Plzeň chce zpřístupnit interiéry, které vytvořil architekt Loos

Některé Loosovy byty vlastní soukromníci, v majetku města jsou čtyři. Přestože interiéry nejsou kompletní, představují evropsky cennou ukázku architektovy práce. Město chce také letos zahájit jednání s krajem o možném vzniku Centra pro výzkum architektury 19. a 20. století včetně stálé Loosovy expozice.

Plzeň 1. února (ČTK) – Plzeň chce co nejvíce zpřístupnit nejpozději k roku 2015 dochované interiéry bytů, na jejichž vzniku se v 20. a 30. letech 20. století podílel světově uznávaný architekt Adolf Loos. Rozhodli o tom zastupitelé, informovala ČTK mluvčí magistrátu Zdeňka Kubalová.

Loos v Plzni často pobýval, pocházela odtud jeho poslední manželka fotografka Claire Becková. Realizoval tam například přestavbu Brummelova domu v Husově ulici a 13 bytových interiérů. Odborníci je považují za nesmírně cenné. Ne všechny se dochovaly.

Městu patří například byt na Klatovské třídě 12. Původní obývací pokoj a jídelnu dnes využívá městská Správa veřejného statku jako zasedací místnosti. Na Klatovské třídě 19, v domě po vojenské správě, se dochovaly čtyři původní místnosti – hudební salon, salon, jídelna a torzo dětského pokoje. V Bendově ulici je obývací pokoj propojený s jídelnou a ložnice.

Na Klatovské třídě 110 je byt původních majitelů rozdělen do čtyř bytových jednotek a ateliéru. V objektu je zachován princip takzvaného raumplanu, prostorového plánu, který nabízel obytnou halu a galerii se vstupy do jednotlivých místností prvního patra. Právě v tomto domě by mohla vzniknout stálá Loosova expozice a centrum architektury 19. a 20. století.

Budoucnost Loosových interiérů v Plzni je součástí programu rozvoje kultury pro období 2009 až 2019. Plánuje se například vznik prohlídkové trasy zaměřené na moderní plzeňskou architekturu. Kromě Loosovy tvorby by prezentovala vývoj měšťanské architektury od historismu k funkcionalismu. Letos by mělo město dokončit uměleckořemeslný pasport a stavebně historický průzkum bytu na Klatovské 110. Jsou to materiály nutné pro rekonstrukci. Interiéry si vyžádají v následujících letech opravy, v domě na Klatovské 19 se počítá s celkovou rekonstrukcí domu. Do něj by se mělo podle dřívějších plánů města přestěhovat také muzeum Patton Memorial.

Loos (1870 až 1933) je považován za nejvýznamnějšího středoevropského architekta první třetiny 20. století a spoluzakladatele světové moderní puristické architektury. Jeho styl charakterizují čisté hranolové tvary, absence ornamentů, jednoduchá funkční forma a ušlechtilé materiály.

Doplněno Stavbaweb:
Přehled realizací A. Loose v Plzni:
Bendova 10: býv. byt Viléma a Gerty Krauzových, byt je movitou kulturní památkou, 1930-31
Klatovská 12: býv. byt MUDr. Josefa Vogela, (Správa veřejného statku)
Klatovská 19: býv. byt Hugo Semlera, objekt vlastnila armáda, nyní město Plzeň, 1931-32
Klatovská 110, vlastníkem je město Plzeň, 1931-34
Husova 58: soukromý vlastník, dům přestavěný Loosem v letech 1928-29
Husova 20: byt byl postaven v letech 1931-32
Náměstí Republiky 22: soukromý vlastník, 1931
Klatovská 140: soukromý majetek, 1930
Náměstí Míru 2: 1928, zničeno 1937-38
Plachého 6: 1907-09, 1929-30, zničeno
Šafaříkovy sady 9: 1929-30, dům byl roku 1974 zbořen


Související články:
Plzeň exkluzivně zpřístupní interiéry autora unikátní Müllerovy vily, architekta Adolfa Loose 7.9.2010