Benátky, 13. Bienále architektury, 29. 8. — 25. 11. 2012

Na setkání s reprezentanty 41 zemí zúčastňujících se architektonického bienále, které se konalo 17. ledna 2012 vystoupili prezident Biennale di Venezia Paolo Baratta a ředitel letošního architektonického bienále David Chipperfield. Chipperfield oznámil název letošní výstavy: Common Ground (Společná řeč, Společná půda, Společný základ).

Chipperfield: "Chtěl bych, aby letošní Bienále oslavilo důležitst propojené architektonické kultury a položilo otázky o duševních a fyzických územích, které tato kultura sdílí. Metodou výběru účastníků moje Bienále povzbudí spolupráci a dialog, které jsou, jak věřím, v srdci architektury. Název bude sloužit také jako matafora pro aktivitu na architektonickém poli.
Zajímají mě věci, které jsou architektům společné, od podmínek pro jejich praxi až po vlivy, spolupráci, historii a spřízněnost, které rámují a kontextualizují naši práci. Chtěl bych využít příležitosti Bienále k posílení našeho porozumění architektonické kultuře a zdůraznit filozofické a praktické spojitosti, které ji definují.
Název „Common Ground“ má také silnou konotaci k území mezi budovami, k prostorům města. Chtěl bych, aby projekty na Bienále vážně pohlížely na význam prostorů provedených stavbami: na politické, sociální a veřejné sféry, jejichž je architektura součástí. Nechci, aby se předmět architektury ztratil v močálu sociologických, psychologických a uměleckých spekulací, ale chci se pokusit rozvíjet porozumění odlišným příspěvkům, jež může architektura učinit při definování společného základu města.
Toto téma je úmyslným činem odporu vůči obrazu architektury propagované ve většině dnešních médií, obrazu projektů pramenících a plně formovaných z myslí individuálních talentů. Přál bych si podpořit fakt, že architektura je vnitřně propojená intelektuálně i prakticky a že sdílí společné starosti, vlivy a záměry.
Moje metoda výběru architektů posílí téma spoluprací a dialogem, které jsou pro Bienále zásadní. Vyzveme přispěvatele, aby dodali návrhy na exponáty nebo instalace, ale také je požádáme, aby navrhli další lidi, se kterými by chtěli spolupracovat. Tak bude počáteční výběr kurátorů doplněn o další řadu vztahů iniciovaných vybranými architekty.  
Doufám, že návrhy dialogů půjdou přes hranice věku, stylu, zeměpisu i oboru. Také by mohly identifikovat kritické role ostatních součástí architektonické kultury: médií, výzkumných pracovišť, škol, vydavatelů, galerií, nadací atd. Přál bych si, aby výsledky používaly každé dostupné médium k vyslovení příběhů o společném základu profese a o společném základu města.
Nemám v úmyslu předvést exkluzivní výběr projektů na základě předsudku nebo vkusu, ani vytvořit nekriticky paušální výstavu. Přáli bychom si dát účastníkům příležitost vysvětlit jejich práci v rámci širšího kontextu architektonické praxe, nejen jako demonstraci jejich vlastního talentu, ale také toho, co nás spojuje při definování našich cílů a povinností.“
 

Zdroj: La Biennale di Venezia