Interiéry severního křídla hradu Grabštejn

Adresa: Státní hrad Grabštejn, 463 33 Chotyně
Investor: Státní památkový ústav v Ústí nad Labem
Projektant: GIRSA AT spol.s r.o., Atelier
pro rekonstrukce historických staveb
Autoři: Václav Girsa, Miloslav Hanzl, Jana Forejtová

Restaurátorské práce: Josef Tichý
Dodavatel: Fi REOPA spol. s r. o., Fi Josef Kabáč
Studie: 1997
Projekt: 2000
Realizace: 2000 — 2002
Zastavěná plocha: 486 m²

STRUČNÁ HISTORIE:
Hrad Grabštejn patří mezi významné severočeské hrady. Jádro severního křídla bylo založeno ve 13.století. Gotický palác byl zapojen do nové zástavby při renesančních úpravách v druhé polovině 16. století. Ve čtyřicátých letech 19.století vyhořela věž a horní patro severního křídla. Následná oprava, přinesla nejen nový tvar ukončení věže, ale také změnu vzhledu dvorních fasád a vybudování nových střech nad tímto křídlem. V roce 1948, tři roky po konfiskaci, byl hrad zbaven svého mobiliáře. V druhé polovině 20.století byl hrad využíván vojskem. Od 70. let 20.století byl hrad opuštěn a podléhal rychlé zkáze. Situace se změnila teprve po roce 1989, kdy se nejdříve soustředila pozornost na prvotní záchranné práce.

ZADÁNÍ A KONCEPCE:
Postupná stavebně-restaurátorská obnova hradu Grabštejn probíhá již několik let cílevědomě podle památkové koncepce, jež si vytýčila navrátit zpustlý hrad s maximální šetrností k dochované autenticitě opět do řady excelentních zpřístupněných hradních areálů. Při památkové rehabilitaci souboru zdevastovaných místností severního křídla šlo zároveň o eliminování řady nevhodných soudobých stavebních úprav a úpravy pro instalaci historického nábytku.

POPIS REKONSTRUKCE:
Výchozí stav interiérů 1.patra severního křídla v roce 1997, v době přípravy obnovy, byl tristní: poničené omítky, rozrušené zdivo, poškozené kamenické prvky, kompletně vybourané podlahy apod. Zásadní komplikace vyplývala z nedomyšlené, naštěstí ještě nedokončené úpravy stropů ve všech místnostech patra, kdy snížením výšky stropů oproti původní situaci vzniknul stav se zcela neúnosnými prostorovými disproporcemi. Základem pojetí úprav souboru místností byl prvořadě přísně konzervační přístup. Šlo o ohleduplné ošetření a propojenou, celistvou formu presentace veškerých dochovaných historických konstrukcí, materiálů a detailů, vzniklých postupně v průběhu věků. Zachování vývojové rozmanitosti bylo zde důležité nejenom proto, neboť vrstevnatost je neopominutelnou součástí historie i hodnoty památkového areálu. V případě Grabštejna je tento aspekt o to významnější, o co byl hrad v posledních padesáti letech ochuzen ztrátou mobiliáře a vypleněním historických detailů.
Konzervované omítky renesančního i pozdějšího původu, byly ponechané v syrovém stavu bez snahy o přílišné vylepšování vzhledu renovačními zásahy. Obnažené zdivo bylo zakryto novými omítkami v úpravě, respektující charakter prostředí. Stěžejní část dispozice 1.patra tvoří monumentální sál, kde byl pietně restaurován monumentální krb a schodišťový portál. Nový stropní podhled i jeho nosná konstrukce byl sejmut k přírubám ocelových nosníků. Se ziskem více než půl metru výšky byl na hrubou konstrukci zavěšen kazetový strop, sestavený z torza renesančního stropu, demontovaného kdysi ze zámku Benešova nad Ploučnicí. Ve východních sálech, kde disproporce nebyla tolik patrná, došlo pouze k dílčím korekcím podhledů. Úsporně, ale z rozmyslem a snahou o věrohodný, kompaktní, neschematický výsledek bylo přistupováno k řešení každé podrobnosti. Absence dobově i typologicky rozmanitého sortimentu řemeslné práce k tomu vybízela. Každý dochovaný místní prvek, nebo jeho zlomek, byť relativně nedávného původu byl důležitý. Proto byl zachován, nebo se stal vzorem pro řešení chybějící výplně v daném místě. Restaurovaný soubor grabštejnských interiérů, kde podstatu veškerých úprav tvoří úzkostlivě ohleduplné ošetření originální materie v úzké spojitosti s měkce zapojenými rekonstrukčními doplňky a se zásahy korektivního charakteru — byl přiměřeně oživen muzeální instalací historického nábytku a uměleckých děl, využívajíc bohatý mobiliární fond Severočeského muzea v Liberci.