Chytré Líchy

Modelový příklad chytrého a udržitelného typu moderní výstavby. Takovým způsobem lze charakterizovat připravovanou čtvrť Líchy, která vyroste v Židlochovicích na Brněnsku. Kombinovat má nejnovější ekologické a smart technologie spolu s prvky sociálních inovací podporující dobré sousedské vztahy. Na projektu čtvrti Líchy aktuálně pracuje multioborový tým v čele se starostou Židlochovic. Samotná výstavba unikátní čtvrti by měla začít koncem příštího roku, první Vánoce by tu obyvatelé mohli oslavit v roce 2023.

Místo původně plánované běžné komerční výstavby vznikne v severní části Židlochovic na 3,3 hektarech unikátní ukázková chytrá čtvrť Líchy. „Půjde o respektující a přívětivé prostředí pro lidi napříč generacemi i sociálním postavením, které vychází vstříc jejich potřebám. Počítá s plnou odpovědnost všech obyvatel vůči přírodě a jejím proměnám, ale i aktivním zapojením občanů do dalšího vývoje jejich bydliště. Rádi bychom pomocí tohoto atraktivního projektu udrželi mladou generaci v obci, ale i přilákali chybějící profese, jakou jsou například lékaři, učitelé a další odborníci, “ říká starosta Židlochovic Jan Vitula.

Projekt má od začátku vycházet vstříc jak židlochovickým starousedlíkům, tak potenciálním obyvatelům nové čtvrti. „Přípravu projektu proto již průběžně projednáváme s vedením města i občany, kterých se tematika chytré výstavby týká. Unikátnost tohoto projektu spočívá v tom, že se na něm od začátku na návrhu podílí multioborový tým, který zastupuje všechny aspekty projektu – technický, sociální i environmentální,“ vysvětluje Vitula. Tvůrci proto věří, že se díky tomuto přístupu podaří vymyslet komplexní progresivní řešení, které bude vzorem nejen pro další rozvoj Židlochovice, ale poslouží také jako inspirace pro další města.

Důraz na životní prostředí
Velký důraz bude v Líchách kladen na téma udržitelnosti a ochrany přírodních zdrojů. „Je potřeba myslet dopředu a počítat například se změnou klimatu a s vysycháním krajiny. S využitím moderních řešení tak chceme například pracovat se zadržováním a využíváním dešťové vody v lokalitě,“ popisuje Jan Bárta z Centra pasivního domu, které je partnerem projektu. „Plýtvání vody omezí také oddělené rozvody na pitnou a užitkovou vodou, aby se pitná voda nevyužívala zbytečně na závlahu veřejné zeleně nebo splachování toalet. Pokud již při projektování zapojíme do budov například domácí čistírny vody, urychlíme dočištění a navrácení vody zpět do oběhu v lokalitě. Obecně chceme dosáhnout úspory 50 % pitné vody spotřebované na území a 50 % odpadní vody odváděné z území. Z hlediska energetiky pak chceme dosáhnout uhlíkové neutrality v oblasti spotřeby energie pro provoz budov“ doplňuje Bárta.

Kvůli co nejvyšší soběstačnosti čtvrti projekt počítá také s využitím inteligentní silové elektrické a komunikační sítě, která dokáže operativně reagovat a přizpůsobovat se energetickým potřebám infrastruktury i jednotlivých domácností. To povede nejen k maximální optimalizaci, ale především k významné úspoře nákladů i zdrojů. Princip smart grid totiž stojí na vzájemné obousměrné komunikaci mezi výrobními zdroji elektrické energie a spotřebiči o okamžitých možnostech výroby a spotřeby energie.

Pestré a sociální řešení
Projekt spolufinancovaný německou nadací Deutsche Bundesstiftung Umwelt chce do Židlochovic přilákat například mladé rodiny, zahraniční odborníky nebo specifické profese, jako jsou lékaři, kteří by pro obec byli velkým přínosem. V projektu se navíc počítá i s obecními nájmy potřebným – rodičům samoživitelům či soběstačným seniorům a seniorkám.

Podle socioložky Lucie Galčanové Batista z Fakulty sociálních studií Masarykovy Univerzity v Brně, která je členkou projektového týmu, má v Židlochovicích vzniknout zelené, pestré a sociálně citlivé řešení, nikoli do sebe uzavřená komunita. „S tvořením sociálních vazeb mohou pomoci například komunitní setkání u veřejných grilů, ve sdílených veřejných sadech či zahradě. Společné prostory ale mohou dát vzniknout například také co-workingovému zázemí nebo dílnám. Vše vyjde až z konkrétních potřeb obyvatel,“ říká Galčanová Batista. Vedle technologických inovací tak podle ní projekt počítá i s inovacemi sociálními, například s prvky sdíleného bydlení. „Ty mají podpořit pozitivní vztah nových obyvatel k místu a přispět k budování dobrého sousedství,“ doplňuje socioložka.

Klíčové moderní technologie
Součástí čtvrti budou smart technologie přímo propojené se zástavbou a environmentálními prvky tak, aby bylo vše v souladu a vytvářelo příjemné prostředí pro život. „Digitalizace části města, chytré veřejné osvětlení, které omezuje světelný smog, či monitoring parkovacích míst – to všechno je potřeba plánovávat s ohledem na jejich využití v konkrétní lokalitě, ale také v závislosti na sociálních, ekonomických a politických podmínkách a možnostech,“ zdůrazňuje architekt Pavel Jura.

Výsledná čtvrť má podle něj má být svým přístupem a řešením vzorem pro další obce v Česku i v Evropě, které by se chtěly inspirovat. O výjimečném potenciálu Lích svědčí i fakt, že tento projekt byl ve střední a východní Evropě jediný, který podpořila významná německá agentura Deutsche Bundesstiftung Umwelt.V současné době se připravuje studie proveditelnosti, která doporučí nejlepší technická řešení projektu. Na ni naváže variantní zpracování urbanistického řešení. Samotná stavba čtvrti by pak měla přijít na řadu koncem příštího roku.
tisková zpráva

Doplněno Stavbaweb:
Architektonická soutěž na podobu čtvrti bude vyhlášena na podzim letošního roku.