc návštěvníků.
Dne 23. března 2020 oslaví Galerie Vaňkovka Brno 15
let od svého otevření.
tisková zpráva
Doplněno Stavbaweb:
Autorem projektu přestavby Galerie Vaňkovka je ateliér Architekti Hrůša & spol., Ateliér Brno
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,