Po schodech nebo výtahem

V budově Umělecko-průmyslového muzea v Praze.
Statické zajištění a sanace hlavní budovy — odstranění povodňových škod.

Statika, peníze, řemeslo aneb Po schodech nebo výtahem
MARCELA KOUKOLOVÁ

Statické zajištění a sanace hlavní budovy — odstranění povodňových škod
Místo stavby: Praha 1, ulice 17. listopadu 2
Investor: Umělecko-průmyslové muteum v Praze
Projektant: projektová kancelář Marcela Koukolová
Stavební část: Marcela Koukolová, Jan Novotný
Statická část: Statická kancelář Křístek, Trčka, s. r. o., Anna Dobešová, Karel Zeman
Elektroinstalace: Karel Zamrazil
ZTI: Marie Adámková
Vzduchotechnika: Martin Beneš
PO: Alena Hilšerová
Generální dodavatel: Hobst, a. s.
Subdodavatelé: železobetonové schodiště — DNA CZ, s. r. o., Břetislav Eichler zámečnické práce — OK BE Jiří Návara archivní regály — Zdeněk Bláha
Realizace: 01/2001-04/2004
Náklady: 20 mil. Kč
Fotografie: autoři

Stavba neorenesanční budovy Umělecko-průmyslového muzea v Praze byla započata roku 1896 podle návrhu Josefa Schulze. Dům stojící na velmi úzké parcele mezi Židovským hřbitovem a ulicí 17. listopadu je konstrukčně řešen jako klasický dvoutrakt.
Dům byl stavěn na navážkách a v době jeho budování i při nedávné výstavbě podzemních garáží u Rudolfina se měnila hladina spodní vody. Objekt byl navíc v 70. letech minulého století dodatečně značně zatížen vestavbami depozitářů v horních patrech a skladů knih v západním křídle. Tam byl vybourán strop mezi suterénem a přízemím a do vzniklého monoprostoru byla vložena ocelová konstrukce, která sloužila jako regály pro knihy.
V roce 2000 byly při drobných stavebních úpravách mezaninu objeveny trhliny v klenebních pasech suterénu a přízemí. Následně byly zjištěny i další statické poruchy. Proto bylo provedeno zajištění, jehož první etapa spočívala ve stažení části budovy ocelovými vnějšími pásy v úrovni klenebných pasů. Toto stažení supluje scházející věnec či táhla.
Povodně v roce 2002 způsobily další pohyb konstrukce. Bylo nezbytné urychleně staticky sanovat zbývající část — v tomto případě prostory knihovny v přízemí a suterénu. Namísto dosavadních ocelových konstrukcí byly do prostoru knihovny vloženy nosné a zároveň prostorově ztužující ŽB desky. Zároveň byly sjednoceny výškové úrovně domu — západní křídlo bylo prohloubeno. Konstrukčně nově koncipované patrové dělení depozitáře knih bylo doplněno výtahem a schodištěm.
Výtah a schodiště byly navrženy jako přiznané prostorové vertikální prvky protínající tři prostory nad sebou. Nechávají nedotčeny obvodové zdi.
Dvojice vertikálních prvků dává uživateli jasnou možnost výběru — stabilita a pevnost výtahového tubusu kontrastuje s prostorovou křivkou subtilního schodiště signalizujícího pohyb. Železobeton byl materiálem, od něhož nebylo třeba ustupovat. Umožnil bez velkých záludností vyhovět technicky i funkčně, a přinést přitom sdělení, která — alespoň doufám — čtenář Umělecko-průmyslového muzea hledá.


Řez Section
Mezanin Přízemí Suterén 1 pracoviště knihovnic librarians’ office 2 kanceláře offices 3 sklad knih book storeroom 4 čítárna knihovny library reading room 5 chodba corridor
Pracoviště knihovnic. Mezanin. Jižní část západního křídla
Průhled z čítarny knihovny do nově upraveného pracoviště knihovnic. Mezanin.
Bednění schodiště a výtahové šachty. Suterén, jižní část západního křídla.
Betonové schody jsou bez vřetene, průměr zrcátka je pouze 150 mm, finální povrch
stupňů — cementová stěrka. Železobetonová deska je lemována ocelí.
Výtahová šachta a spirála schodiště. Suterén.
Výtahová šachta a spirála schodiště. Přízemí.


Publikováno ve Stavbě č. 1/2005