Ústav pro studium totalitních režimů v čele s historikem Jakubem Jarešem nás oslovili se záměrem vybudovat ve Věži smrti expozici, která bude prvním krokem k důstojnému zpřístupnění této památky. I přes skromný rozpočet pracuje expozice s prostorovým zážitkem a vypráví příběh napříč celou budovou. Expozice je intervencí do neutěšeného stavu památky.
Po vstupu do haly je průhled zakryt velkým válcem s pootevřeným vstupem. Budoucnost je nejistá. Nevidíte, jak tento příběh bude pokračovat. Vnitřek válce přináší pocit uvěznění a pohled do tváří bývalých politických vězňů – ve formě jejich vyšetřovatelské identifikační fotografie.
Z uvěznění vede pouze jediná cesta, do haly Věže smrti. Před návštěvníkem se rozprostře rozsáhlý prostor s pravidelnou řadou sloupů, symbol nekonečných dní práce v uvěznění. Při průchodu návštěvník sbírá faktické informace o důvodech i podrobnostech smutné historie.
Prostor narušuje výrazný černý tubus. Průchod nastoluje očekávání, napětí, úzkost. Na konci cesty se otevírá vysoký prostor v přízemí Věže smrti. Pohled vzhůru, pieta, zastavení, zamyšlení, jedna osamocená židle pro odpočinutí. Atmosféru dokresluje zvuková nahrávka vyprávění pamětníka.
Na příběh historie se z poslední části haly dívají svědci, les panelů symbolizujících pamětníky.
Na některých návštěvník objeví osobní výpověď, jiné jsou tiché a prázdné. Paměť mizí.
Autorská zpráva
Foto: Petr Moschner
Ateliér: Studio COSMO
Ateliér: Studio COSMO
Rok realizace: 2022
Autoři: Tereza Kabelková, Jiří Kabelka
Historik: Jakub Jareš
Grafika: Adéla Vorbová
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,