Bytový dům LOFTY PALMOVKA

Adresa: Novákových 30, 32, Praha 8-Libeň
Investor: Immo Group, s. r. o.
Architekti: Jakub Masák, Pavel Prouza / Masák & Partner, s. r. o.
Spolupráce Cooperation: Petr Beran, Martin Stejskal, Michala Masáková
/ Masák & Partner, s. r. o.
Projekt: Masák & Partner, s. r. o.; Atelier A4, s. r. o.
Statické řešení: Němec Polák, s. r. o.
Inženýring Engineering: Emílie Vajdičová
TDI Supervision: Jiří Kuba, Aleš Bubník
Generální dodavatel Contractor : Geosan Group, a. s.
Projekt Project: 10/2003
Realizace Completion: 6/2004 – 8/2006
Zastavěná plocha Built-up area: 3989 m²
Celková čistá bytová podlahová plocha Flats area: 11 738 m²
Počet bytových jednotek Number of flats: 206
Kapacita kavárny Café: 50 míst places
Foto: Andrea Lhotáková, Pepa Středa


Blok mezi ulicemi Sokolovskou, U Balabenky, Novákových a Vacínovou v pražské Libni býval pozoruhodnou ukázkou, jak dobře se snášejí jednotlivé funkce města, jsou-li dobře vyjádřeny ve stavbách. Zaměnitelnost blokového zastavění historizujícími a eklektickými činžáky získala na individualitě vtažením továrny. Místo se zrodilo v její podobě. Továrna byla jeho úběžníkem, dávala mu smysl. Tak těsné spojení průmyslové výroby a bydlení je dnes pro nás nepředstavitelné, ale situace vznikla v časech, kdy se ke kouřícímu komínu hledělo s hrdostí a nadějí.
V továrně je vždy něco důstojného, ať už to její architektura vědomě artikuluje či ne. Étos práce jako zdroje blahobytu, pocit společného díla, neanonymita výroby a výrobků a přitom jistá tajemnost technologií a procesů za zdmi fabriky. Prostředí chlapsky drsné, neladné, dramatické, ale vždy autentické. Továrna patřila ke své čtvrti, týkala se každého jejího obyvatele. I když tam nepracoval, znal kdekoho z fabriky, denně ji viděl, slyšel a cítil, zkrátka stejně k ní příslušel. Továrna si svou důstojnost zachovává, i když její život skončí, Fascinace umíráním fabrik, nostalgie po odcházejícím světě industriálních časů zrodila podstatnou fasetu nového romantismu. Loft se objevil v jejím rámci jako exkluzivita dostupná jen elitě definované nikoliv výší disponibilních finančních prostředků, ale schopností obývat tak silné prostředí bez opory v dosavadních návycích bydlení. Z exkluzivního loftu obývaného umělcem se stalo dobře prodejné zboží masovější produkce i spotřeby. Dobré prodejnosti daného zboží se dosahuje překladem pro ono masovější publikum. Z loftu je obchodní jméno pro drahý mezonetový byt a ze staré továrny efektivně využitý stavební objem. Aby bylo zboží všeobecně prodejné, nesmí na kupce klást velké nároky. Je nápadné, jak úzkostlivě se přestavba a dostavba staré továrny mezi Balabenkou a Palmovkou vyhýbá jakémukoliv industriálnímu prvku a detailu, jak důsledně vyhání sladkobolnost zanikání a nostalgii po zašlých časech bezpečnými atributy novosti a módnosti. Nechtěná ironie ponechaného továrního komína už jen míru necitelnosti bolestivě pointuje. Bezpečnými atributy individuality a exkluzivity vyhnána i vzpomínka na fabrický kolektivismus společného díla až k malým výběhům z kotců řadových domků ve stínu zvýšené tovární budovy. Likvidován i vztah továrny k okolí, z jinde přívětivého gabionu zde náhle pevnostní zeď.
Továrna se jaksi ztratila v překladu. Ani v jejím životě po životě nelze zapomenout na přirozenou důstojnost továrny. Romantik milující industriální stavby se na Palmovce nemůže zbavit pocitu zhanobení mrtvoly.
Jaké je místo dnes? V jedné internetové diskusi se konstatuje: „Palmovka opravdu není pěkné místo“1 A proč? „â?¦ spousta hospod = ožralové a pochybná individua“2 Rozuměj místní, „domorodé“ obyvatelstvo. Kategorie místa nepokrývá jen fyzické prostředí, ale také prostředí sociální. Žijeme v situaci nové kolonizace a podobné stavby a především konverze v ní fungují jako opevněné pevnosti expanze. Palmovka opravdu není pěkné místo.


Publikováno ve Stavbě č. 4/2006