PLZEŇ ZELENÁ A MODRÁ

V posledních letech je v ulicích (nejen) Plzně stále tepleji. V souvislosti s tím se stává velmi aktuálním téma adaptace měst na změnu klimatu a tzv. zeleno-modrá infrastruktura. Zabývat se jím bude i přednáškový cyklus „PLZEŇ ZELENÁ A MODRÁ“ pořádaný spolkem Pěstuj prostor. První část série, s podtitulem „Město a změna klimatu“, proběhne ve středu 10. června 2020 od 18 hodin v Papírně Plzeň. Se svými příspěvky vystoupí klimatolog a meteorolog Radim Tolasz, environmentální ekonom Tomáš Baďura a zástupkyně Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně Kristýna Zýková.

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC)* vydal v uplynulých letech tři zvláštní zprávy. První z nich (Oteplení o 1,5 °C z října 2018) zvedla vlnu aktivismu nejen ve světě, ale i v Česku. Aktuálního vývoj změny klimatu potvrdily i zprávy o využívání půdy (Změna klimatu a půda ze srpna 2019) a o oceánech a ledovcích (Oceán a kryosféra v měnícím se klimatu ze září 2019). I přes velký objem nových i staronových informací o změně klimatu pořád existují snahy o jejich zpochybňování. Je správné, že věda vyvolává diskuse a skepsi, je však těžko pochopitelné, když tato skepse popírá základní fakta. Měli bychom se posunout o úroveň výše a začít konečně diskutovat o možných, logických a proveditelných opatřeních, která antropogenní změnu klimatu zmírní a pomohou nám s adaptací. Není čas panikařit, měli bychom jednat. Toto stále aktuálnější téma přiblíží ve svém příspěvku Fakta a čísla o změně klimatu (u nás i ve světě) klimatolog a meteorolog Radim Tolasz, který od roku 2014 Českou republiku v IPCC zastupuje.

Do jaké míry může současné vědecké poznání pomoci (sociálně a ekonomicky optimální) adaptaci měst ke změně klimatu? Jakou ekonomickou hodnotu má park či stromořadí ve veřejném prostoru? Jak porovnat investice do „zelené“ vs. „šedivé“ infrastruktury? Přednáška environmentálního ekonoma Tomáše Baďury s názvem Ekonomický a sociální rozměr adaptačních opatření na změnu klimatu se pokusí nastínit, jak věda může pomoci na tyto otázky odpovědět, a specificky se zaměří se na to, jak sociální vědy spolu s vědami přírodními mohou formovat městské plánování a zohlednit v rozhodovacích procesech ekonomické a sociální hodnoty plynoucí z městské zeleně.

Na závěr přednášky Kristýna Zýková z Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně nastíní vznik a povahu opatření, která jsou součástí strategie adaptace města na klimatické změny.

————————

Radim Tolasz
Český klimatolog a meteorolog. V roce 1987 vystudoval fyzickou geografii na brněnské universitě. Od roku 1986 pracuje pro Český hydrometeorologický ústav postupně jako technik oddělení režimových informací (1986–1990), vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie na pobočce v Ostravě (1991–1996), vedoucí oddělení klimatické databáze (1997–2002), náměstek ředitele pro meteorologii a klimatologii (2003–2011) a vedoucí oddělení klimatické změny (2012–dosud). Kromě mnoha odborných článků byl také editorem Atlasu podnebí Česka (Praha a Olomouc 2007, ISBN 978-80-86690-26-1 ). Je expertem Světové meteorologické organizace (WMO) pro klimatická data a databáze, českým zástupcem ve Skupině pro pozorování Země (GEO) a v Mezivládním panelu pro změny klimatu (IPCC). Externě vyučuje na Ostravské univerzitě (od roku 1991).

Tomáš Baďura
Enviromentální ekonom, zabývající se tím, jak lze ekonomicky kvantifikovat vztahy mezi přírodou a lidskou společností. V současné době pracuje jako vědecký pracovník v Ústavu výzkumu globální změny Akademie Věd ČR (CzechGlobe) a jako Senior Research Associate na Centre for Social and Economic Research on the Global Environment ve Velké Británii, kde získal doktorát.

————————

Druhý díl cyklu nazvaný „Voda ve městě“ se uskuteční ve čtvrtek 25. června 2020 od 18 hodin v areálu Plzeňského Prazdroje, v zahrádce konferenčního centra Secese. S přednáškami věnovanými hospodaření s vodou (nejen) ve městě vystoupí hydrobiolog Jindřich Duras a hydrolog Jan Kopp. Třetí, závěrečná část série s podtitulem „Krajina ve městě“ proběhne za účasti krajinářské architektky Kláry Salzmann a krajinného ekologa Jana Richtra ve středu 8. července 2020 od 18 hodin v komunitní zahradě PěstírnaDEPO (v areálu DEPO2015).

————————

Přednáškový cyklus připravuje spolek Pěstuj prostor, z. s. za podpory města Plzně, Ministerstva kultury ČR, Nadace české architektury, Nadačního fondu Zelený poklad a Státního fondu kultury. Chce jím podporovat a rozvíjet zájem místní odborné i širší veřejnosti o architekturu a vystavěné i krajinné prostředí města.

————————

* Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC – Intergovernmental Panel on Climate Change) je vědecký mezivládní orgán, který byl založen v roce 1988 k vyhodnocování rizik změny klimatu dvěma organizacemi OSN – Světovou meteorologickou organizací (WMO) a Programem OSN pro životní prostředí (UNEP). Posláním IPCC je poskytovat komplexní vědecké posouzení současných vědeckých, technických a sociálně-ekonomických informací z celého světa o nebezpečí klimatických změn způsobených lidskou činností, o jejich potenciálních environmentálních a sociálně-ekonomických důsledcích a o možnostech přizpůsobení se těmto důsledkům nebo o možnostech zmírnění jejich účinků.

Více informací je také na webu Pěstuj prostor a v události na Facebooku, případně na facebookovém profilu Pěstuj prostor.

tisková zpráva