Akademie věd zahajuje jubilejní rok mecenáše Josefa Hlávky

Akademie věd v pátek zahájí koncertem České filharmonie Jubilejní rok Josefa Hlávky. Od smrti tohoto architekta, stavitele a mecenáše české vědy, umění a vzdělanosti uplyne letos 11. března sto let. Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) zařadila tento den mezi letošní světová kulturní výročí.

Program Hlávkova roku nabízí konference o architektuře v České republice, o financování vědy a budoucnosti českých nadací, cykly přednášek o Hlávkovi, slavnostní odhalení jeho busty v Národním muzeu, koncerty, workshopy, výstavy. Česká národní banka vydá stříbrnou pamětní minci. Podrobně bude program představen na čtvrteční tiskové konferenci. Jubilejní rok připravily společně Akademie věd ČR a nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, kterou architekt založil v roce 1904 a odkázal jí veškerý svůj majetek. Organizátoři ke spolupráci přizvali mnoho dalších institucí, například Univerzitu Karlovu, České vysoké učení technické, Národní muzeum, Národní galerii nebo Českou filharmonii. Hlávka (1831 až 1908) byl jedním z nejúspěšnějších českých podnikatelů druhé poloviny 19. století, významným architektem, stavitelem, zakladatelem, iniciátorem a prvním prezidentem České akademie pro vědy, slovesnost a umění, předchůdkyni nynější Akademie věd. Tvůrčí činnost architekta a stavitele Hlávky obohatila kulturní dědictví národů České republiky, Rakouska a Ukrajiny. Ve Vídni postavil podle projektu architektů Eduarda van der Nülla a Augusta von Siccardsburga Dvorní operu. Stavěl i projektoval také kostely, paláce, muzea, školy, obchodní i činžovní domy. Za své aktivity se mu dostalo mnoho poct a vyznamenání. Získal například druhou hlavní cenu za architekturu na světové výstavě v Paříži. V Praze Josef Hlávka projektoval a postavil budovu Zemské porodnice, komplex domů ve Vodičkově ulici a prosadil i investoval stavbu studentských kolejí, které mají jeho jméno. Po velké povodni v Praze, kdy se v roce 1890 zřítila část Karlova mostu, prosadil projekt jeho obnovy do původní podoby z doby Karla IV.    

Zdroj: Zpráva ČTK, 2. ledna 2008