Strakova akademie, Kramářova vila, Lichtenštejnský palác, Hrzánský palác

Historii čtyř vládních budov v Praze mapuje nová kniha.

Historii čtyř vládních budov v Praze mapuje nová kniha s názvem "Strakova akademie, Kramářova vila, Lichtenštejnský palác, Hrzánský palác", kterou 6.5.2008 v Kramářově vile pokřtil premiér Mirek Topolánek. Jde o první ucelenou publikaci o čtyřech palácích, které dnes slouží potřebám vládního úřadu, řekli novinářům její autoři - fotograf Herbert Slavík a kunsthistorik Filip Wittlich. Publikace vychází k letošnímu 90. výročí vzniku Československa.

Podle Topolánka představuje kniha unikátní příležitost, jak se seznámit s místy, kudy kráčela historie české státnosti. Historické paláce, do kterých se dlouho neinvestovalo, byly v posledních letech rozsáhle rekonstruovány. Od roku 2006 se je vláda snaží postupně zpřístupňovat veřejnosti, konají se v nich například různé exkurze a výstavy. S tím souvisí i iniciativa k vydání knihy o vládních budovách.

Publikace obsahuje přes 300 barevných i černobílých fotografií, které přes půl roku shromažďoval fotograf Slavík. Jejich převážnou část sám nafotil, zbytek pochází z různých archivů. "Některé fotky jsme přitom museli různě konzervovat a zachraňovat, protože byly poškozeny při povodni v roce 2002," uvedl. Jednou z nich je prý například vzácná fotografie z roku 1896, na které je zachycena právě budovaná Strakova akademie. I v knize je patrné, jak nápis na zadní straně fotografie při povodni před pěti lety prosákl do obrázku.

Fotografie na 263 stránkách doprovází odborný výklad o historii budov, jehož autorem je Wittlich. Kapitoly v češtině vždy doplňuje anglický překlad. Současné vládní budovy jsou podle Wittlicha velmi cennými historickými objekty. Například na místě Hrzánského paláce stálo ve 14. století sídlo Petra Parléře - stavitele katedrály svatého Víta. Fascinující historii má podle Wittlicha ale i Lichtenštějnský palác ze 17. století či novobarokní budova Strakovy akademie.

Nejmladší vládní budovou, které se kniha věnuje, je Kramářova vila. Nechal ji postavit v roce 1914 pozdější první československý premiér Karel Kramář. Od 18. prosince 1998 slouží jako oficiální rezidence českých premiérů. Ve vile o rozloze 700 metrů čtverečních nechal Kramář vybudovat 56 místností. Součástí areálu jsou ještě dva menší domky pro personál. Zahrada je upravena ve stylu francouzského parku. Vila byla od počátku velmi luxusně zařízena. Například pracovna Karla Kramáře měla 7,5 metrů vysoký strop a pracovní stůl potažený buvolí kůží.

Zdroj: Zpráva ČTK 6.5.2008