Administrativní centrum Vinohradská
(9. 3. 2016) Projekt vyroste na místě bývalého ministerstva paliv.
Administrativní centrum Vinohradská
(ČTK) - Objekt bývalého federálního ministerstva paliv na Vinohradské třídě v Praze chce investor začít bourat letos. Místo něj by vedle Českého rozhlasu měla vyrůst až osmipatrová kancelářská budova. Vyplývá to z oznámení v systému posuzování vlivu na životní prostředí EIA. Objekt ze sedmdesátých let minulého století je navržen na zařazení mezi kulturní památky.
Demolice by měla začít v srpnu letošního roku, pokud bude mít investor, firma Phibell, veškerá povolení. Dva domy a pozemky mezi ulicemi Vinohradská, Římská a Rubešova developer získal loni od společnosti ČEZ. Společnost Phibell je dceřinou firmou developerské skupiny HB Reavis slovenského miliardáře Ivana Chrenka. Po posouzení vlivu EIA může firma žádat o územní rozhodnutí a stavební povolení. Vyjádření investora ČTK zjišťuje.
Budovy bývalého tranzitního plynovodu a federálního ministerstva paliv postavené ve stylu brutalismu zařadila kurátorka architektury v Národní galerii Radomíra Sedláková mezi architektonicky významné objekty Prahy z let 1850 až 2000. Brutalismus jako styl uplatňovaný v 60. až 80. letech bývá v tuzemsku laicky spojován s tehdy vládnoucím režimem, stavělo se tak ale i na Západě. Na ministerstvu kultury leží návrh na prohlášení budov za kulturní památky. Dokud ale úřad řízení nezahájí, neznamená to pro investora žádné omezení.
Bývalý centrální dispečink tranzitního plynovodu a dvě kancelářské budovy na Vinohradské ulici byly postaveny v letech 1970 až 1978, jejich autory jsou Václav Aulický, Jiří Eisenreich, Ivo Loos a Jindřich Malátek. Aulický je autorem hlavně technických staveb, mimo jiné žižkovské televizní věže. Aulický ve vyjádření pro investora uvedl, že mu je líto, že by budova měla zaniknout, ale nový záměr považuje za zdařilý.
Budovy podle oznámení nejsou v dobrém technickém stavu. "Stávající zástavba nerespektuje historickou přirozenost lokality a uliční čáru a netvoří funkční blok v jinak atraktivní části města," píše se v dokumentu. Objekty má nyní pronajaté Všeobecná zdravotní pojišťovna, v přízemí má klientské centrum.
Stavbu investor plánuje dokončit v roce 2018. Nový objekt Administrativní centrum Vinohradská se šesti až osmi patry má propojit Vinohradskou a Římskou ulici. Kromě kanceláří v něm mají v přízemí vzniknout obchody či restaurace a veřejně přístupný vnitroblok se zelení. V suterénu by mělo být 220 parkovacích míst, sklady a technické zázemí.
Stavba bude železobetonový monolit. "Fasády jsou navržené s kamenným obkladem, skleněné detaily a obklady budou navazovat na umělecko-řemeslnou tradici vinohradských paláců," uvádí dále oznámení. Střechy mají být částečně přístupné, v návrhu je i jejich využití pro zeleň. Projekt vytvořila kancelář Jakub Cigler Architekti.
Mezinárodní developerská skupina HB Reavis původem ze Slovenska sídlí v Lucembursku a působí na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, České republice, Velké Británii a Turecku. Skupina byla založena v roce 1993. V těsném sousedství záměru směrem k magistrále vzniklo v roce 2000 Panorama Business Center. Má 6800 metrů čtverečních pronajímatelné plochy a 91 parkovacích míst v podzemních garážích. Má osm nadzemních a tři podzemní podlaží.
Tisková zpráva HB Reavis:
Nová polyfunkční budova na Vinohradské ulici v
Praze
HB Reavis připravuje
novostavbu polyfunkční budovy, která nahradí stávající objekty bývalého
Centrálního dispečinku tranzitního plynovodu a jeho doprovodných kancelářských
budov ze 70. let minulého století. K demolici má již souhlasné stanovisko
Národního památkového ústavu (Odboru památkové péče Magistrátu hlavního města
Prahy). Projekt kladně hodnotí také historici architektury Zdeněk Lukeš a Pavel
Halík, stejně jako architekt stávajícího komplexu budov Václav Aulický.
Krátce z historie stávajících budov
Tyto objekty
postavené v roce 1978 sloužily jako sídlo pro Centrální dispečink
tranzitního plynovodu a jako doprovodné kancelářské budovy.
Při jejich výstavbě došlo k demolici činžovních domů původního
vinohradského bloku. Komplex byl stavěn v kontextu vznikající severojižní
magistrály, kdy se původně počítalo s mnohem větší rozsáhlou asanací
celého okolí. Vzhledem k době svého vzniku a funkci přestaly však
tyto budovy již začátkem 90. let plnit svoji původní funkci.
Funkčnost
stávajících budov
Stávající
objekty jsou zastaralé, funkčně i technologicky zcela nevyhovující. Přestože
prošly v 90. letech dílčí rekonstrukcí, jejich konstrukční řešení
neumožňuje adaptaci do podoby budovy, která by splňovala jak požadavky uživatelů,
tak i současné legislativy. Komplex navíc nemá vyřešeno odpovídající parkování,
a řidiči tak zatěžují parkováním jak přilehlé ulice, tak samotný pozemek.
Stávající budovy nemají funkční parter, vytvářejí mezi sebou nepřehledná
zákoutí a vyčleňují se tak z jinak dobře fungující kompaktní zástavby
Vinohrad.
Nový projekt
Návrh
architektonického studia Jakub Cigler Architekti počítá s rehabilitací
tohoto vinohradského bloku tím, že budovy vytvoří tradiční uliční prostor. Ve
zklidněném vnitrobloku vznikne nový veřejný prostor se zelení a bezbariérovým
průchodem skrz území. Návrh je členěn do sedmi hmot – domů, čímž reflektuje
okolní měřítko Vinohrad. Navržený záměr novostavby polyfunkčního domu
s podzemními garážemi je dle vyjádření odboru výstavby Úřadu Městské části
Praha 2 v souladu se záměry územního plánování v dotčeném území.
Výtah
z vyjádření dotčených subjektů – Národního památkového ústavu, autora
stávajícího komplexu budov Václava Aulického a historiků architektury Zdeňka
Lukeše a Pavla Halíka.
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v hlavním městě
Praze
S demolicí stávajících objektů vyjádřil dne 26. 10.
2015 souhlas Národní památkový ústav prostřednictvím Odboru památkové péče
Magistrátu hlavního města Prahy.
„Jako celek však dotčený areál
nevytváří městotvorné prostředí a hmotově i měřítkem poškozuje prostředí
památkové zóny. Vzhledem k tomu, že je pouze torzem původní, nedotažené
myšlenky – vložení výrazných solitérních staveb do městské struktury, zůstal
nesourodým uskupením, vymykajícím se z historicky utvářené blokové zástavby.
Původně dominantní funkce, pro kterou byl postaven, již neexistuje a tak ani
parter, který je vlivem výškového utváření obtížně přístupný
z navazujících ulic, neplní svou funkci.
V kontextu
doby svého vzniku, jejímž je areál dokladem, nebral ve snaze o monumentalitu a
zviditelnění ohledy na souvislosti historického vývoje lokality a na její
měřítko. Oba administrativní objekty se díky své výšce propsaly negativně nejen
do blízkých pohledů při nároží Římské a Rubešovy ulice, ale, přes částečné
zakrytí pozdější zástavbou ve směru od Václavského náměstí, i do dálkových
pohledů, a to především z prostoru zóny- ze Španělské ulice a
z prostoru Pražské památkové rezervace z prostoru při křížení ulic
Vinohradské a Legerovy a od budovy Hlavního nádraží.
Objekty
navržené k demolici jsou výrazným projevem architektonické dobové produkce 70.
let 20. století. Podmínky sledují zdokumentování objektů, zachování hodnotných
uměleckořemeslných prvků a ochranu okolních, plošně památkově chráněných budov.
Vzhledem
k výše uvedenému lze předpokládat, že demolice neovlivní negativně
prostředí památkové zóny. Návrh nového využití území je naopak příležitostí pro
rehabilitaci lokality, kterou by měla nová zástavba kultivovat a nenásilně se
do ní měřítkem i v detailu začlenit.“
doc. Ing. arch. Václav Aulický, architekt stávajícího komplexu budov
„Podstatou výstavby Areálu
tranzitního plynovodu byla technologická funkce, která již zde neexistuje.
V současnosti je budova řídící ústředny jakýmsi „skladovým“ objektem VZP,
prostor mezi železobetonovými oblouky je „vyplněn“ kontaktním místem.
V administrativních věžích jsou kanceláře VZP, prostory jsou zcela
„zaslepeny“ rozpříčkováním, naprosto bez vazby na prostorově a konstrukční
původní řešení, původní řešení prostorů v parteru je vesměs znehodnoceno
různými dobovými zásahy a úpravami. Nějaké jiné funkční využití budovy
řídící ústředny se mi z prostorových i dispozičních hledisek nejeví
reálné. Využití dvojice administrativních budov by v podstatě asi bylo pro
tuto funkci reálné, ovšem za cenu totální rekonstrukce (v podstatě
s možností využití jen čisté ocelové konstrukce), včetně sanace asbestu,
při velmi omezeném, často i neřešitelném zohlednění nových ČSN a dalších
předpisů, včetně nutnosti realizace parkování, které zde prakticky neexistuje.
Veškeré stavební technologie (zejména vzduchotechnika) jsou zastaralé,
neadekvátní soudobým potřebám.
Stavebně technický stav objektů
Areálu tranzitního plynovodu je tristní. Objektům dlouhodobě nebyl věnován
dostatek péče v údržbě, řada partií je v havarijním stavu.
Návrh na novou výstavbu od
architekta Jakuba Ciglera považuji za zdařilý, přinášející významná positiva
zejména po urbanistické stránce a hmotové konfiguraci, adekvátně reagující na
současné „danosti“ prostoru.“
Ing. arch. Zdeněk Lukeš, historik architektury
„Trojice novostaveb ze 70. let
představuje architektonicky zajímavou ukázku brutalismu, podle mého názoru je
nejhodnotnějším objektem stavba, která navazuje na objekt Českého rozhlasu.
Problematický je urbanismus lokality, nerespektující charakter starší zástavby
této části Vinohrad (uzavřené bloky). Různé měřítko, tvar, materiál i celkové
uspořádání vnáší do dané lokality jistý neklid, rovněž prostranství mezi
objekty není vyřešeno šťastně. Cenný konstruktivistický dům Nad Muzeem pak
v dané konstelaci působí paradoxně jako cizorodý prvek.
Navrhovaná studie zástavby se
pokouší výše zmíněné nedostatky alespoň z části eliminovat.
V maximální možné míře se snaží celý blok zcelit a vrátit tak lokalitě
původní ráz. Z trojice kontroverzních novostaveb ponechává tu nejcennější,
navazující na budovu Českého rozhlasu. Protože průčelí této budovy je otočeno
dovnitř bloku, vytváří zde projektant uličku, podobný průchod směřuje
z Rubešovy ulice dovnitř bloku tak, aby mohlo být zachováno kvalitní nízké
křídlo konstruktivistické budovy Nad Muzeem. V rámci bloku tak
vznikají nejen tyto komunikace, ale také malé piazzetty – jedna odlehčující
nároží Rubešovy a Římské ulice, další uvnitř bloku. Ten nově uzavírá skupina
administrativních budov s jednoduchým rastrem průčelí z ušlechtilého
kamene, odlišených barvou kamene i výškou tak, aby vznikla harmonická objemová
kompozice. Celkový architektonický výraz je záměrně klidný, působící tak, aby
došlo k vizuálnímu sjednocení této části bloku, současně se úspěšně snaží
navázat na stávající objekty – dům Nad Muzeem, budovu bývalého SOF, nové
administrativy Českého rozhlasu. Důraz je kladem na kvalitní detail i dobře
vyřešený parter včetně zeleně.
Celkově takové řešení považuji
za kvalitní, kompozičně vycházející z vinohradského urbanismu a představující
vhodný kompromis mezi různým charakterem staveb na tomto území. Oceňuji rovněž
spolupráci s posledním žijícím autorem budov ze 70. let Václavem Aulickým.“
Doc. Ing. arch. Pavel Halík, CSc., historik architektury
„Existující
zástavbu ze 70. let tvoří skupina tří stavebních těles, navržených pro bohatou
společnost Transgas. Nízká horizontální deskovitá stavba při Vinohradské třídě,
uvádějící do areálu je zvednutá nad prosklenou kruhovou halou jako temná deska
(skrývala výpočetní centrum) a je obrácena do Vinohradské třídy. V odstupu
za ní stojí dvojice k sobě přiléhajících vertikálních, výrazně členěných
výškových administrativních budov. Parter celého areálu je poměrně značně
ponořený pod terén a jeho plochy slouží k parkování několika desítek aut.
Celek je odtržený od života svého okolí.
Co
se týká architektonické hodnoty staveb, byla na svou dobu dobrá. Projektovali
je tehdy mladí architekti Malátek, Loos, Aulický, inspirovaní anglickým
brutalismem. Podléhají, jak bylo v 60. letech zvykem nejen u nás, ale
v celé Evropě, antiurbanistickému konceptu, to znamená, že odmítali systém
tradiční blokové zástavby, na jehož principech byly Královské Vinohrady a
ostatní pražské čtvrtě postaveny. Nahrazovali ji samostatnými stavebními
tělesy, což odpovídalo programu funkcionalistické moderny, jakoby jejich
výstavba neprobíhala v srdci velkoměsta, ale na zelené louce. V tomto
urbanistickém kontextu spočívá dnes jejich slabina, takže v současných
ekonomických podmínkách i v podmínkách velkoměstského provozu začíná jejich funkční a urbanistická hodnota upadat.“
Základní informace o objektu
Kategorie
Novostavby
Komentáře ke článku
16. 3. 2016 15:29:39. Re: Administrativní centrum Vinohradská. Stavbaweb
31. 3. 2016 11:58:35. Re: Administrativní centrum Vinohradská. Stavbaweb
V rámci přednášek ”Nejošklivější architektura Prahy” připravila Scholastika další komentovanou prohlídku budovy, která ukrývala nejmodernější socialistický počítač. --- Architekt Václav Aulický a teoretik architektury Rostislav Koryčánek vás 23.3. provedou budovou bývalého centrálního dispečinku Transgas a Ministerstva paliv a energetiky na Vinohradské ulici č. 8 |
Slovenský miliardář Chrenko nesmí bourat budovu na Vinohradské. O demolici rozhodne ministerstvo. To na základě podnětu Klubu za starou Prahu zahájilo řízení o tom, zda budovu postavenou ve stylu takzvaného brutalismu prohlásit za kulturní památku. Dokud nepadne finální rozhodnutí, HB Reavis nesmí soubor budov zbourat. Ministerstvo by mělo své stanovisko vyjádřit přibližně do dvou měsíců. Více: http://byznys.ihned.cz/c1-65226830-slovensky-miliardar-chrenko-nesmi-bourat-budovu-na-vinohradske-o-demolici-rozhodne-ministerstvo |
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

7. 6. 2023 13:11:53
Re: Rodinný dům Tribuna
Děkuji paní Ivetě Cákové za plodnou diskusi k tématu. Ale k věci: Prezentovat stavbu bez situace a možnosti posouzení vnějších vazeb je nesmysl. I když i fotografie samotné vypovídají o urbanistické kvalitě mnohé. A mimochodem - schodiště musí mít madlo. Ale je vidět, že autoři netrpí úzkoprsostí a stavební úřad také ne.
5. 6. 2023 16:30:04
Re: Rodinný dům v Mníšku pod Brdy
Dobrý den, někde jsem četl, že parapety musí být vysoké 90 cm. V podkroví ale určitě tak vysoký není. Jak je možné, že to takto architekti nevědí a že to stavební úřad zkolaudoval?
31. 5. 2023 19:54:12
Re: Město a investor zveřejnilo pět návrhů pro dostavbu pražskéh...
Mně by se nejvíc líbil návrh týmu 15. Fasáda svou tektonikou i barevností perfektně zapadá mezi původní stavby a přitom je nekopíruje. Navíc krásně otevírá "vnitrobloky", které jsou vlastně náměstími. Tým 11 má na první pohled velmi atraktivní fasádu se zámecky působícími vstupními oblouky, ale právě ty ve mě vyvolávají spíš pocit "tady už je to naše", než "pojď dál". A stejné je to u průchodů do vnitrobloků - nejsou to ulice.
31. 5. 2023 19:33:03
Re: Studenti architektury představí vizi Česka na výstavě CZ2
Studentská představa, že cyklistika plnohodnotně nahradí automobilovou dopravu, je naivní. Na kole nerozvezete děti do škol, nepřivezete nákup, nedojedete čistý v každém počasí. A to ještě nemluvím o rychlosti, která je zejména mimo centra měst nesrovnatelná.
31. 5. 2023 07:18:08
Re: Město a investor zveřejnilo pět návrhů pro dostavbu pražskéh...
... ilustrační foto ?
30. 5. 2023 14:49:13
Re: Byt výtvarnice a architekta
Byt je krásně rozvolněný, nicméně stále nechápu, jak je možné, že zde není dodržena norma ohledně nepřípustnosti přímého vstupu z kuchyně / obytné místnosti na WC. Tento precedens mne trápí, protože pokud projekt byl předložen na stavební úřad a vyjádřila se němu i Hygienická stanice, pak něco není v pořádku.....
25. 5. 2023 19:47:02
Re: Rozšíření kanceláří Price f(x)
Zaujaly mě ty "černě přestříkané technologické rozvody". Jaké technologie se tím myslí? Copak nemají rozvody podle druhu média z bezpečnostních důvodů svou předepsanou barvu?
25. 5. 2023 18:31:36
Re: Rezidence nad zatopeným lomem
Nádhera.
8. 5. 2023 18:56:36
Re: Rekonstrukce bytu: Tři boxy z Packwallu
Proč ve většině nových dispozic architekti ignorují požadavek, aby WC nebylo přímo přístupné z prostoru pro přípravu a konzumaci jídel? Jinak hezké, hlavně jak je to barevné.
5. 5. 2023 11:38:19
Re: Rekonstrukce bytu: Tři boxy z Packwallu
Vypadá to úžasně! Mohu se k Vám pozvat na kávu a prohlídku rekonstruovaného bytu? Moc děkuji a těším se Karel Klátil 777979743 karel.klatil@flexibau.cz
27. 4. 2023 20:00:04
Re: Rekonstrukce stodoly v Pošumaví
Tak tohle se mi opravdu líbí. Taková obytná/neobytná stodola/nestodola. Paráda.
27. 4. 2023 19:15:46
Re: Re: Rozhledna Vysoké Pole.
Tak zkuste žít v jeskyni. A běda, jestli někde vyšlapete pěšinku.
27. 4. 2023 19:08:53
Re: Zlínská zrcadla
Pěkné instalace pro lidi, ale kolik ptáků už se o ta zrcadla zabilo? Nebo je ten povrch pro ptáky nějak zviditelněn?
24. 4. 2023 11:27:21
Re: Re: Ostrava se v realizaci koncertního sálu posunula o další...
...stejně jako kdysi nepotřebovala Praha Národní divadlo... Stavby pro kulturu de facto nejsou zapotřebí nikdy, člověk se obrazů nebo hudby nenají, přece, není-liž pravda?
22. 4. 2023 13:59:36
Re: Ostrava se v realizaci koncertního sálu posunula o další kro...
Pokládám od počátku tento plán za nesmírné plýtvání veřejnými prostředky a v souvislosti se současnou fiskální situací státu i podnikatelských kruhů v MS kraji ze vrcholně nezodpovědné jednání primátora a jeho nohsledů, zejména paní Bajgarové. Koncertní sál Ostrava nepotřebuje. Pro Tomáše Macuru to má být jen jeden z hlavních pomníků jeho mocenského megalomanského působení ve vedení Magistrátu. Podobně jako Andrej Babiš, i Macura finanční stránku města řídí jak svoji privátní firmu. Najde se nějaký dobrý spolek, který tohoto odiozního politického podivína požene k hmotné odpovědnosti?
19. 4. 2023 00:10:45
Re: Rozhledna Vysoké Pole
Vylepšování krajiny rozhlednami je zcela nevhodná záležitost. Příroda je dokonalá bez našich zásahů. Navíc je to skutečně nevkusné,
18. 4. 2023 22:46:43
Re: Rozhledna Vysoké Pole
Pro mě je to nádhera. Těším se na návštěvu a gratuluji!
16. 4. 2023 18:25:26
Re: Re: Rekonstrukce kulturního domu a kina v Chlumci.
Adresa: Muchova 267, 403 39 Chlumec
13. 4. 2023 18:14:08
Re: Rekonstrukce kulturního domu a kina v Chlumci
jedná se o obec Chlumec na jihu Čech, nebo o Chlumec nad Cidlinou, či nějaký jiný Chlumec ?
11. 4. 2023 17:37:36
Re: Dětská léčebna v Ostrově u Macochy
Architektura je subjektivní věc, takže bez obalu: nic podobně depresivního jsem dlouho neviděla. A modlím se, aby mé děti neměly nikdy žádné dýchací potíže.