Revitalizace brněnského brownfieldu

Areál Vlněna od Studia Acht postupně roste v místě bývalé textilní továrny, která byla určena k demolici. V původně zanedbané lokalitě Brna vzniká živý areál, který poskytuje kancelářské zázemí i obchody, restaurace a kavárny.

Po dokončení druhé etapy výstavby se navíc otevírá cesta ke skutečné polyfunkci komplexu Vlněna. Ve třetí etapě vznikne necelých 300 bytů se zázemím a dalšími službami, k nimž patří i wellness a plavecký bazén. Administrativní komplex Vlněna se nachází jižně od historického centra Brna a sousedí s významnou komunikační osou centrum města – Hlavní nádraží – Galerie Vaňkovka – autobusové nádraží Zvonařka. Nachází se v zastavěném území městského bloku o ploše cca 40 tisíc m², který je vymezen ulicemi Dornych, Přízová a Mlýnská. Východní hranici areálu tvoří Svitavský náhon.

Již od první etapy je areál maximálně otevřený veřejnosti. Mezi novými budovami vznikl volně přístupný park se vzrostlými stromy i komunitní zahradou. Zatímco zde zeleň stále doprovází spíše městský charakter areálu, ve třetí etapě se nálada veřejného prostoru proměňuje a stane se klidnějším a tišším. Nově vznikající vnitroblok by měl mít ještě přírodnější charakter s velkou vodní plochou. Zvolna se mění také role této lokality v kontextu města Brna. Prvním úkolem při transformaci brownfieldu bylo propojit areál s centrem města a představit jej místním jako tranzitní oblast mezi brněnským centrem a průmyslovější částí města (v kontrastu s původním areálem továrny, který byl veřejnosti uzavřený). Rozvoj a dozrávání lokality nyní přináší i další funkce, které umožňují, aby tudy lidé pouze neprocházeli, ale také skutečně pobývali.

Základní osa areálu kopíruje severojižní směr. Je rovnoběžná s ulicí Přízovou a propojuje ulici Dornych s Mlýnskou přibližně středem celé lokality. Podél této osy jsou proti sobě rozmístěny základní hmoty celého konceptu – budovy A, B, C na východě a budovy F, G, H na západě. Budova I funguje v koncepčním návrhu Vlněny jako kloub – zatímco v první etapě konverze bylo důležité rozšíření ulice Přízové a navázání na pozemky směrem k Ponávce a Mlýnské ulici, budova I jednoznačně přivádí Vlněnu na Dornych. Setkává se zde rovněž druhá a třetí etapa výstavby areálu Vlněny.

Třetí etapa výstavby se otevírá do nové, intimnější části areálu, kde bude naplněna polyfunkce. Budova K bude sloužit primárně jako kancelářské prostory, avšak s nezanedbatelným obchodním parterem. Budovy X a Y jsou navrženy jako komunitní bydlení pro studenty a mladé profesionály. V budově Y navíc najdeme i wellness s bazénem.

V roce 2018 byly dokončeny budovy podél Přízovy ulice (F, G, H), následně byly v roce 2019 uvedeny do provozu další budovy společně se zrekonstruovaným Bochnerovým palácem, který je jedinou budovou, jež se zachovala z areálu původní textilní továrny. Necelých 65 metrů vysoká budova I byla dokončena v roce 2024, budovy K, X a Y jsou aktuálně ve výstavbě. S jejich stavbou na severní hraně ulice Dornych se komplex uzavře a měl by plně fungovat jako svébytná městská čtvrť. Dornych pak nabyde podoby městského bulváru osazením budov odpovídajícího měřítka s výrazným poměrem služeb a obchodů v uliční frontě.

PŮVODNÍ TEXTILNÍ TOVÁRNA
Jedna z rodin, která přivedla do Brna textilní výrobu, byla rodina Bochnerova. Ta na pozemcích dnešního areálu založila ve 20. letech 19. století soukenickou továrnu, v 60. letech 19. století byl v její bezprostřední blízkosti postaven novorenesanční Bochnerův palác, který sloužil jako správní budova. Celý soubor budov byl v roce 1949 začleněn do státního podniku Vlněna. Jeho hlavní výrobní činností byly polovlněné barevné tkaniny, resp. tkaniny z česané a jemně mykané příze. V této výrobě pak Vlněna pokračovala až do r. 1994. Následně ale došlo k rychlému úpadku firmy, v roce 1997 se podnik dostal do likvidace a od té doby celý areál chátral. Objevovaly se sice snahy o jeho oživení (konaly se zde koncerty, fungovala zde řada ateliérů), z areálu se ale stal brownfield, který byl navíc v důsledku své původní činnosti částečně kontaminován. Rozsáhlý komplex budov byl v roce 2016 srovnán se zemí, zachován byl pouze Bochnerův palác.

BOCHNERŮV PALÁC
Záchrana novorenesančního Bochnerova paláce byla klíčová z hlediska jeho historického i duchovního významu. Během rekonstrukce byly na úrovni prvního patra odhaleny překrásné štukové ornamenty s židovskými motivy, které zůstaly zachovány jako odkaz na původní majitele. V době rekonstrukce měla budova již silně porušenou statiku, podařilo se ale zajistit základové a krovové konstrukce. V přízemí je nyní ve výstavbě nová restaurace, první patro slouží jako kancelářské prostory. Bochnerův palác dnes v komplexu Vlněny rovněž slouží jako důležitý urbanistický prvek. Při cestě z centra vstupujeme do areálu z významné ulice Dornych. Odtud se prostor areálu zužuje tak, aby v blízkosti Bochnerova paláce vytvořil intimnější prostředí, kde lze posedět u kávy v obklopení zeleně.

PARK
Celý vnější prostor Vlněny je otevřen veřejnosti a zasazen do zeleně obklopené vzrostlými stromy. Důležitou roli hrají vodní prvky – jezírko s rybami i optické propojení s říčkou Ponávkou. Třetí etapa přiléhá ke Svitavskému náhonu a kromě vnitrobloku s přírodním, tišším charakterem by zde měla vzniknout i další velká vodní plocha. Projekt vznikl ve spolupráci s nizozemským zahradním architektem Lodewijkem Baljonem. Součástí areálu je rovněž otevřená galerie, kterou postupně zaplňují výtvarná díla.

COWORK CLUBCO
Původní Cowork Clubco byl otevřen v roce 2021. Již tehdy vznikal s jasným záměrem – nejednalo se o experimentální prostor ale o vykročení směrem, který se ukázal jako funkční a smysluplný. V současnosti se Clubco dále rozšiřuje, aby nabídlo dostatek prostoru zájemcům o coworkingové prostředí. Na místní historii spjatou s látkami odkazuje nejen pojmenování nově vzniklého coworkingového centra, ale i jeho architektonické a interiérové řešení od Studia acht a nizozemských VOS Design.

Autorská zpráva